Důchody budou reálně klesat a stát vás nespasí: Začněte si tvořit chytrou rezervu a využijte daňové úlevy
Šetření si na důchod není jen o penzijním spoření. Možností je mnohem více, ať už se jedná o investice do akcií či dluhopisů, Dlouhodobý investiční produkt (DIP), koupi nemovitosti, či dokonce zlata. Krok za krokem si je představíme.
Sledovat v Google Zprávách
Výše státního důchodu není jediná věc, která rozhoduje o životní úrovni ve vašem stáří. Důležitou roli hraje také vaše rezerva, způsob jejího zhodnocování i to, jaké výdaje člověka po skončení práce čekají. Zkrátka kolik si našetříte, abyste si kompenzovali pokles příjmů z práce.
Do deseti let má podle ředitele ČSSZ Františka Boháčka průměrný starobní důchod v dnešních cenách klesnout zhruba o 1800 Kč. „S poslední důchodovou reformou začaly platit parametrické změny ve výpočtech důchodů právě proto, že nám do systému za 10 let vstoupí větší množství pojištěnců, takzvaných Husákových dětí, kteří začnou z důchodového systému čerpat. A naopak ubude lidí, kteří do něj budou přispívat,“ uvedl ředitel František Boháček.
Lidé, kteří se rozhodnou skončit s prací a odejít do starobního důchodu hned, jak na něj budou mít nárok, musí počítat s poklesem příjmů. Spoléhat se jen na státní důchod bude stále více hazardem.
Rozpočet jako první krok
Finanční plán na důchod by neměl začínat otázkou, kolik posílat na penzijní spoření, ale měl by začít u rozpočtu. Jinak řečeno, budoucí důchod je potřeba porovnat s běžnými výdaji.
Co tedy dělat? Započítejte náklady na bydlení, energie, potraviny, dopravu a zdravotní péči. Je vhodné přidat také jednorázové výdaje, například na opravu auta nebo domu. Praktický rozdíl může být také například mezi člověkem, který bude mít v důchodu splacené bydlení, a důchodcem, který bude dál platit nájem. Zkrátka stejný důchod nemusí znamenat stejně kvalitní stáří.
Pracujte s konkrétním rozpočtem a počítejte také s výdaji, které mohou přijít v dalších letech. Pomoci může jednoduchý výpočet:
Očekávaný měsíční příjem v důchodu – předpokládané měsíční výdaje = částka, kterou bude potřeba pokrýt z vlastních zdrojů.
Penzijní spoření má své limity
Jednou z možností, jak si vytvořit rezervu na stáří, je doplňkové penzijní spoření. Jde o produkt, u kterého může účastník při splnění podmínek získat státní příspěvek.
Vláda na konci srpna schválila návrh, který by měl přinést výrazné změny. Například lidé do 30 let by podle novely dostávali 40 % místo 20 % svého měsíčního vkladu. Což znamená, že při vkladu 1700 Kč by příspěvek činil 680 Kč měsíčně.
Při vyšších vkladech můžete využít daňový odpočet. Daňová podpora se ale posuzuje v rámci společného limitu pro daňově podporované produkty spoření na stáří. Výhodou penzijního spoření je také možnost příspěvku zaměstnavatele. Od roku 2026 navíc existuje povinný příspěvek zaměstnavatele pro zaměstnance vykonávající vybrané práce zařazené do třetí kategorie rizikovosti. Lidé ho přesto často nevyužívají.
Nevýhodou penzijního spoření jsou omezení spojená s výběrem investovaných peněz, ačkoli vláda ve schválené novele myslí i na toto a lidem do 36 let věku chce podle návrhu umožnit jeden jednorázový výběr až třetiny prostředků, aniž by přišli o státní příspěvek.
DIP umožňuje investovat jinak
Od roku 2024 existuje další možnost státem podporovaného spoření nazvaná Dlouhodobý investiční produkt, zkráceně DIP. Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření DIP neposkytuje státní příspěvek. Jeho hlavní výhodou je daňová podpora a širší možnosti, jak peníze dlouhodobě investovat.
Celkový roční limit daňového odpočtu pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří činí 48 000 Kč na poplatníka. Nejde tedy o limit pouze pro DIP, a když člověk využívá více podporovaných produktů, musí se do společného limitu vejít. U produktů sjednaných podle nových pravidel je zároveň nutné plnit podmínku minimální doby trvání a věku. U daňově podporovaných produktů platí pravidlo nejméně 10 let a současně dosažení 60 let věku.
Výhodou DIP je možnost investovat do fondů, akcií nebo dluhopisů podle konkrétních nabídek poskytovatele. Zásadní problém je naopak to, že širší investiční možnosti znamenají také větší odpovědnost za výběr konkrétní investice.
Akcie, dluhopisy a třeba nemovitosti
Vlastní peníze na důchod nemusí být uloženy pouze v jednom produktu. Investovat můžete různými způsoby. Akcie představují podíl ve společnosti. Mohou v dlouhém období představovat vyšší výnosový potenciál, ale zároveň jejich cena může výrazně kolísat. Proto je nutné u nich zvážit riziko, že v době, kdy by se hodily peníze, mohou být akcie na nízké hodnotě.
Ředitel ČSSZ varuje: Důchody klesnou o 1800 Kč
Dluhopisy fungují jinak. Investor půjčuje peníze státu nebo firmě a očekává jejich vrácení spolu s úrokem. Ani dluhopis ale není automaticky bezpečný. U podnikových dluhopisů existuje například riziko, že společnost, která dluhopisy vydala, nebude schopna závazky splatit. ČNB proto doporučuje před investicí posoudit výnos, riziko i likviditu a rozkládat investice mezi více typů aktiv.
Další možnost představují podílové a jiné investiční fondy. Jejich výhodou může být právě rozložení peněz mezi větší množství investic. Nevýhodou mohou být případné poplatky a skutečnost, že ani fond nutně nezaručuje kladný výnos.
Nemovitostní fondy investují do nemovitostí nebo projektů spojených s realitním trhem. Mohou tak představovat další část diverzifikovaného portfolia. I když bývají investice do nemovitostí oblíbené kvůli relativní stabilitě, i u nich existuje riziko poklesu hodnoty aktiv a omezené likvidity.
Specifickou kategorií jsou pak udržitelné neboli ESG fondy, které při výběru investic zohledňují také environmentální, sociální a řídicí kritéria. Ani toto označení však samo o sobě neznamená vyšší výnos nebo nižší riziko.
Zlato může být chytrý doplněk
Do dlouhodobého důchodového spoření může člověk zařadit také jiné cenné prvky, například zlato. Je oceňované například jako hlídač hodnoty a možný doplněk investic.
Ani cena zlata ale není stabilní a v některých obdobích může výrazně klesnout. Navíc u fyzického zlata vznikají náklady spojené s nákupem, prodejem a případným uložením. Zásadní nevýhodou zlata je to, že nenese pravidelný úrok ani dividendu. Zlato proto může sloužit hlavně jako doplněk diverzifikovaného portfolia, nikoli jako náhrada ostatních investic.
