Celý život si spořili na důchod, nakonec získají jen několik stovek korun měsíčně. Statistický úřad ukázal slabinu penzijka
Češi mají v penzijních fondech rekordní sumy. Pohled na jednotlivé účty je ale podstatně střízlivější. Nová data ČSÚ ukazují, jak velkou rezervu má průměrný účastník a proč záleží také na typu fondu.
Ve třetím pilíři leží stovky miliard korun a objem úspor dál roste. Průměrná částka na jednom účtu však ukazuje, že samotné penzijko většině lidí vysoký příjem ve stáří nezajistí.
Penzijní spoření má vytvořit rezervu, která doplní státní důchod. Výsledek ovšem neurčuje jen délka spoření. Záleží především na výši vkladů, příspěvcích od zaměstnavatele a na tom, jak se peníze během let zhodnocují. Nejnovější údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) proto nabízejí mnohem zajímavější pohled než samotný rekord celého systému.
„Důležitou roli hraje také odlišné postavení penzijních fondů v jednotlivých důchodových systémech, délka jejich existence i věková struktura účastníků. Fondy s převahou mladších klientů mají přirozený potenciál dalšího růstu, zatímco fondy s vyšším podílem starších účastníků budou naopak postupně vyplácet více prostředků,“ upozornili autoři analýzy ČSÚ Daniela Strnadová a Jakub Vincenc.
Na účtu je v průměru 160 tisíc korun
Na konci roku 2025 bylo podle statistiky z ČSÚ ve třetím pilíři 637 miliard korun. Nejpočetnější skupinu účastníků tvoří lidé mezi 40 a 60 lety, takže celková suma může ještě několik let růst. Na jednoho střadatele však připadal průměrný zůstatek přibližně 160 tisíc korun.
„Z pohledu jednotlivce však současné úspory zatím nepředstavují významný zdroj příjmů ve stáří,“ uvádějí Daniela Strnadová a Jakub Vincenc.
Roste přitom význam novějšího doplňkového penzijního spoření. Asociace penzijních společností evidovala na konci roku 2025 v účastnických fondech více než 2,17 milionu lidí a majetek přes 310 miliard korun. Avšak ke konči června 2026 evidovala APS v účastnických fondech 2 297 393 lidí a majetek 368 miliardy korun.

Přepočet ukazuje jen stovky korun měsíčně
ČSÚ porovnal průměrných 160 tisíc korun s očekávanou délkou dožití po 65. narozeninách. Muži v tomto věku žijí v průměru další 16,7 roku a ženy 20,4 roku. Při rovnoměrném rozložení stejné částky by to znamenalo asi 800 korun měsíčně u mužů a 650 korun u žen.
Nejde tedy o údaj o skutečně vyplácené penzi z fondu. Je to modelový propočet, který ukazuje, co by průměrná současná úspora znamenala při čerpání po celý očekávaný zbytek života. Konkrétní člověk může mít naspořeno výrazně více i méně podle toho, kdy začal peníze posílat a jaký fond zvolil.
Staré penzijko může brzdit zhodnocení
Rozdíl vytváří také způsob investování. Transformované fondy musejí zachovat garanci nezáporného nominálního výsledku, a proto hospodaří velmi opatrně. ČSÚ upozorňuje, že jejich výnosy kvůli tomu často zaostávají za inflací. Podobně ČNB ve výroční zprávě za rok 2025 popisuje pokračující přesun peněz z transformovaných do účastnických fondů.
„Pokračoval trend poklesu prostředků v transformovaných fondech, který zapříčiňují jak převody prostředků do účastnických fondů reflektující změny investičního chování veřejnosti, která vyhledává vyšší zhodnocení, tak vzniklé nároky na výplatu dávek v transformovaných fondech,“ uvedla ČNB ve výroční zprávě.
Od července 2024 navíc lidé s přiznaným starobním důchodem nedostávají státní příspěvek. U ostatních účastníků může činit nejvýše 340 korun měsíčně při vlastní úložce alespoň 1 700 korun, ukazuje Ministerstvo financí v přehledu o penzijním připojištění.
Po dosažení vyššího věku záleží také na způsobu čerpání naspořených peněz. Rozdíly mezi jednorázovým výběrem, postupnou výplatou a pokračováním smlouvy shrnují České důchody v přehledu možností po sedmdesátce.
Sledovat v Google Zprávách