Staré penzijko slibuje klid, ale padesátníci za něj mohou draze platit. Rozhoduje, kolik let vám zbývá do důchodu

Transformované penzijní fondy stále drží úspory zhruba 1,7 milionu Čechů. Řada z nich je dnes už v předdůchodovém nebo důchodovém věku a staré penzijní připojištění berou jako bezpečnou rezervu. Právě pocit jistoty ale může být důvodem, proč jejich peníze dlouhodobě ztrácejí kupní sílu.

Do transformovaných fondů už noví klienti nemohou vstoupit od roku 2013. Jejich hlavní výhodou zůstává garance nezáporného zhodnocení. Penzijní společnost tedy klientovi na konci roku nesmí připsat ztrátu. Pro člověka pár let před důchodem může být taková jistota příjemná. Pokud má ale před sebou ještě deset, patnáct nebo dvacet let spoření, může za ni zaplatit příliš vysokou cenu.

Jistota, která omezuje výnos

Garance nutí transformované fondy investovat velmi opatrně. Velkou část majetku proto drží v dluhopisech a dalších konzervativních nástrojích. Výsledkem je menší kolísání, ale také omezený prostor pro růst. Za rok 2025 přinesly transformované fondy klientům v průměru 1,57 procenta. Nejlepší fond Conseq dosáhl 3,45 procenta.

Ještě důležitější je dlouhodobý pohled. Podle analýzy Freedom Financial Services, na kterou se odvolává ČTK, dosáhly transformované fondy od roku 2013 průměrného nominálního zhodnocení 18,18 procenta. Po započtení inflace však modelový výpočet ukázal reálný pokles hodnoty o 25,33 procenta.

Do tohoto srovnání se nepočítají státní příspěvky, daňové úlevy ani peníze od zaměstnavatele. Přesto dobře ukazuje, jak velký problém může nízké zhodnocení po letech představovat. Částka na účtu sice postupně roste, její skutečná hodnota však může kvůli inflaci klesat. U lidí, kteří chtějí z penzijka v důchodu pravidelně čerpat, se tak slabší výnosy mohou výrazně projevit na tom, kolik si nakonec budou moci dovolit.

U padesátníků a lidí kolem šedesátky proto hraje velkou roli doba, po kterou ještě chtějí spořit. Pokud mají před sebou deset nebo více let, mohou si zpravidla dovolit větší kolísání hodnoty úspor a část peněz držet v dynamičtějších investicích. Účastnické fondy v doplňkovém penzijním spoření dávají v tomto směru větší prostor.

Před důchodem není dobré jednat automaticky

To ovšem neznamená, že by měl každý starší klient starou smlouvu okamžitě rušit. Některé smlouvy obsahují výsluhovou penzi, která po patnácti letech umožňuje vybrat část prostředků bez ukončení celého penzijka. Právě tato možnost spolu s garancí nezáporného výsledku může být pro člověka těsně před čerpáním peněz důvodem, proč ještě několik let zůstat.

Rozdílná je situace u lidí, kteří už pobírají starobní důchod. Od července 2024 jim stát na penzijní spoření neposílá státní příspěvek. Od srpna 2026 navíc platí úprava, jež řeší část seniorů, kteří po předchozí změně zůstali ve spoření fakticky uzamčeni a při předčasném ukončení by přicházeli o podporu.

Možností je také staré penzijní připojištění nerušit, pouze do něj přestat posílat nové peníze a další spoření směřovat do doplňkového penzijního spoření. Zákon umožňuje mít oba produkty současně, státní podporu však lze čerpat jen na jeden z nich. Klient si tak může zachovat některé výhody staré smlouvy a zároveň nové příspěvky investovat podle delšího horizontu.

Transformované fondy ostatně postupně míří ke konci. Vláda v srpnu schválila návrh, podle něhož mají definitivně skončit na konci roku 2036. Změnu ještě musí projednat Parlament.