Rodiče často tají před dětmi finanční problémy, aby je nezatěžovali. Rodina se pak o problémech dozví až od věřitelů
Dluhy rodičů mohou po jejich smrti zatížit i dospělé děti. Zákon ale umožňuje dědictví odmítnout nebo omezit odpovědnost výhradou soupisu.
Sledovat v Google Zprávách
Někteří senioři před rodinou tají, že mají finanční potíže. Nechtějí potomky zatěžovat, stydí se nebo doufají, že půjčky ještě splatí. Skutečný rozsah závazků tak může vyjít najevo až při dědickém řízení. Případně ve chvíli, kdy se ozve věřitel.
Samotné příbuzenství z dítěte dlužníka nedělá. Za života rodiče odpovídá potomek za jeho závazky pouze tehdy, pokud k tomu existuje právní důvod. Například je spoludlužníkem nebo ručitelem. Po smrti se ale stávají součástí pozůstalosti a přecházejí na dědice.
„Ještě je důležité říct, že notář povinně nezjišťuje dluhy zůstavitele, ale pouze všechen majetek. To znamená, že i po projednání a skončení dědického řízení se mohou objevit dluhy, za které budete odpovídat,“ upozorňuje Mgr. Vendula Růžková na webu advokátní kanceláře ARROWS.
Notáři je nutné oznámit známé dluhy
Jakmile notář rodinu kontaktuje, měla by mu sdělit vše, co o finanční situaci zemřelého ví. Může jít o půjčky, nedoplatky za energie, dluhy na nájemném nebo ručení za závazky jiné osoby. Notář zjišťuje majetek a známé dluhy, rodina by však neměla předpokládat, že automaticky odhalí úplně všechny závazky. Při podezření na další věřitele lze s notářem probrat svolání věřitelů, takzvanou konvokaci. Soud je může vyzvat, aby své pohledávky přihlásili ve stanovené lhůtě.
„Ti, kdo se nepřihlásí, již později nebudou mít možnost žádat o uhrazení dluhů. Majetek, který po uhrazení všech dluhů zůstane, již bude bez jakéhokoliv dalšího rizika váš. Jinými slovy, díky konvokaci věřitelů budete vědět, na čem jste – odhalí všechny pohledávky a ty, co zůstanou skryté, už po uplynutí lhůty nepůjde po dědici vymáhat, pokud byl majetek spotřebován na ty přihlášené,“ vysvětluje Růžková.
U předlužené pozůstalosti může připadat v úvahu i její likvidace. Při ní se majetek použije na úhradu dluhů podle zákonných pravidel. „Nařízením likvidace přestává být dědic účastníkem řízení a účastníkem se stávají přihlášení věřitelé a likvidační správce, kterého může jmenovat notář. Řízení se pozůstalého již dále netýká a žádné dluhy na něj nepřecházejí, naopak pohledávky věřitelů se uspokojí z rozvrhu a ve zbytku zanikají,“ uvedl likvidační správce Aleš Jirásek v rozhovoru pro Novinky.cz.
Dluhy mohou převýšit hodnotu dědictví
Pozůstalí mohou získat byt, úspory nebo jiné cennosti, zároveň ale přebíraj také závazky zemřelého. Mnohdy lidi ani nevědí, že mají nárok na výhradu soupisu majetku. Jestli ji neuplatní, odpovídají za dluhy v plném rozsahu. Tedy i nad hodnotu zděděného majetku. Věřitel pak může požadovat peníze také z jejich vlastního majetku.
„Výhrada soupisu spočívá v tom, že pozůstalí ručí za dluhy zůstavitele jen do výše jeho majetku, který po něm zbyl, nikoliv už svým majetkem. Čili se pak nemůže například stát, že velké dluhy po rodiči dospělým potomkům vtáhnou do dražby i jejich chalupu nebo nemovitost, kde bydlí,“ vysvělil místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala v rozhovoru pro Novinky.cz.
Soupis je možné uplatnit do jednoho měsíce ode dne, kdy notář pozůstalého o tomto právu vyrozumí. Před uplynutím doby je potřeba učinit výslovné prohlášení.
Předlužené dědictví lze odmítnout
Pokud dluhy převyšují majetek a rodina o pozůstalost nestojí, může odmítnout. A to výslovným prohlášením u notáře. Lhůta je opět jeden měsíc od vyrozumění. Odřeknutí je konečné a vztahuje se na celé dědictví. Nelze si ponechat například byt a odmítnout půjčky.
„Na odmítnuvšího dědice se hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl, takže za dluhy neodpovídá. Po uplynutí lhůty právo odmítnout zaniká,“ upozornila advokátka Růžková.
