Dobrovolné důchodové pojištění není vždy výhra. Někteří za něj zbytečně utratí desítky tisíc
Dlouhodobě nezaměstnaní, invalidní důchodci, rodiče v domácnosti, studenti nebo lidé pracující v zahraničí či načerno. Tyto skupiny osob mohou mít v budoucnu problémy se získáním starobní penze, pokud nezískají dostatečnou dobu důchodového pojištění. Řešením, jak chybějící roky pojištění doplnit, může být dobrovolné důchodové pojištění. To se ale nemusí vždy vyplatit a navíc ho nelze využít ve všech případech.
Sledovat v Google Zprávách
K získání nároku na starobní penzi je třeba splnit dvě základní podmínky: dosažení důchodového věku a získání minimální doby důchodového pojištění.
Do této doby se započítává jak skutečně odpracovaná doba, během níž bylo odváděno důchodové pojištění, tak náhradní doby důchodového pojištění. Potřebná délka pojištění závisí na tom, zda člověk žádá o řádný, předčasný, nebo odložený důchod. Pro rok 2026 platí:
- řádný důchod – minimálně 35 let důchodového pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob,
- předčasný důchod – minimálně 40 let důchodového pojištění včetně náhradních dob,
- odložený důchod – minimálně 20 let důchodového pojištění, případně 15 let bez započítání náhradních dob.
Nárok na důchod si lze někdy „zaplatit“
Pokud člověk zjistí, že pro nárok na starobní důchod nezískal dostatečně dlouhou dobu pojištění, může za určitých podmínek využít dobrovolné důchodové pojištění.
K dobrovolnému placení pojistného se může přihlásit kdokoli, komu je více než 18 let. Zákon přesně stanoví, z jakých důvodů je možné se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit a jak dlouhé období lze tímto způsobem pokrýt. Dobrovolně placené pojistné má přitom stejnou váhu jako běžná doba pojištění získaná prací nebo náhradní doba pojištění. Za každý zaplacený měsíc se započítá jeden měsíc doby pojištění.
Dobrovolné důchodové pojištění bez uvedení důvodu
Dobrovolné důchodové pojištění bez uvedení důvodu si lze platit nejvýše 15 let, a to až do dne, který předchází vzniku nároku na starobní důchod. Zpětně si lze ale doplatit pouze 1 rok, a to v období bezprostředně předcházejícím datu podání přihlášky.
Před podáním přihlášky k dobrovolnému důchodovému pojištění bez uvedení důvodu je však nutné mít za sebou alespoň jeden rok důchodového pojištění z výdělečné činnosti. Tato podmínka platí jak při průběžném placení pojistného, tak při zpětném doplacení.
Zpětné doplacení pojistného má svá pravidla
Bez časového omezení lze zpětně doplatit dobu studia, ale také evidenci na úřadu práce. „Tyto dva druhy dobrovolného pojištění lze aplikovat i zpětně před podáním přihlášky bez časového omezení,“ informuje na svém webu Česká správa sociálního zabezpečení.
V obou případech je možné si požádat o doplacení libovolné doby studia nebo evidence na úřadu práce, a to i po mnoha letech. Jedná se o takzvané kvalifikované důvody doplacení a žadatel je musí doložit, například maturitním vysvědčením, indexem, vysokoškolským diplomem nebo potvrzením o evidenci na úřadu práce.
V praxi existují i další období, která se z různých důvodů pro nárok na důchod nezapočítávají. Jedná se například o výdělečnou činnost v zahraničí, dobrovolnickou službu, práci v ČR pro zahraničního zaměstnavatele a podobně. Jen některé z těchto případů však spadají pod kvalifikované důvody a zpětné doplacení pojistného je u nich omezeno.
Kdy je dobrovolné pojištění výhodné?
Dobrovolné důchodové pojištění se může vyplatit tehdy, když chce člověk do důchodu, má důchodový věk, ale nesplnil potřebnou dobu důchodového pojištění. Díky zpětnému doplacení tak může dosáhnout na důchod, i když by jinak musel ještě několik let pracovat.
Z hlediska finanční návratnosti se obecně moc nevyplatí doplácení pojištění s cílem získat více dob pojištění, tedy zvýšit důchod.
Podle webu Dostupnyadvokat.cz se dobrovolné důchodové pojištění většinou nevyplatí lidem, kteří mají před sebou ještě dlouhou pracovní dráhu a zároveň je velmi pravděpodobné, že ve výdělečné činnosti budou pokračovat. Pokud je mezera v pojištění malá, například pár měsíců, a pracovní historie je jinak stabilní, dopad na nárok na důchod bývá minimální. V takovém případě člověk platí tisíce měsíčně za něco, co mu reálně nic nepřinese.
Nejnižší měsíční pojistné hrazené v roce 2026 činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v roce 2026, tedy 3428 Kč. Je však třeba mít na paměti, že při zpětném doplacení pojistného se vždy hradí aktuální výše pojistného, nikoliv ta, která platila v období, za něž se doplácí.
Pakliže dotyčný z různých důvodů nemůže či nechce příslušnou částku platit, může potřebnou dobu pojištění získat další výdělečnou činností. Jestliže podmínky nesplní ani později, může za určitých podmínek získat nárok na odložený důchod, a to dva roky po důchodovém věku muže stejného data narození. I tak ale musí získat alespoň 20 let pojištění včetně náhradních dob, nebo 15 let pojištění bez náhradních dob.
