Supermarkety chtějí na důchodcích vydělávat, jejich potřeby ale přehlížejí. Senioři popsali, co jim nejvíc komplikuje nákupy
Ačkoli se na to první pohled nezdá, i běžný nákup potravin může být pro staršího člověka velmi náročný. Stačí úzká ulička, zboží uložené příliš vysoko nebo třeba drobné písmo na obalu. Právě na tyhle problémy poukázala Bc. Lenka Nohavicová ve své diplomové práci, kterou obhájila na Mendelově univerzitě v Brně.
Sledovat v Google Zprávách
Pro získání dat vedla rozhovory s 35 lidmi staršími 65 let a během pozorování v osmi prodejnách zjišťovala, co seniorům při nakupování skutečně vadí a co by jim ho mohlo usnadnit.
Ubývá malých a dostupných prodejen
Jedním z velkých problémů současné doby bývá úbytek menších prodejen, které jsou pro seniory dostupné kousek od jejich bydliště. Přestože větší obchody mohou být z hlediska pestrosti výběru a také cen o něco výhodnější, pro seniora, který se špatně pohybuje, nevlastní auto nebo nemá nikoho, na koho by se mohl obrátit, nejsou úplně ideální. „Z našeho pohledu představuje aktuálně největší problém pro pohodlné nakupování seniorů ubývání malých prodejen, které jsou pro seniory v pěší dostupnosti. Reálně malých prodejen ubylo v posledních letech několik tisíc. Problém se v prvé řadě dotýká venkova, mnohdy však malé prodejny mizí z center menších městech, což souvisí se stavbou supermarketů na jejich okrajích,“ řekl pro České důchody Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Podle všeho by ale situace měla o něco zlepšit, a to díky finanční podpoře malých prodejen ze strany státu. „Situaci pomáhá ve spolupráci s námi řešit program Obchůdek 2021 +, který provozuje Ministerstvo průmyslu i obchodu a který finančně pomáhá prodejnám v místech, kde není jiná alternativa k nákupu. V praxi jde o malé obce do tisíce obyvatel s jedním obchodem. Podobně k věci přistupují i samotné obce a kraje, které si uvědomují důležitost jednoduché dostupnosti potravin pro místní obyvatele a malé prodejny finančně i jinak podporují,“ upřesňuje Březina.
V řešení je podle Březiny také nový druh automatizovaných prodejen 24/7, které díky možnosti nákupu i mimo standardní otevírací dobu zvyšují tržby obchodům. To zároveň přispívá k jejich schopnosti působit i v méně lukrativních lokalitách.
Vysoké regály a úzké uličky
Při nakupování mnohdy může záležet i na maličkostech. Třeba na tom, jestli se dva lidé s vozíky dokážou v uličce pohodlně vyhnout. Pro někoho je totiž nákupní vozík i oporou při chůzi, a pokud je mezi regály málo místa, může být pohyb pro prodejně o něco složitější.
„Velmi mi vadí úzké uličky v obchodech. Často pak s vozíkem do někoho narazíte, aniž byste chtěli,“ uvedla jedna z respondentek ve věku 70 až 74 let.
A nejen to. Obtíže mohou dostat i ve chvíli, kdy je zboží uložené vysoko. „Hodně mi vadí, že regály s potravinami jsou příliš vysoké. V mnoha případech je zboží, které chci koupit, tak vysoko, že na něj nedosáhnu,“ sdělila studentce respondentka ve věku 80 až 84 let.
Když se zboží přemístí jinam
Mnoha seniorům vyhovuje, když mají dobře zmapovaný svůj oblíbený obchod. Vědí, kde přesně najdou mouku, kde těstoviny. Pokud se ale uspořádání regálů změní, musí znovu hledat, což jim může nákup zkomplikovat.
„V supermarketech mi vadí časté přemísťování zboží v regálech. Nevím, co kde mám hledat, a trávím tak v obchodě zbytečně moc času. V menších samoobsluhách také nepřemísťují zboží a nikomu to nevadí,“ uvedla pro diplomovou práci respondentka ve věku 75 až 79 let.
Malé písmo na obalech i cenovkách
Seniorům mimo jiné vadí také drobné písmo na obalech, kvůli kterému je obtížnější přečíst si složení potravin i datum spotřeby. Stejné je to i s nepřehlednými slevovými akcemi, ve kterých se nejeden senior může začít ztrácet.
„Nevyhovuje mi malé písmo na potravinách. Z těchto důvodů nosím s sebou lupu v kabelce. Vždy mne zajímá doba trvanlivosti na potravinách a složení a mnohdy je to napsáno opravdu malým písmem,“ uvedla seniorka ve věku 70 až 74 let.
Samoobslužné pokladny mohou být složité
Zatímco někteří kupující přišli samoobslužným pokladnám na chuť, jiní dávají přednost klasickému markování ze strany prodavaček. Mohou si být nejistí celým procesem nebo jednoduše nechtějí řešit při placení další kroky. Navíc co obchod, to zcela jiný systém.
„V některých supermarketech jsem již narazila na samoobslužné pokladny. Přijde mi, že to pouze zdržuje celý nákup. Taky nevím, zda bych s tímto celým systémem uměla zacházet. Já osobně jdu raději k pokladně, kde mne obslouží paní prodavačka,“ svěřila se jedna z respondentek ve věku 75 až 79 let.
Zajímalo nás, jak moc se v porovnání s tehdejšími daty změnil nákupní vztah seniorů vůči moderním technologiím. „V praxi se ukazuje, že mnoho seniorů nemá s moderními technologiemi problém a stále častěji využívají možnost samoobslužného nákupu,“ říká Pavel Březina.
Oproti tomu některým seniorům vadí velký spěch u pokladen, jelikož potřebují více času na vyložení nákupu z vozíku, zaplacení a uložení do tašek. Celou situaci jim neulehčuje ani nedostatek místa pro odložení nákupu po zaplacení.
V obchodě se není koho zeptat
Dalším z problémů je podle seniorů nedostatek dostupného personálu pro případ, kdy se potřebují na něco zeptat. Typicky, když hledají konkrétní potravinu. Právě to prodlužuje dobu strávenou na nákupech. „Obecně však senioři oceňují osobní přístup. Tady se opět ukazuje výhoda malých prodejen, kde se personál s zákazníky osobně zná a je jim proto schopen dobře pomoci a poradit,“ dodává předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
„Ve velkých obchodech je nedostatek zkušeného personálu, který by poradil, kde jaké potraviny hledat,“ zmínil senior ve věku 70 až 74 let.
Některý respondentům vadilo také chování ostatních zákazníků, přičemž nejčastěji zmiňovali spěch, malou trpělivost nebo strkání nákupními vozíky.
