Člověk odejde do důchodu a přestane se hýbat, aniž si toho všimne. Kondice pak mizí překvapivě rychle

Možná, že máte ve svém okolí seniora, který i přes pokročilý věk zůstává v obraze. Ví, co se zrovna děje v politice, četl novou knihu, poslouchá moderní hudbu a jako bonus z kapsy na počkání vysype hromadu vtipů. Je zkrátka duchem mladý, chtělo by se říci. Ne každý už ale tuší, jak podobného stavu dosáhnout. Psychologové upozorňují, že duševní svěžest překvapivě hodně souvisí se zdravou mírou fyzické aktivity.

Senioři se věnují turistice.
i
Foto: Shutterstock
Senioři se věnují turistice.

Docházení do zaměstnání udržuje člověka ve střehu, i když třeba nevykonává zrovna fyzicky namáhavou profesi. Musí totiž každé ráno vstát, obléknout se, dojít na zastávku nebo k autu, pohybovat se po pracovišti a zařídit cestou domů různé pochůzky. I když se to nezdá, v součtu to už může dát dohromady poměrně efektivní rozcvičku. Po odchodu do důchodu ale může velká část tohoto přirozeného pohybu náhle zmizet.

Pokud člověk nemá naplánovaný svůj vlastní program, snadno se může stát, že si po odchodu do důchodu jednoduše  zvykne zůstávat doma. Zpočátku to může být příjemná změna. Později se ale menší míra aktivity projeví na kondici a může zasáhnout také psychiku. „Jakmile se starší lidé přestanou hýbat, rychle ztrácejí fyzickou kondici. Měli by být stále v pohybu a pravidelně něco dělat,“ říká psycholog Jeroným Klimeš.

Není nutné podávat sportovní výkony

Pravidelný pohyb určitě neznamená, že každý senior musí běhat, navštěvovat posilovnu nebo se pouštět do náročných horských túr. Aktivitu je samozřejmě potřeba přizpůsobit věku, zdravotnímu stavu a dosavadním návykům. Prospěšnější navíc obvykle bývá přiměřená činnost několikrát týdně než jeden velký výkon následovaný dlouhým odpočinkem. „Nemusí jít o sportovní výkony. Může to být zahrada, práce kolem domu, procházky se psem nebo jiná přiměřená fyzická činnost,“ vysvětluje Klimeš.

Člověk si může pomocí těchto jednoduchých aktivit pohyb přirozeně vložit do svého denního režimu. Místo jízdy autem do blízkého obchodu se projde, vystoupí z autobusu o zastávku dříve nebo si určí pravidelný čas na práci venku. Pokud má zdravotní omezení, je ale určitě vhodné nový typ zátěže konzultovat s lékařem či fyzioterapeutem.

Senior venčí psa.
i
Foto: Shutterstock

Tělo a psychika se ovlivňují

Už ve starověkém Řecku se říkalo, že ve zdravém těle sídlí zdravý duch a rozhodně je na tom velký kus pravdy. Pohyb totiž skutečně nepomáhá pouze svalům a kloubům. Nutí člověka vnímat své okolí, reagovat na nové podněty a udržovat si určitou samostatnost. Naopak dlouhé dny bez činnosti mohou vést k tomu, že se člověku nejen stále méně chce vycházet ven, ale také postupně začne ztrácet zájem o dění kolem sebe.

„Člověk bez pohybu, práce a podnětů může začít velmi rychle psychicky stárnout. Tělesná a duševní aktivita se navzájem ovlivňují. Lidé bez pravidelného pohybu poté, lidově řečeno, velmi rychle dědkovatí,“ upozorňuje psycholog.

Také proto je užitečné spojovat fyzickou činnost s něčím, co zaměstná také mysl. Může jít například o již zmiňovanou péči o zahradu, při níž člověk plánuje výsadbu, učí se nové postupy a sleduje výsledky své práce. Podobné spojení nabízí třeba turistický oddíl, taneční kurz pro seniory nebo dobrovolnická pomoc.

Po půl roce může začít samota tížit

Kromě pohybu je ale vhodné nezapomínat také na jeden další podstatný faktor, kterým je setkávání s dalšími lidmi. Jakmile přestaneme chodit do práce, okruh těch, se kterými se pravidelně potkáváme, se totiž přirozeně velice zúží. Rodina nemusí mít pokaždé tolik času, kolik by si čerstvý penzista přál, a tak se snadno může dostat do situace, kdy si po týdnu uvědomí, že si povídá pouze se svou kočkou.

„Lidé se po odchodu do důchodu někdy uzavřou doma a začnou trpět samotou. Nejdřív si užívají klid, ale přibližně po půl roce jim izolace začne vadit,“ říká Klimeš. Proto je podle něj důležité setkávat se nejen s nejbližší rodinou, ale i s dalšími lidmi. Mohou to být třeba sousedé, přátelé, bývalí kolegové, místní kluby, knihovny, seniorské univerzity, církevní společenství nebo dobrovolnické organizace.

Pochopitelně nemusíte být mimo domov a ve víru společenského života každý den. Určitě ale není na škodu, pokud budete mít v týdnu několik pevných bodů, kvůli kterým vstanete, připravíte se a vyrazíte mezi lidi. Dobrý život v penzi také určitě nestojí pouze na jediné zázračné aktivitě. Potřebujete rovnováhu mezi pohybem, duševními podněty, odpočinkem a vztahy. Jak shrnuje Jeroným Klimeš: „Podstatné je nepřejít ze dne na den do pasivního života bez režimu a bez lidí.“

author avatar
Klára Kirschová

Více k tématu