Invaliditu vám mohou uznat i zpětně. V některých případech to znamená stovky tisíc navíc
U invalidního důchodu nerozhoduje jen stupeň invalidity a předchozí příjmy. Důležité je také datum, od kterého je invalidita uznána. Pokud se později posune zpět, může se změnit nárok na důchod, jeho výše i část budoucí starobní penze.
Sledovat v Google Zprávách
Datum vzniku invalidity neurčuje den podání žádosti ani automaticky okamžik, kdy lékař poprvé stanovil diagnózu. Posudkový lékař hledá den, kdy zdravotní stav prokazatelně snížil pracovní schopnost nejméně o 35 procent. Invalidita tak může být stanovena i měsíce nebo roky zpětně.
Datum je důležité také pro potřebnou dobu důchodového pojištění. U lidí starších 28 let se zpravidla zkoumá, zda získali alespoň pět let pojištění během posledních deseti let před vznikem invalidity. U lidí starších 38 let lze podmínku splnit také deseti lety pojištění v posledních dvaceti letech.
Posun může změnit nárok i výpočet
Jestliže se datum vzniku invalidity posune, posune se s ním i období, ve kterém ČSSZ potřebnou dobu pojištění hledá. To může být zásadní pro člověka, který měl v pracovní historii delší mezeru. Při jednom datu podmínku splnit nemusí, při dřívějším už ano. Nejde tedy jen o formální údaj v posudku.
Zpětné uznání může znamenat také doplatek peněz. Ani tady však neplatí, že se automaticky vyplatí celý důchod od libovolně vzdáleného data. Nevyplacené splátky invalidního důchodu lze doplatit nejvýše za pět let před podáním žádosti.
Datum se může promítnout i do výše nové penze. Při výpočtu invalidního důchodu se vedle skutečně získaných dob pojištění započítává takzvaná dopočtená doba, tedy období od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení stanoveného důchodového věku. Čím dříve nárok vznikne, tím delší tato doba zpravidla je. Výsledek však závisí na výdělcích, stupni invalidity a dalších okolnostech, takže dřívější datum nelze automaticky přeložit do konkrétního zvýšení v korunách.
Důležitý může být i rok přiznání. U invalidního důchodu třetího stupně přiznaného v roce 2026 se za každý celý rok pojištění započítává 1,495 procenta výpočtového základu. Před rokem 2026 to bylo 1,5 procenta. U druhého stupně se používá polovina sazby třetího stupně, u prvního třetina.
Rozdíl se může projevit znovu ve stáří
Zpětně stanovené datum může mít i další význam u invalidity třetího stupně. Doba pobírání tohoto důchodu se pro starobní penzi považuje za náhradní dobu pojištění a hodnotí se v rozsahu 80 procent. U invalidního důchodu prvního a druhého stupně takové pravidlo neplatí. Kdo při jejich pobírání nepracuje ani nezískává pojištění jiným způsobem, může mít v evidenci mezery.
Pokud je tedy invalidní důchod třetího stupně přiznán od dřívějšího data a prodlouží se tím evidovaná doba jeho pobírání, může se změna později projevit i při výpočtu starobního důchodu. Záleží na konkrétním průběhu pojištění a na tom, jaké další doby člověk během života získal. Nejde proto o jednoduché pravidlo, podle kterého každý rok posunu znamená předem danou částku navíc.
Invalidní důchod navíc nekončí tím, že by člověk po dosažení vyššího věku zůstal bez penze. Při dosažení 65 let, případně vyššího důchodového věku, se vyplácený invalidní důchod ze zákona změní na starobní ve stejné výši. Pokud člověk splňuje podmínky pro řádný starobní důchod, může požádat o jeho standardní výpočet. Vyplácet se pak bude vyšší z obou částek.
