Firmy padesátníky odmítají už mezi dveřmi. Přitom patří mezi zkušené a spolehlivé zaměstnance
České firmy si stěžují, že nemohou sehnat zkušené zaměstnance. Když se jim ale přihlásí člověk po padesátce, může narazit na bariéru, která s jeho schopnostmi přímo nesouvisí. Věk zůstává při náboru problémem, přestože starší pracovníci patří k nejstabilnějším lidem ve firmách.
Sledovat v Google Zprávách
Rozpor dobře ukazuje květnový průzkum projektu Neviditelní. S nedostatkem pracovníků se podle něj potýká 84 procent oslovených firem, současně však dvě třetiny připouštějí, že věk kandidáta může být při přijímání překážkou. Analýza CETA navíc odhaduje, že v Česku bylo loni přes 110 tisíc dlouhodobě neúspěšných uchazečů o práci starších padesáti let.
Předsudky mají několik podob. Firmy se mohou obávat vyšších mzdových nároků, horší adaptability, slabších digitálních dovedností nebo toho, že nový zaměstnanec za pár let odejde do důchodu.
OECD v letošní zprávě připomíná, že starší pracovníci bývají skutečně vnímáni jako relativně nákladní a méně přizpůsobiví, případně jako lidé s horšími znalostmi informačních technologií. Samotná organizace ale tato hodnocení popisuje jako součást negativního věkového stigmatu.
Stabilita, kterou firmy přehlížejí
Právě v loajalitě přitom starší zaměstnanci vynikají. Průzkum společnosti Randstad mezi 210 českými firmami ukázal, že seniorní pracovníci vykazují nejvyšší sounáležitost se zaměstnavatelem a nejnižší míru dobrovolných odchodů. To je praktická výhoda. Při menší fluktuaci firma méně často hledá náhradu, zaučuje nového člověka a přichází o znalosti, které si pracovník během let vybudoval.
„Právě tahle skupina má ze všech generací nejvyšší loajalitu k zaměstnavateli a nejnižší míru odchodů,“ uvedl generální ředitel Randstad Česká republika Martin Jánský. Přesto má podle stejného průzkumu strategii pro zaměstnance nad 55 let pouze devět procent firem. Dalších 58 procent ji nemá a ani ji neplánuje.
Data zároveň narušují představu, že starší lidé nezvládají nové technologie. Tři čtvrtiny pracovníků nejstarší generace v průzkumu Randstadu uvedly, že je mladší kolegové aktivně učí pracovat s novými nástroji včetně umělé inteligence. Sedmasedmdesát procent si díky nim rozšiřuje pracovní obzory, zatímco opačným směrem předávají zkušenosti a měkké dovednosti.
Význam starších lidí navíc poroste. OECD uvádí, že mezi prvním čtvrtletím 2024 a prvním čtvrtletím 2026 připadaly v průměru dvě třetiny růstu míry zaměstnanosti v členských zemích na pracovníky ve věku 55 až 64 let.
Životopis nemusí být kronika
Padesátník při hledání práce věk nezmění, může však ovlivnit způsob, jakým své zkušenosti prodá. Životopis není nutné natahovat až k prvnímu zaměstnání po škole. Větší smysl má podrobněji popsat novější praxi, konkrétní výsledky a dovednosti využitelné na pozici, o kterou se člověk uchází.
Vyplatí se přímo uvést také programy, informační systémy a digitální nástroje, se kterými kandidát skutečně pracuje, případně aktuální kurz nebo rekvalifikaci. Personalista tak dostane odpověď na obavu z technologického zaostávání ještě před pohovorem. Datum narození není povinnou součástí životopisu a není nutné ho uvádět.
Na pohovoru může pomoci také jasně vysvětlit, proč člověk mění práci právě nyní a co chce v dalších letech dělat. Zkušenost je nejsilnější tehdy, když nepůsobí jako pohled do minulosti, ale jako něco, co zaměstnavatel využije dnes.
