Šéf zaměstnavatelů Horecký ostře kritizuje Juchelku: Změny důchodů nám vláda jen oznámila

Atmosféra na jednání tripartity minulé pondělí klesla očividně na bod mrazu. Z tiskové konference bylo zřejmé, že si zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů během rokování o důchodových změnách příliš nenotovali. Jiří Horecký, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, v rozhovoru pro České důchody popsal, že s nimi vláda sporný návrh na zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 letech příliš nediskutovala, na jejich dotazy ohledně výdajů na tuto změnu ministři neodpověděli a jen před ně předložili návrh jako hotovou věc.

Minulý týden jednala tripartita a z tiskové konference se zdálo, že jste se s vládou a odbory neshodli snad na ničem. Existují alespoň nějaká témata, ve kterých jste se v rámci tripartity někam posunuli? Vyjasnili jste si třeba, za jakých podmínek byste byli ochotni například akceptovat nižší zastropování odchodu do důchodu?

Ne, ta debata tam nebyla o tom, jestli a za jakých podmínek případně změnit to zastropování a snížit ho zase z 67 na 65 let. My jsme hned na začátku řekli, že jsme si vědomi toho, že je to nějaký politický slib, že je to programové prohlášení vlády, že ta vláda se nás neptá, jestli to má udělat, ale jenom s námi konzultuje, že to udělá.

Předmětem projednávaných změn nebylo jenom posunutí věku odchodu do důchodu z 67 na 65 let, ale ještě rychlejší valorizace, bonifikace u věkových skupin 80, 85, 90, 95 a pak i – a to byla jediná věc, se kterou jsme souhlasili – zvýšení důchodového výměru 1,5 procenta za každých 12 měsíců práce u člověka, který zároveň pobírá starobní důchod. To jsme podpořili.

Ještě jedna věc, na které tam padala shoda, je, že debatu a diskusi o náročných profesích musíme posunout až na období, kdy budeme mít relevantní data z jednotného měsíčního hlášení, nějaká celistvá data, která můžeme očekávat někdy v závěru letošního, začátku příštího roku.

Vláda návrh jen oznámila

Chápu to správně tak, že vláda vás postavila před hotovou věc a debata se nevedla o tom, jestli snížení hranice pro odchod do důchodu bude, ale jen vám oznámili, že to bude?

Přesně tak. Debata se vedla o tom, že vláda navrhuje udělat změny důchodového systému ve dvou krocích. Ten první jsou tři věci, které jsem říkal, druhý je posun věkové hranice. Toto chtějí udělat až někdy za dva tři roky a odbory chtěly, aby to udělali hned. Tam byl tento nesoulad.

My samozřejmě říkáme, že to nechceme vůbec, protože dopady v roce 2060 jsou až nějakých 190 miliard. Nevidíme, kde se z veřejných rozpočtů na to vezmou peníze. Zdraží to dluhovou službu, sníží hodnocení České republiky, čili tam vidíme řadu negativ, kterými jsme argumentovali nejen na tiskové konferenci, ale i během jednání tripartity.

Během toho jednání vám na tyto argumenty pan ministr nějak odpověděl? Například kde se vezmou peníze na takové změny?

Ne, na to jsme nedostali žádnou odpověď, nedostali jsme ani reakci na to, že to sekundárně zdraží, za kolik si Česká republika bude půjčovat, protože to má vliv právě na dané hodnocení. Máme informace a víme, že jakmile se tohle stane, tak že se hodnocení sníží. A byť to tam nikde nezaznělo, tak moje domněnka je, že to je důvod, proč změnu zastropování vláda odkládá až do druhého kola, tedy na co nejpozději, jak je to možné.

Takže vy jste tam vznesli nějaké otázky, a pan ministr je přešel?

Ano. Pan ministr, byla tam také paní ministryně financí a předseda vlády (Andrej Babiš – pozn. red.) a tak dále. Takže tam jsme na to odpověď nedostali.

Já jsem nikdy na jednání tripartity nebyl. Jak moc je standardní takový postup, že vláda přijde s nějakým návrhem, který je poměrně zásadní, a že vám řekne: Takhle to bude! a dál se s vámi nebaví?

Tripartita projednává jednotlivé věci, které mají zejména dopad na zaměstnance, podniky, firmy a zaměstnavatele v České republice s tím, že se pak formulují nějaké závěry a stanoviska. My jsme se vyjádřili ke všem návrhům, které tam byly.

Stává se často, že na tripartitě konsenzus všech tří stran není, nebo není stoprocentní ve všech těch věcech. Samozřejmě se také stává, protože dotazů je tam celá řada, že ne na všechny je reagováno.

My jsme netrvali na tom, aby nám řekli, kde se na to vezme, protože víme, že sami neví, kde se na to vezme. Na to prostě žádná odpověď není. Ono je tam předpokládáno 190 miliard v roce 2060, ale ono už v roce 2050 je to 130 miliard a pak 70, takže to není jenom ten horizont od roku 2060.

Je potřeba říct, že ty změny se začnou promítat až od roku 2030 – jinými slovy, ono to rozpočtově dopadne až na tu další vládu a sněmovnu, nikoli v rámci tohoto funkčního období. Možná proto, řekněme, ta priorita toho vědět, kde se na to vezme, je menší.

Někdo to zaplatit bude muset

Řekněme, že tento bod projde a zastropuje se věk odchodu do důchodu na 65 letech, což bude stát další a další miliardy. Máte nějakou predikci, jak se to může odrazit směrem k běžným lidem, pokud to příští vláda nevrátí zase zpátky? Jak myslíte, že by tohle celé mohlo dopadnout?

Jedna věc je to, co říkáte, že se to za čtyři roky zase změní. To jsem ve svém úvodním vystoupení na tripartitě kritizoval hned od začátku, že vnímám jako selhání politických stran a hnutí, že tyto změny jsou vždycky na čtyři roky, že se to vždycky udělá. Pak další strana na tom vyhraje volby, nebo je to jeden z argumentů, který používá ve volební kampani, a že v těch vyspělých, nebo dospělých politických demokraciích panuje přesvědčení, že na těchto věcech by měla být shoda, měly by trvat delší dobu. U nás to tak není a nebylo, a bohužel nevidím, že to bude.

Kdyby se to nestalo, tak buď nás čeká zadlužování, nebo zvyšování odvodů, nebo zvyšování daní. Pokud se nestane ještě nějaká další technická revoluce, výrazně se nezvýší produktivita a konkurenceschopnost. Ale na to v tuto chvíli nevidíme, tak to někdo zaplatit bude muset.

Jaký je momentálně další krok v rámci tripartity? Na příštím jednání se bude zase řešit tato problematika?

Čeká nás diskuse nad náročnými profesemi. Za mě by byla urgentnější, kdybychom měli 67 let. Protože pak v té skupině 65 až 67 bychom se opravdu měli dívat, kdo ještě může pracovat a kdo ne. Tím, že se to ještě snižuje na 65, tak urgence a debaty, jak to rozšiřovat, není tak naléhavá.

Až budeme mít data z jednotného měsíčního hlášení a budeme vědět, ve kterých profesích jací zaměstnanci mají jaké zdravotní komplikace, diagnózy, počet pracovních neschopností, důvod pracovní neschopnosti, úrazy, nemoci z povolání, tak pak otevřeme debatu nad tím, jestli rozšiřovat předdůchody, respektive ten příspěvek na ně, do třetího pilíře, nebo zvýšené sociální pojistné.

Za nás zaměstnavatele by bylo nejlepší to sjednotit do jednotného systému. To jsou dopady, které nesou firmy, ty posílají ten povinný příspěvek, ty platí vyšší sociální pojištění u specifických profesí, a tak je potřeba taky vést diskusi, co to bude znamenat, když se bude prodražovat práce u vybraných profesí.