Střet o důchody: Odbory tlačí na 65 let hned, Juchelka čeká a zaměstnavatelé odmítají

Na jednání tripartity došlo k ostrému střetu mezi zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Jablkem sváru byly chystané vládní důchodové změny, především snížení zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 let, ale také předčasné odchody do důchodu u náročných profesí.

Na úvod tiskové konference po jednání tripartity zopakoval ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka změny v důchodové politice, které vycházejí z programového prohlášení vlády.

Konkrétně jmenoval jako součást první etapy změn úpravu valorizačního mechanismu, tak aby se započítávala polovina růstu reálných mezd místo současné třetiny, zavedení věkové valorizace od 80. roku a zvýhodnění pracujících důchodců.

„No a ve druhé etapě, tak tam jsme se bavili a představili jsme to taktéž na tripartitě, zastropování důchodového věku na hranici 65 let a také řešit náročné profese,“ řekl Aleš Juchelka.

Odbory: Nižší strop ještě letos

„Dnes se očekávalo, že v některých bodech budeme v nesouladu, což se také stalo,“ navázal na jeho slova předseda Českomoravského odborového svazu Josef Středula. „Nesouhlasíme s tím, aby se věk pro odchod do důchodu a jeho zkrácení posouvalo do druhé etapy. Řekli jsme to dneska velmi důrazně a myslíme si, že nic nebrání tomu, aby právě snížení věku pro odchod do důchodu na 65 let se již odehrálo v té první etapě,“ uvedl.

Český zaměstnanec se dožívá ve zdraví věku 62 let, poznamenal Středula. „To znamená, že do té hranice 65, natož 67 let se v podstatě ve zdraví nedožije a čerpá další dávky,“ namítl.

Odmítl také, že by dřívější odchod do penze byl ze strany státu neufinancovatelný. „To je největší pohádka a zároveň největší strašák, který pravdou není. Bude vždy na důchody, vždy,“ prohlásil.

Podobné přání má také odborový svaz KOVO. „My jsme chtěli zastropování věku do důchodu na 65 let v první etapě, tak aby to bylo dříve než v roce 2028. Jsme dohodnuti s panem ministrem, že se určitě budeme ještě na téma důchodů setkávat,“ uvedl předseda KOVO Roman Ďurčo.

Ministr práce zopakoval, že se snížením zastropování se skutečně pro letošek nepočítá. „Budeme to dělat v roce 2028 právě s náročnými profesemi, protože s tím věkem odchodu do důchodu souvisí,“ řekl Juchelka.

„Opravdu se neshodneme a 65 let věku pro odchod do důchodu vítáme, vládní koalice získala velkou podporu i díky tomuto tématu, zcela oprávněně, a my nechceme nic jiného, než aby to téma bylo co nejrychleji vyřešeno. Co nejrychleji znamená v prvním kole. To se neshodujeme s panem ministrem, ale věřím, že nějakou shodu budeme schopni najít,“ dodal ještě Středula.

Zaměstnavatelé: Zátěž 400 miliard v roce 2060

Opačný názor vyjádřili reprezentanti zaměstnavatelů. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj rovnou konstatoval, že nekonzistentnost v sociální politice je „ukázkou selhání politických elit v posledních třech dekádách“.

Podle něj, pokud jakákoli zásadnější reforma důchodů není prováděna na základě širšího politického konsenzu, je krátkodobá a snižuje důvěru občanů v důchodový systém. „Už mnohokrát jste slyšeli z těchto míst od různých vlád různé závazky k důchodovým reformám, které platily jenom jejich volební období, měnily se. Já jsem přesvědčený, že to, co dneska zaznělo, že bude zastropovaný věk odchodu do důchodu zpět dolů na 65 let v tom dalším kroku, opět z tohoto místa za pár let uslyšíte změnu, protože bez komplexní dohody to nelze,“ řekl Rafaj.

Podle něj zodpovědné státy okolo nás naopak věk odchodu do důchodu prodlužují. „Vidíme to v celé západní Evropě,“ řekl. „Česká republika v tomto dělá kroky, které jsou překvapivé a pro občany to nakonec vede k tomu, že tomu důchodovému systému nedůvěřují,“ dodal.

Prozradil také, jaké sumy byly uvedeny v materiálech vlády: „Když sečtete všechna opatření, která nám dnes byla představena, tak v materiálu vlády si přečtěte, že v roce 2040 budeme platit v důchodovém systému o 150 miliard více než nyní, v roce 2050 to bude 250 miliard a v roce 2060 to bude 400 miliard navíc, a to v době, kdy budeme prožívat těžkou demografickou změnu, která už do stávajícího důchodového systému přinese v té době zářez zhruba 200 miliard korun, protože půjdou Husákovy ročníky do důchodu.“

Své pochybnosti vyjádřil také prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký. „Jsme tady opravdu výjimkou, ale je třeba také doplnit, že se tím České republice zdraží dluhová sužba, že se sníží rating, že to bude mít ještě tyto sekundární dopady, které v tom materiálu vůbec nebyly vyčísleny,“ doplnil.

Ministr Juchelka se ohradil, že by čeští občané nedůvěřovali systému starobních důchodů. „Rozumím, že zaměstnavatelé samozřejmě tlačí na to, aby věk odchodu do důchodu byl vyšší, my tomu rozumíme. Jsme vládou, která je velmi pragmatická, založená na datech a na číslech, proto budeme čekat na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů u náročných profesí, ale zároveň také říkáme, že jsme náročnou ekonomikou, která ty předčasné důchody opravdu využívat musí, protože jsme nejprůmyslovější zemí v rámci EU. No a samozřejmě jako protiváhu k tomu jdeme vyšší motivací pro pracující seniory,“ uvedl.

Tři varianty pro náročné profese

Velká část debaty na tripartitě se podle zúčastněných vedla právě o dřívějším odchodu do důchodu pro náročné profese. „Je zřejmé, že zde musíme najít férové a dlouhodobě udržitelné řešení, a to jak z pohledu zaměstnanců, tak z pohledu zaměstnavatelů a samozřejmě i veřejných financí,“ komentoval to ministr.

Na jednání prý padly tři varianty financování, a to buď z třetího pilíře důchodového pojištění, z prvního pilíře anebo z kombinace obojího. „Já se přikláním k té kombinaci,“ prohlásil Juchelka s tím, že vláda nadále čeká na data z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které poodhalí detaily pro jednotlivé profese a jejich dopad na zdraví zaměstnanců.

Josef Středula vyzval vládu ke svižnosti: „My jsme už netrpěliví. Rozumíme tomu, že chce ministr práce data, my si určitě na ta data počkáme, tady nebudeme tak netrpěliví, ale je to tak asi rok, víc opravdu nemá smysl čekat,“ řekl. Roman Ďurčo za odborový svaz KOVO jednoznačně odmítl možnost financování ze třetího pilíře.

„Ta dnešní debata na tripartitě ukázala, že to nemá konce. Ve chvíli, kdy se dohodnete na nějaké profesi, přijde někdo s další. Já ani nebudu zmiňovat, jak veselé příhody jsme tam dneska diskutovali, kdo všechno by nakonec předdůchod mohl mít,“ postěžoval si Rafaj. „Ale samozřejmě v těchhle oblastech se přikláním k modelu, co v západní Evropě funguje, a to je podpora třetího pilíře,“ dodal.

Většina představitelů se na tiskové konferenci shodla, že jejich debata bude pokračovat na dalších jednáních tripartity.