Třetina seniorů čelí u sebe doma násilí: Často je týrají jejich vlastní děti
Třetina seniorů zažívá špatné zacházení nebo domácí násilí, často přímo od blízkých lidí. Nejde jen o rány. Objevuje se ponižování, kontrola peněz, izolace i zanedbávání. Senioři přitom často mlčí ze strachu, studu nebo závislosti na člověku, který jim ubližuje.
Sledovat v Google Zprávách
Týrání seniorů nemusí mít podobu ran a modřin. Často začíná ponižováním, kontrolou peněz, zanedbáváním péče nebo postupným odříznutím od lidí. Podle dat z Centra pro výzkum stárnutí Masarykovy univerzity má se špatným zacházením ze strany blízkých zkušenost téměř třetina lidí starších 65 let.
„Ukázalo se, že týráním, zneužíváním, špatným zacházením či podrýváním důstojnosti u nás trpí 29 % seniorů,“ uvedla socioložka a vedoucí projektu Lucie Vidovićová pro Muni.cz již v roce 2023. Nicméně v lednu 2026 se pro Novinky.cz v rozhovoru k tématu vrátila a rozvedla i emoční násilí. „V populaci se u emočního násilí bavíme o nějakých 320 tisících lidech ročně. V těžkých formách, jako je lékové násilí, kdy vám někdo podává nevhodné léky, aby vás „oblbnul“, je to asi 3 500 seniorů ročně.“
Za zavřenými dveřmi se může odehrávat něco, co okolí dlouho vůbec nemusí zaregistrovat. Senior přestane chodit mezi lidi, někdo za něj začne vyřizovat peníze a úřady, rodina za něj postupně přebírá i rozhodování v rámci běžného dne. Nicméně navenek může všechno vypadat jako běžná pomoc staršímu člověku.
Právě hranice mezi pomocí a zneužíváním moci je u seniorů důležitá. Člověk, který potřebuje pomoc s nákupem, léky nebo hospodařením, se totiž může stát závislým na osobě, která o něj pečuje.
Psychické týrání i finanční zneužívání vzůstají
Od 1. července 2025 vstoupil v účinnost zákon č. 78/2025 Sb., který nově definuje domácí násilí jako násilné jednání, při kterém zpravidla dochází ke zneužívání moci nebo nerovného postavení. A nemusí jít pouze o fyzické násilí. Za špatné zacházení se seniorem se považuje také psychické týrání, finanční zneužívání, zanedbávání, ponižování nebo omezování osobní svobody. Socioložka Lucie Vidovićová se svými kolegy zkoumala situaci seniorů ve věku 65 let a více žijících v domácím prostředí.
Pro Novinky.cz zveřejnila, že počty lidí, kteří se setkali se špatným zacházením a diskriminací na základě věku, neklesají. Výzkum o týrání ukázal, že se zneužíváním má špatnou zkušenost skoro 30 % dotázaných. Pokud by mezi tato data měla zahrnout i necitlivé reakce úřadů, okolí a on-line podvodníků, číslo by se mohlo zvednout až ke 40 %.
Nejhorší přitom nemusí být rána, ale závislost na člověku, který seniorovi ubližuje. Domácí násilí si lidé mnohokrát spojují s fyzickým útokem. Bohužel se senior může setkat i s jinými projevy, které nejsou tak nápadné.
Policie ČR sama upozorňuje, že násilí v rodinách začíná mírnějšími projevy. Mezi ně zařazuje okřikování, přikazování, ponižování či omezování. Podle ní však projevy mohou vygradovat až do podoby nadávek, zesměšňování, omezování osobní svobody či tělesného ubližování. U finančního násilí dochází k neobvyklému pohybu na účtu, nezaplaceným účtům, seniorům chybí peníze a pomalu přicházejí o majetek.
A pokud si člověk není schopný sám nakoupit, vyřídit bankovní záležitosti nebo se dopravit k lékaři, má méně možností jednoduše odejít. Závislost na pečující osobě tak násilníkovi značně usnadňuje kontrolu nad životem seniora.
Senioři o násilí často mlčí
Právě rodinné vztahy celou situaci ztěžují. Pokud seniorovi ubližuje cizí člověk, bývá jednodušší si připustit, že je potřeba zasáhnout. Ale u vlastního dítěte bývá situace jiná. Rodič jeho chování omlouvá tím, že má problémy, dluhy, závislost, rodinu a tak podobně. Řada seniorů se rovněž potýká se zdravotními omezeními a potřebuje pomoc od rodinných příslušníků. A právě myšlenka toho, že by o ně přišli, když se proti násilí ohradí, je nepředstavitelná.
Důvodů, proč řada seniorů nehlásí týrání, může být hned několik. Senioři mohou mít strach ze ztráty bydlení, pomsty nebo z toho, že přijdou o jediného člověka, který jim pomáhá. Velkou roli také může hrát stud. Přiznat si, že vlastní dítě je schopné činit takové věci, není lehké.
Senioři se mají kam obrátit pro pomoc
Oběti násilí mají k dispozici hned několik možností, kam se obrátit o pomoc. Mohou se spojit s intervenčním centrem nebo odborem sociálních věcí. S intervenčními centry běžně spolupracuje i Policie ČR. Ta má možnost násilníka z domu vykázat na 14 dní a zabavit mu zbraň. Zároveň však do 48 hodin spojí seniory se zmíněným intervenčním centrem. Zde jsou k dispozici právníci, sociální pracovníci a psychologové. Kteří se snaží oběti pomoct.
Senioři se mohou obrátit Policii ČR (158), Městskou policii (156), záchrannou službu (155), Bílý kruh bezpečí (116 006), , Linku důvěry Život 90 (800 157 157) nebo Linku první psychické pomoci (116 123).
Důležité je také vědět, že pomoc mohou vyhledávat i lidi, kteří nejsou přímou obětí. Pokud má příbuzný, soused nebo jiný člověk důvodné podezření, že senior zažívá násilí či zanedbávání, neměl by problém ignorovat jen proto, že senior o pomoc sám nepožádal. U staršího člověka totiž může být právě mlčení jedním z důsledků situace, ze které se nedokáže sám dostat.
