Kolik dostanou důchodci navíc? Babiš mluví o kompenzační částce, krytí ale neřekl
Možnost poslat všem důchodcům jednorázové peníze vyvolala kromě očekávání i silný odpor. Lidé se ptají, z čeho by stát podobný příspěvek zaplatil, kolik by stál a jestli by další mimořádný výdaj nezhoršil už tak napjaté veřejné finance.
Sledovat v Google Zprávách
Premiér Andrej Babiš mluví o možné jednorázové částce pro seniory jako o nápravě starších křivd. Zatím ale není jasné, kolik by důchodci dostali ani kdy by se peníze vyplácely. Právě tahle neurčitost vyvolává otázky, zda by šlo o skutečnou kompenzaci, nebo další mimořádný výdaj bez jasného krytí.
Kde na to stát vezme
Čtenáři portálu České důchody v navazující diskuzi často reagovali přes státní rozpočet. Pomoc seniorům sama o sobě pro ně nebyla hlavní problém. Vadilo jim, že se mluví o dalších penězích, aniž by bylo jasné, odkud přijdou.
„Ať řekne hlavně, kde na to vezme. Ještě víc zadluží stát?“ ptal se FRANTIŠEK HOUDA.
Podobně uvažoval Radek Šusta: „Kde nejsou peníze, tak nerozdávejme, stačí už teď ty dluhy.“
Jiří Tetiva spojil kritiku s nedůvěrou k premiérovi: „To je ale filuta. Zase chce uplácet, ale kde na to vezme.“
Rozdávání z cizí kapsy
Další skupina komentářů mířila na samotný princip mimořádného přidávání. Lidé připomínali, že vláda nerozdává vlastní peníze, ale peníze z rozpočtu. V době, kdy stát řeší vysoké výdaje a napjaté příjmy, to podle nich působí lehkovážně.
Ales Jirouschek to shrnul stručně: „To se to rozhazuje, když to není z vlastního.“
„To se nám to rozdává, když to není z našeho,“ přidal Oldřich Kulhavý.
Ludmila Mullerová použila podobnou lidovou formulaci: „JO, to se nám to hoduje, když nám všichni půjčují.“
Diskutující chtějí vědět, kdo účet zaplatí a jestli se tím nezhorší situace dalším generacím.
Obava o děti a další vlády
Nejtvrdší reakce se objevily tam, kde lidé spojují příspěvek s budoucím zadlužením. Důchodci jsou silná a početná skupina, ale náklady rozpočtu nesou i lidé, kteří dnes ještě do penze mají daleko.
Vratislav Beneš položil dlouhou otázku přímo na premiéra: „Pane Babiši a kde na to vezmete??? Hlásíte, že EET vám přinese necelých 15 mld, což je příjem s velkým otazníkem a žádné další mimořádné příjmy nejsou a nebudou. Takže tím, že přidáte voličům před odchodem na druhý břeh, zadlužíte naše děti??? Chápu, děti na rozdíl od důchodců volební hlas nemají.“
„Vážně? A o kolik to zvýší státní dluh?“ ptala se Johana Růžičková.
Ivana Toman se obává, že účet zůstane až dalším vládám: „Ano vyplatí všem všechno a až příští vlády nebudou mít z čeho platit důchody, rodičáky, svede to na Pavla a všechny okolo.“
Nejistota kolem částky zvyšuje odpor
Kdyby vláda představila konkrétní parametr, dalo by se o něm vést věcnější spor. Lidé by mohli řešit, jestli má být příspěvek plošný, nebo cílený na seniory s nízkou penzí. Mohli by srovnávat náklady s jinými výdaji. Zatím ale zazněla pouze možnost, a to kritiku posiluje.
Vladimír Heinzl to spojil s napjatým rozpočtem i politickou praxí: „Už si zase chce kupovat hlasy. V napjatém rozpočtu je to docela nesvědomité, ale Schillerová ty peníze zase ‚někde‘ najde.“
Tato věta dobře vystihuje nedůvěru, která se v debatě opakuje. Lidé nevěří, že mimořádné peníze mají jasné krytí. Slovo „někde“ v podobných reakcích znamená strach, že se skutečný zdroj peněz objeví až později, třeba v podobě vyššího schodku nebo omezení jiných výdajů.
Kalkulačka valorizace důchodů 2027 (nová k 28.7.2026)
Plošná pomoc může být drahá
U jednorázové částky pro všechny seniory se nabízí ještě jedna otázka. Pokud by peníze dostal každý důchodce bez ohledu na výši penze, šlo by o velmi široké opatření. Pomohlo by i lidem s nízkým důchodem, ale současně by zamířilo i k těm, kteří podobnou pomoc nutně nepotřebují.
Proto část lidí žádá přesnější vysvětlení. Nestačí říct, že existují historické nespravedlnosti. Důležité je pojmenovat, koho se týkají, jak vznikly a proč je má řešit jednorázová platba pro všechny. Bez toho příspěvek může na část lidí působit pouze jako drahé gesto.
