Levné zboží v obchodech končí u podlahy. Důchodci za nižší cenu platí bolavými zády

Prodejna může na první pohled vypadat přehledně. Stačí však hledat levnější variantu zboží a jednoduchý nákup se mění v detektivní akci. Člověk prohlíží spodní police, natahuje se nad hlavu a luští drobný text. Rozmístění zboží přitom obchodníci nevolí náhodně.

Obchod rozhoduje nejen o ceně výrobku, ale i o tom, jak snadno ho zákazník v regálu najde. Výhodné místo proto většinou získává zboží, které má zákazník snadno zahlédnout. Levnější alternativa se tak často nachází mimo přirozené zorné pole.

Pro mladého člověka jde o nepohodlí. Pro seniora nebo člověka s bolestmi zad to ale může představovat skutečný problém.

Nejvýhodnější místo leží ve výšce očí

Nejlépe se prodává zboží umístěné ve výšce očí. Tato část regálu má proto pro prodejce nejvyšší hodnotu. Výrobek, který je zde umístěný, získá pozornost bez hledání a zákazník po něm může sáhnout automaticky.

Nejlevnější výrobek se proto někdy nemusí objevit na nejpohodlnějším místě. Zákazník ho často najde u podlahy nebo v horní polici. Musí se sehnout, kleknout si nebo požádat jiného člověka o pomoc. Takové umístění může zákazníkům srovnání cen ztěžovat.

Rozdíl v dostupnosti může ovlivnit konečnou volbu. Člověk totiž ve spěchu často do nákupního košíku vloží výrobek, který vidí jako první. Podobně se zachová zákazník, jenž se kvůli bolesti nemůže opakovaně ohýbat. O výběru pak může rozhodnout spíše lepší umístění než samotná kvalita výrobku.

Bolavá záda mohou rozhodnout o nákupu

Nízká police sama o sobě nemoc zad pochopitelně nezpůsobí. Opakované předklánění, zvedání nákupu nebo natahování nad hlavu však může potíže zhoršit. Národní zdravotnický informační portál uvádí, že bolest dolní části zad během života postihne přibližně 85 procent lidí.

Mezi rizikové situace patří například nesprávné zvedání těžších předmětů a jednostranné přetěžování svalů. Přibližně sedm procent akutních případů přejde podle NZIP do chronických obtíží. Člověk s omezenou hybností proto neřeší regál pouze jako drobnou nepříjemnost.

Potíže mohou nastat také v případě objemnějšího zboží, jako jsou například větší lahve, balení nápojů nebo jiné trvanlivé potraviny. Zákazník musí výrobek nejprve vytáhnout z hluboké police a následně ho zvedá z nevýhodné polohy. Pokud se navíc cenovka nachází těsně nad podlahou, musí se sehnout i kvůli přečtení ceny.

Nabízí se možnost požádat personál prodejny o pomoc. Takové řešení však nefunguje vždy. Zaměstnanec nemusí být právě poblíž a řada lidí se zdráhá někoho shánět kvůli běžné položce. Levnější výrobek se tím stává dostupný spíše formálně.

Cenovka může zákazníka zmást

Rozmístění zboží představuje pouze jednu část problému. Komplikace mohou nastat také v souvislosti s uvádění cen a slev jako takových. Kontroly České obchodní inspekce ukazují, že obchodníci v této oblasti stále chybují.

ČOI během roku 2025 provedla 1 432 kontrol zaměřených na informace o slevách. Porušení právních předpisů zjistila při 734 kontrolách, tedy v 51,26 procenta případů. Ve 324 případech obchodníci porušili pravidla pro uvádění nejnižší ceny za předchozích 30 dnů nebo pro výpočet slevy z této částky.

Dalších 140 případů se týkalo nekalých obchodních praktik. Informace mohla zákazníka zmást ohledně ceny, způsobu jejího výpočtu nebo existence cenového zvýhodnění.

Velký nápis o slevě proto totiž říkat vše. Rozhodující údaj je někdy uveden například menším písmem. Zákazník by měl proto sledovat nejnižší cenu za posledních 30 dnů, nikoliv pouze přeškrtnutou částku nebo barevné procento.

Jednotková cena ukáže skutečně levnější výrobek

Při srovnávání různě velkých balení pomáhá jednotková cena. Ukazuje cenu za kilogram, litr, metr nebo jinou stanovenou jednotku. Zákazník tak nemusí odhadovat, zda se větší balení opravdu vyplatí.

Jednotková cena má větší vypovídací hodnotu než velikost obalu či nápis „výhodné balení“. Ani velké balení totiž v přepočtu nemusí být levnější. Rozhoduje vždy částka za stejné množství.

Obchodník samozřejmě může zboží rozmístit podle vlastních prodejních cílů. Neměl by však zákazníkovi komplikovat orientaci nečitelnými nebo zavádějícími informacemi. Regál u podlahy sice může být nepříjemný, nesprávná cenovka už však může porušovat zákon.