Gastroenterolog Petr Hrabák: Projímadel se lidé bojí zbytečně. Zácpu mohou způsobit i léky na tlak
Lidé staršího věku často řeší nejen zácpu nebo nadýmání, ale také otázky kolem projímadel, pitného režimu či správného jídelníčku. Gastroenterolog Petr Hrabák pro České důchody vysvětlil, které postupy jsou bezpečné a čemu je naopak lepší se vyvarovat.
Sledovat v Google Zprávách
Trávicí obtíže patří ve vyšším věku k častým a často podceňovaným problémům. Nejde přitom jen o nepříjemné symptomy, jako je zácpa nebo nadýmání, ale i o celkový dopad na kvalitu života, chuť k jídlu nebo schopnost udržet si dobrou kondici.
Mnoho seniorů se snaží potíže řešit svépomocí – úpravou jídelníčku, volně prodejnými přípravky nebo naopak jejich úplným vynecháním ze strachu z návykovosti.
Situaci však komplikuje řada faktorů, které se ve vyšším věku často kombinují. Patří mezi ně užívání více léků najednou, zpomalení trávení, změny ve vnímání žízně i menší fyzická aktivita. Výsledkem může být začarovaný kruh, kdy nevhodně zvolená opatření potíže spíše prohlubují, místo aby je řešila.
Právě proto je důležité vědět, které postupy jsou skutečně bezpečné a účinné a kdy už je na místě vyhledat lékaře. Gastroenterolog MUDr. Petr Hrabák z IV. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice odpovídá na nejčastější otázky týkající se pitného režimu, složení jídelníčku i varovných příznaků, které není radno přehlížet.
Co pít, jíst a kdy vyhledat pomoc lékaře
Jaká jsou rizika vzniku závislosti střev na přípravcích, jako jsou projímadla, a čím je bezpečně nahradit?
Projímadla patří mezi bezpečné a efektivní léky proti zácpě. Tvrzení, že dlouhodobé užívání některých typů projímadel způsobuje poškození střeva, je již překonaný mýtus. Po vysazení projímadel může dojít k návratu do původního stavu, což může být chybně interpretováno jako závislost.
Jak moc ovlivňují zažívání léky, které senioři běžně užívají na jiné chronické nemoci, například na tlak či bolest?
Zácpa je velmi častým nežádoucím účinkem mnoha léčiv. Příčinou mohou být například silná analgetika (opiáty), některé léky na vysoký krevní tlak, antidepresiva či léky k doplnění zásob železa. Průjem může být naopak způsoben například lékem na cukrovku (metformin).
Kolik tekutin by měl senior s trávicími potížemi denně vypít, když senioři přirozeně ztrácejí pocit žízně?
Senior by měl většinou vypít kolem 1,5–2 litrů tekutin denně, pokud nemá kvůli nemocem srdce či ledvin příjem omezen lékařem. Tekutiny je nutné podávat cíleně v malých dávkách po celý den, protože u seniorů nelze spoléhat na přirozený pocit žízně. Při průjmech, zácpě nebo horku je potřeba příjem ještě navýšit.
Jak upravit jídelníček při kombinaci nadýmání a zácpy, kdy vláknina sice pomáhá na zácpu, ale může zpočátku nadýmat?
Při nadýmání a zácpě je dobré zvyšovat příjem vlákniny postupně a zároveň dost pít, jinak se může nadýmání zhoršovat.
Pomáhá spíše rozpustná vláknina, například ovesné vločky, psyllium nebo vařená zelenina, a také pravidelný pohyb a menší porce jídel. Při nadýmání bývá vhodné omezit hlavně luštěniny, zelí, cibuli, česnek, květák, brokolici nebo čerstvé pečivo, protože často zvyšují tvorbu plynů. Potíže mohou zhoršovat i sladkosti, smažená a tučná jídla či sycené nápoje.
Řada starších lidí se potýká s problémy, jako je stres, úzkost nebo osamělost. Jaký vliv má vlastně na zažívání ve vyšším věku psychika?
Stres, úzkost, osamělost se mohou podílet na nechutenství, zanedbávání pitného režimu či zácpě. To pak může vést k celkovému chřadnutí a dalšímu zhoršování stavu.
Existují nějaké varovné příznaky, při kterých by měl senior kvůli zažívacím potížím, jako je třeba nechtěný úbytek váhy nebo krev ve stolici, okamžitě navštívit lékaře?
Okamžitě k lékaři by měl senior jít při krvi ve stolici, černé stolici, výrazném nechtěném hubnutí, silných bolestech břicha, zvracení nebo dlouhodobé změně vyprazdňování. Varovné jsou také potíže s polykáním, chudokrevnost nebo celkové výrazné zhoršení stavu.
