Dítě ve vyšším věku může otci převrátit důchod, vztahy i dědictví. Povinnosti nekončí ani v penzi
Příroda někdy umožní stát se rodičem i v pokročilém věku. Pozdní rodičovství ale přináší řadu právních i finančních souvislostí. Přehledně vysvětlujeme rodičovské povinnosti, dědictví i podmínky sirotčího důchodu.
Sledovat v Google Zprávách
Pozdní rodičovství není v Česku výjimečné. Vedle osobního rozhodnutí ale přináší také dlouhodobé právní a finanční závazky, které mohou ovlivnit dítě i celou rodinu. Některé z nich si budoucí rodiče uvědomí až ve chvíli, kdy je potřeba řešit dědictví nebo sociální dávky.
Muž může být biologickým otcem i ve vyšším věku, i když plodnost s věkem klesá. Z biologického hlediska je tedy pozdní otcovství možné, z právního hlediska mu ukládá stejné povinnosti jako třicetiletému rodiči. Věk otce nehraje roli ani při vyživovací povinnosti ani při dědických nárocích dítěte.
Proto se tolik neřeší samotný věk rodiče, ale praktické otázky, které s ním souvisejí.
Vyživovací povinnost nekončí odchodem do důchodu
Odchod do starobního důchodu neznamená, že rodiči automaticky zaniká povinnost dítě finančně zabezpečit. Občanský zákoník stanoví, že rodiče vyživují dítě do doby, než je dítě schopno živit se samo. Nejde tedy o pevně stanovený věk.
„Dosažení 18 let samo o sobě povinnost neruší. U nezletilých se neschopnost samostatné obživy předpokládá, u zletilých se očekává, že se budou aktivně snažit uživit. Studium je legitimním důvodem k prodloužení povinnosti, pokud je řádné a směřuje k budoucímu povolání. Naopak tzv. ‚studium pro studium‘, tedy samoúčelné prodlužování bez snahy dosáhnout kvalifikace, není důvodem k dalšímu trvání povinnosti,“ uvádí na stránkách Zákony pro lidi JUDr. David Pytela.
„Po dosažení zletilosti se mění i způsob plnění – výživné se platí přímo dítěti, nikoli druhému rodiči. Povinnost zaniká schopností obživy, uzavřením manželství dítěte (přechod povinnosti na manžela/manželku) nebo úmrtím povinného či oprávněného,“ dodává advokát. Uzavřením manželství může vznikat vyživovací povinnost manželů vůči sobě.
Později narozený potomek zahýbá s dědictvím
Dědictví bývá jedním z nejčastějších témat, která v rodinách vyvolávají otázky. Pokud má muž děti z předchozího vztahu a později se mu narodí další potomek, všechny děti mají při dědění stejné postavení, pokud zákon nebo platná závěť neurčí jinak. O sepsání smlouvy mezi partnery jsme mluvili již v tomto článku.
Zvláštní postavení mají takzvaní nepominutelní dědici. „Občanský zákoník vymezuje nepominutelné dědice poměrně úzce. Jsou jimi děti zůstavitele, a pokud samy nedědí, nastupují na jejich místo jejich potomci. Nepominutelným dědicem tedy není automaticky manžel, partner, sourozenec ani rodič zůstavitele. Těm může svědčit dědické právo ze zákona nebo ze závěti, ale zvláštní ochranu povinného dílu mají jen potomci,“ uvádí advokát JUDr. Ondřej Preuss na stánkách Dostupný advokát.
Může se tak stát, že nově narozené dítě ovlivní rozdělení dědictví, protože jako potomek má zákonné dědické právo a nárok na povinný díl.
„Nezletilému nepominutelnému dědici musí připadnout alespoň tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu, zletilému alespoň jedna čtvrtina. Důležité ale je, že nepominutelný dědic zpravidla nemá právo na konkrétní kus majetku ani na dědický podíl jako takový, nýbrž na peněžitou částku odpovídající hodnotě jeho povinného dílu. O tento nárok může přijít zejména tehdy, pokud se dědictví nebo povinného dílu zřekl, je nezpůsobilý dědit nebo byl platně vyděděn,“ dodává Preuss.
Nárok na sirotčí důchod jen za určitých podmínek
Jednou z nejdůležitějších otázek bývá zabezpečení dítěte pro případ úmrtí rodiče. Nárok na sirotčí důchod nevzniká automaticky jen proto, že zemře otec nebo matka. Podle České správy sociálního zabezpečení musí zesnulý rodič splnit zákonem stanovenou dobu důchodového pojištění nebo již pobírat starobní či invalidní důchod.
„Podmínky nároku na sirotčí důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.). Do doby důchodového pojištění zemřelého rodiče se však nezahrnují náhradní doby pojištění, to znamená, že musí jít o takzvanou dobu placeného pojištění, tedy dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení (důchodové pojištění),“ upřesňuje ČSSZ na svém webu.
Nezaopatřené dítě může pobírat sirotčí důchod zpravidla do skončení povinné školní docházky a při dalším studiu nejdéle do 26 let věku.
Výše sirotčího důchodu činí 40 % z procentní výměry důchodu, který pobírala zesnulá osoba. Celkovou výši hlavně ovlivňuje délka důchodového pojištění zemřelé osoby a výše jejich výdělků.
Dítě potřebuje tátu s energií, varuje psycholog
Vedle financí a práva existuje ještě druhá rovina pozdního rodičovství. „Potřebuje (dítě) s tátou zažívat dobrodružství, osahávat si hranice a mantinely. A táta na to musí mít energii. A když si muž pořídí děti v pozdějším věku a energii nemá, dítě strádá,“ varoval psycholog Milan Studnička pro Český rozhlas.
To ovšem neznamená, že by vyšší věk v tomto ohledu znamenal horší rodičovství. Každá rodina má jiné podmínky a rozhodující bývá celkové zdraví, finanční i rodinné zázemí.
Další oblastí, na kterou se upozorňuje, je informovanost mužů o dopadech vyššího věku na plodnost a zdraví potomka. „Ačkoli je všeobecně přijímáno, že fyziologické změny, ke kterým dochází u žen po 35. roce věku, mohou ovlivnit početí, těhotenství a zdraví dítěte, většina mužů si neuvědomuje, že podobný dopad může mít i jejich pokročilý věk,“ uvedla před několika lety ve své studii Gloria Bachmannová, ředitelka Ústavu pro zdraví žen na Lékařské fakultě Rutgers Robert Wood Johnson.
V ní dospěla k závěru, že i muži mají své „biologické hodiny“ a při početí dítěte ve vyšším věku mohou nepříznivě ovlivnit zdraví svých partnerek a dětí.
