Červivá jablka nejsou náhoda. Nenápadný obaleč dokáže zničit velkou část úrody
Ovoce vypěstované na vlastní zahradě, které je zdravé a kvalitní, je příjemnou odměnou za dlouhodobou péči a úsilí pěstitele. Svým vzhledem navíc zkrášluje okolí a potěší oko každého kolemjdoucího. Mnozí zahrádkáři se však při pěstování ovocných stromů musejí vypořádat se škůdci. Tenhle noční motýlek dokáže zlikvidovat úrodu jablek.
Sledovat v Google Zprávách
Řekne-li se motýl, většina z nás si představí krásného, barevného tvora poletujícího nad záhony nebo odpočívajícího na nějakém květu. Do této skupiny však patří i drobný noční motýl, kterého málokdo rád vidí. Řeč je o obaleči jablečném, jehož housenky patří mezi významné škůdce jabloní.
Jak obaleč jablečný vypadá
Obaleči jsou malí, nenápadní noční motýli. Nejrozšířenějším škůdcem z této čeledi je právě obaleč jablečný. Vyskytuje se prakticky v celé Evropě, v České republice je plošně rozšířený s výjimkou vysokých hor. Největší škody způsobuje v nížinách a teplejších oblastech, jako je Polabí nebo jižní Morava.
Dospělý jedinec obaleče jablečného dosahuje rozpětí křídel přibližně 16 až 19 mm. Jeho přední křídla jsou šedohnědá až bronzově hnědá a na konci mají charakteristickou hnědou oválnou skvrnu se zlatavým lemem. Zadní křídla jsou na okrajích jemně třásnitá. Vajíčka jsou kulovitá, mírně zploštělá, přibližně 1 mm velká. Zpočátku mají mléčně bílou barvu, před vylíhnutím housenek však postupně tmavnou.
Housenky jsou 16 až 20 mm dlouhé, mají tmavě hnědou hlavu a světle růžové až načervenalé tělo. Kukla měří 10 až 12 mm, je ukryta v hedvábném kokonu a má žlutohnědé až tmavě hnědé zbarvení.
Příznaky poškození
Obaleč jablečný je nejnebezpečnější škůdce jádrového ovoce, který může způsobovat značné škody. Housenky jsou nejčastějším původcem „červivosti“ jablek, ale poškozují i hrušky, meruňky a vlašské ořechy.
Nejprve krátkodobě a prakticky neznatelně okusují listy. U jádrovin se pak prokusují směrem k jádřincům. Vstupní otvory do plodů jsou vyplněny trusem, kterým jsou někdy přilepeny k jiným plodům nebo nejbližším listům. Plody poškozené obalečem předčasně opadávají nebo bývají druhotně napadány moniliovou hnilobou. Housenka může poškodit dva až tři plody, ale v každém plodu je vždy jen jedna.
Životní cyklus obaleče
Škůdce přezimuje ve fázi housenky v pevném pavučinném zámotku. Tyto zámotky bývají ukryté v prasklinách kůry na kmenech, ale i v trávě a na jiných podobných místech.
Na jaře se po krátkém zakuklení líhnou drobní motýlci. Jejich samičky pak od konce května kladou na mladé plody nebo okolní listy vajíčka velká asi 1 mm. Jedna samička jich dokáže naklást 80 až 120. Vylíhlé housenky se okamžitě vžírají do plodů, které po třech až čtyřech týdnech vývoje opouštějí.
Jak se jich zbavit
Základem preventivní ochrany je včasná likvidace napadených plodů, která může zabránit nadměrnému rozmnožení škůdce. Zahrádkáři mohou v boji proti obaleči jablečnému kombinovat několik způsobů ochrany.
Již během zimy lze snížit jeho výskyt podporou sýkor, které housenky obaleče aktivně vyhledávají. Tyto užitečné ptáky lze do zahrady přilákat poskytnutím vhodných zimních nocovišť.
Účinné je i oškrabávání kůry jabloní na jaře.
Během června až září je možné motýlky škůdce vychytávat pomocí feromonových lapačů. Účinnosti se dosáhne pouze při dostatečné hustotě, tedy alespoň jeden lapač na 4 ary. Lapače je nutné vyvěsit do vrcholové části korun jabloní a ve všech zahradách, které tvoří jeden celek (například zahrádkářská kolonie).
Již v květnu je vhodné umístit na všechny kmeny stromů v zahradě lapací pásy z vlnité lepenky o šířce 20 cm, a to ve výšce asi 20 cm nad zemí. V této době slouží jako úkryt pro užitečné druhy hmyzu, zejména škvory. Před instalací pásů je ale nutné odstranit odumřelé části kůry.
Od července se pod pásy začínají soustřeďovat i housenky obaleče jablečného. Ty je třeba během roku alespoň dvakrát vybrat a zničit: poprvé na začátku srpna a podruhé v listopadu. Při druhém vybírání se pásy ze stromů současně odstraní a zlikvidují.
Přirozenými protivníky obaleče jablečného jsou vosičky rodu Trichogramma, které kladou vajíčka do vajíček hostitele. Během léta se doporučuje čtyřnásobné vysazení v odstupu tří až čtyř týdnů. Násada v podobě parazitovaných kukel se v kartonových krabičkách upevňuje za suchého počasí na spodní stranu větve jabloně (1 až 2 balení na strom dle velikosti). Při dešti je možné kukly skladovat asi dva dny v chladu.
Je však nutné počítat s tím, že napadení stromů obalečem jablečným nelze ani přes veškerá opatření stoprocentně zabránit.
