Odchod do důchodu umí tvrdě zasáhnout peněženku. Rozdíl bývá větší, než lidé čekají
Odchod do penze a pohled na první vyplacený důchod často přinášejí nepříjemné vystřízlivění. V produktivním věku si mnoho lidí neuvědomuje, jak výrazně se po skončení práce mohou změnit jejich příjmy i životní úroveň. Pro které skupiny důchodců bývá tento propad nejbolestivější?
O výši svého důchodu v průběhu aktivní pracovní fáze života Češi zrovna moc nepřemýšlejí. Obvykle takové myšlenky zaženou rčením „nějak bylo, nějak bude“, případně spoléhají na to, že stát se o ně přece postará. Zajímat se začnou, až se blíží jejich odchod do důchodu, což už může být pozdě se na období stáří finančně zabezpečit i jiným způsobem než penzí ze státního průběžného systému.
Matematika je přesná věda a platí i pro výpočet důchodu. Pro určení jeho výše je klíčovým ekonomickým parametrem takzvaný náhradový poměr, který v podstatě vyjadřuje, jakou část poslední mzdy umí vyplácený starobní důchod nahradit. Slouží zároveň pro posouzení, jak udržitelný je důchodový systém.
Důchodový šok v praxi
V České republice se nyní náhradový poměr průměrně pohybuje pod 50 %, což na první pohled nevypadá nijak tragicky. Znamená to, že průměrný důchod pokrývá přibližně 47 až 49 % průměrné mzdy. Tady ale pozor, protože v českém důchodovém systému založeném na solidárnosti platí, že čím je mzda vyšší, tím je náhradový poměr nižší, a naopak.
Vyšší náhradový poměr tedy mají lidé s nízkými příjmy, zatímco lidé s vysokými příjmy dostanou vzhledem k výši své mzdy mnohem méně a jejich životní úroveň v důsledku toho výrazně poklesne.
Důchodový šok se tedy týká převážně lidí ze střední a vyšší třídy. Pokud nemysleli na zadní vrátka v podobě spoření a investování na stáří, jejich očekávání narazí na tvrdou realitu. Starobní důchod jim zpravidla nebude umět zajistit dosavadní životní standard.
Co se podílí na důchodovém šoku
Musíme si uvědomit, že pracující využívají různých zaměstnaneckých benefitů v podobě stravenek, služebních vozů, firemních telefonů či příspěvků na sport a kulturu. O tyto výhody v důchodu přicházejí.
Se stářím se začnou u nich objevovat zdravotní neduhy, jež jim zvýší náklady na zdraví, protože peníze utratí za doplatky na léky, potravinové doplňky, kompenzační pomůcky, rehabilitace nebo domácí péči.
Další významnou roli tu sehrává inflace. Důchody se sice valorizují, ale ani valorizace často nedokáže vyrovnat zdražování potravin, bydlení či energií, za něž senioři utrácejí mnohem větší procento svých příjmů než běžní pracující. Zatímco tito si mohou přivydělat různými brigádami, senioři na to často nemají dostatek energie nebo jim práci v důchodě nedovolí jejich zdravotní stav. Jsou tak odkázáni pouze na svůj důchod a případné úspory.
Ještě větší finanční důchodový šok přichází po úmrtí partnera. Místo dvou důchodů je v domácnosti najednou jen jeden, i když státem kompenzovaný vdovským nebo vdoveckým důchodem. Senioři s nízkými penzemi se pak často ocitají v hmotné nouzi a záchranu musejí hledat v systému sociálních dávek.
Důchody jsou vypláceny v čistém
Starobní důchody jsou v České republice vyplácené v čistém, až na vyšší důchody, které je nutné danit. Znamená to, že ani sociální, ani zdravotní pojištění důchodci již platit nemusejí. Zdravotní pojištění za ně platí stát. Každý měsíc obdrží senior pevně stanovenou částku svého důchodu, se kterou může libovolně nakládat.
Penzi je možné si nechat vyplácet v hotovosti prostřednictvím České pošty, nebo na účet. U hotovostní výplaty je ale třeba počítat s tím, že v roce 2026 je třeba zaplatit náklady poště ve výši 94 Kč za každou splátku důchodu.
O tyto peníze je důchod před jeho výplatou důchodci ponížen. Protože to ročně dělá 1 128 Kč, je lepší si nechávat posílat penzi na bankovní účet, jenž bývá zpravidla veden zdarma.
