Začíná finální schvalování reformy: Poslanci rozhodnou, jak se změní důchody

Tento týden začnou poslanci projednávat návrh důchodové reformy v závěrečném třetím čtení. Budou hlasovat o všech předložených pozměňovacích návrzích, takže se vyjasní, jaké změny důchodů lze od příštího roku očekávat.

Poslanci rozhodnou, v jaké podobě bude schválena důchodová reforma, kterou prosazuje vláda. Například by se konečně mělo vyjasnit, jak se bude zvyšovat důchodový věk nebo kteří pracovníci v náročných profesích budou mít nárok na dřívější důchod bez krácení. Otazníky panují také u výchovného.

Druhé čtení v Poslanecké sněmovně přineslo celkem 33 pozměňovacích návrhů, které požadují dílčí úpravy důchodové reformy. Celkem 32 návrhů předložili přímo poslanci, jeden návrh pak prosazuje sociální výbor. Přehled toho, co poslanci navrhují, je uveden v tomto článku.

O všech pozměňovacích návrzích už jednal a hlasoval také zmíněný sociální výbor. Podpořil například strop důchodového věku na 67 letech a zmírnění u omezování výchovného. Naopak odmítl návrh, aby se výrazně snížil počet lidí v náročných profesích, kteří budou mít dřívější důchod. Doporučení výboru není závazné a poslanci mohou hlasovat podle svého uvážení.

Opozice reformu odmítá

I ve třetím čtení se dá očekávat, že se střetnou názory vlády a opozice. Opoziční hnutí ANO a SPD totiž celou důchodovou reformu odmítají a budou hlasovat proti. Piráti, kteří už nejsou součástí vlády, návrh reformy nepodpoří, pokud by prošlo omezení náročných profesí.

I tentokrát se pravděpodobně vyskytnou rozsáhlé i emotivní projevy opozičních poslanců, ale  není pravděpodobné, že by se celé třetí čtení neúměrně protahovalo. Vláda totiž plánuje stanovit hlasování v určitou dobu, takže je možné, že se na všechny poslance s projevem nedostane. K podobnému kroku přistoupila vláda i v roce 2023 při hlasování o snížení mimořádné valorizace nebo zpřísnění předčasných důchodů.

Pokud bude návrh reformy jako celek schválen, zamíří do Senátu. Když ho senátoři podpoří, musí ho ještě podepsat prezident. V případě senátního nebo prezidentova veta budou muset poslanci tato zamítnutí přehlasovat, tento scénář ale není příliš pravděpodobný. Cílem je, aby důchodová reforma byla definitivně schválena do konce letošního roku, aby už od roku 2025 mohly začít platit některé změny.

Co začne platit nejdříve

Toto je přehled změn, které mají začít platit už od roku 2025:

• Prolomení hranice 65 let u důchodového věku a postupné zvyšování. Toto se týká lidí narozených v roce 1966 a později.
• Rozšíření náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější důchod bez finančního krácení.
• Nová pravidla pro pracující důchodce.
• Zkrácení lhůty pro obnovení vyplácení vdovských a vdoveckých důchodů.
• Zkrácení lhůty u takzvaného odloženého důchodu.

Další změny, například zpomalení tempa růstu budoucích důchodů, mají začít nabíhat od roku 2026. Změny výchovného, zavedení rodičovského vyměřovacího základu nebo společného vyměřovacího základu manželů pak mají plánovanou účinnost od roku 2027.

Schvalování bez konsenzu

Schválení reformy je velmi pravděpodobné, protože vláda má většinu v Poslanecké sněmovně. Bohužel ale půjde o schválení bez významnějšího konsenzu s opozicí, tedy takzvaně na sílu. O debatu s opozicí se ministr Marian Jurečka opakovaně pokoušel, společné jednání vládních a opozičních představitelů svolal i prezident Petr Pavel. Bohužel jednání byla neúspěšná.

Není tedy vyloučeno, že pokud se po volbách v roce 2025 dostane k moci opoziční hnutí ANO (ať už samo, nebo v koalici s někým jiným), bude prosazovat zrušení většiny schválených změn. Tento záměr hnutí ANO opakovaně avizuje. Může se tak opakovat situace z předchozí důchodové reformy, kdy vláda Petra Nečase většinou jednoho hlasu prosadila růst důchodového věku i druhý pilíř, ale už následující vláda tuto reformu zrušila.

TIP: Pokud vás v dohledné době čeká odchod do důchodu a máte z reformy obavy, můžete si přečíst článek, který sepsal šéfredaktor David Budai. Píše v něm, že panika a ukvapené kroky nyní nejsou na místě.

Foto: Poslanecká sněmovna PČR