Ministr Stanjura: Politikům se u důchodů za 30 let nepodařilo vysvětlit průběžný systém

Lidé příliš nerozumí průběžnému důchodovému systému. Je o tom přesvědčen ministr financí Zbyněk Stanjura, podle kterého se politikům nepodařilo tuto problematiku vysvětlit. Není to poprvé, kdy ministr s tímto vyjádřením přišel, sám ale aktivně osvětu v této věci nedělá.

Možnosti, jak vyřešit budoucí problémy důchodového systému, jsou omezené. V pořadu Události, komentáře to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Podle něj bude přibývat důchodců a zároveň se bude snižovat počet ekonomicky aktivních lidí, kteří na aktuální důchody odvádějí peníze, což bude pro důchodový systém představovat finanční zátěž.

A právě průběžný charakter důchodového systému lidé podle ministra často nechápou. „Nám se to asi nepovedlo jako politikům za 30 let vysvětlit, co to znamená průběžný systém penzí. Ti, kteří dneska jsou ekonomicky aktivní, to znamená, většina jsou zaměstnanci, menšina jsou OSVČ, platí každý měsíc sociální pojištění, jehož největší část je důchodové pojištění, a z toho se platí důchody stávajícím penzistům,“ uvedl Zbyněk Stanjura v rozhovoru.

Tři možnosti řešení

Lidé si podle něj neuvědomují, že pokud se skupina lidí, která odvádí sociální pojištění, zmenšuje, a zároveň se zvyšuje počet důchodců, existují pouze tři možnosti, jak nepříznivou situaci řešit. „Razantně zvýšit daně, sociální pojištění, to znamená, ta menší skupina víc zaplatí, aby bylo na důchody té větší skupině, nebo nezvýšíte ty daně, razantně snížíte důchody, pak to taky bude stačit, anebo zvolíte tu cestu, která je podle mě nejméně bolestivá, všechny jsou bolestivé, první, druhá i třetí, že nepatrně zvýšíte věk odchodu do důchodu,“ konstatoval ministr Stanjura.

Právě postupné zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let je součástí návrhu důchodové reformy, kterou již schválila vláda a nyní ji projednávají poslanci. Podle dosavadního návrhu by měl důchodový věk růst každý rok až o 2 měsíce, a to podle očekávané délky dožití. Hlavní představitelé vlády nicméně připouštějí, že rychlost zvyšování se ještě může změnit, a momentálně o změně tohoto parametru jednají.

Druhou reformní změnou, která má řešit nepoměr mezi důchodci a pracujícími lidmi, je zpomalení růstu důchodů, které se budou v budoucnu přiznávat. Vláda již rovněž prosadila zpomalení tempa pravidelných valorizací důchodů.

Sociální daň

O tom, že politici nedostatečně vysvětlují problematiku průběžného důchodového systému, nehovoří ministr Zbyněk Stanjura poprvé. Zmiňoval to už v roce 2021 a naposledy také letos v březnu. „Mnozí lidé, a já jim to nevyčítám, žijí v přesvědčení, že když vidí každý měsíc na výplatní pásce, kolik se jim strhává sociální pojištění na důchod, že to takzvaně jde na jejich účet a že jim to stát vyplatí, až budou v penzi. Ale pravda je jiná,“ konstatoval Stanjura. Už dříve také přišel s tím, že by rád sociální pojištění přejmenoval na „sociální daň“.

Stanjura bohužel za dobu svého působení ve vládě nevyužil žádnou příležitost k tomu, aby problematiku průběžného systému veřejnosti lépe vysvětloval. Neinicioval ani zmiňované přejmenování sociálního pojištění, aby bylo pro lidi srozumitelnější. Odmítl také opakované žádosti portálu České důchody o rozhovor k problematice důchodů. I nadále tak zůstává pouze o obecných prohlášení a postesknutí.

Foto: Úřad vlády ČR