Transformované penzijní fondy loni opustilo 338 tisíc lidí

Penzijní fondy zažily v roce 2023 výrazné pohyby u počtu klientů. Lidé ve velkém rušili své účty v rámci takzvaného starého penzijního spoření, tedy spoření v transformovaných fondech. Celkem spoření ukončilo 338 tisíc lidí. Podobný počet, konkrétně 366 tisíc lidí, si pak zřídilo nové účty u nových fondů. Důvodem je hlavně navýšení státního příspěvku pro vyšší vklady.

Po nepříznivých propadech v roce 2022 zaznamenaly penzijní fondy v loňském roce výrazně vyšší výnosy, například dynamické fondy zhodnotily úspory v průměru o 20 %, konzervativní fondy pak o 9 %. Informovala o tom Asociace penzijních společností ČR (APS ČR), která fondy sdružuje.

Asociace bohužel zatím nezveřejnila čísla za rok 2023 u transformovaných fondů, ve kterých momentálně stále spoří nejvíce lidí, konkrétně více než 2,4 milionů. Dlouhodobě přitom platí, že transformované fondy zhodnocují úspory spíše zanedbatelně a nedokážou překonávat inflaci.

Například v roce 2022, kdy celoroční inflace dosáhla úrovně 15,1 %, zhodnotil nejúspěšnější transformovaný fond úspory o 4,4 %, většina fondů se ale pohybovala pod 2 %. V roce 2021, kdy se Česko ještě nepotýkalo s vysokým zdražováním a celoroční inflace činila 3,8 %, žádný transformovaný fond nepřekonal zhodnocení 1 %.

Poklop: Hektický rok

„Loňský rok byl z mého pohledu jeden z nejhektičtějších, které v éře třetího pilíře pamatuji. Vláda připravila značný počet úprav systému, které buď již platí od letošního ledna, nebo začnou platit od července. Diskuse o finální podobě úprav poznamenala celý rok a přitáhla k penzijku velkou pozornost,“ komentoval loňskou situaci Aleš Poklop, prezident APS ČR.

„Do toho jsme byli svědky mimořádně úspěšného roku na světových trzích a mohli jsme klientům připsat nevídaně vysoké výnosy ve všech typech fondů. Průměrných 20 % u dynamických fondů je skvělý výsledek,“ pokračoval Aleš Poklop v hodnocení.

V roce 2023 došlo k významným změnám legislativy u penzijního spoření. Od ledna 2024 platí, že pro nově uzavřené smlouvy je možné bez sankce vybrat peníze nejdříve po 10 letech (původně to bylo 5 let). Od července 2024 se pak změní pravidla pro státní příspěvky, minimální spořicí částka nutná pro získání příspěvku se zvýší z 300 korun na 500 korun. Zvýší se také maximální měsíční příspěvek z 230 korun až na 340 korun. Jinak se také bude počítat výše státního příspěvku, konkrétně půjde o 20 % z vložené částky pro daný měsíc. Starobní důchodci také nově nebudou mít nárok na státní příspěvek.

Odliv z transformovaných fondů

Právě projednávané legislativní změny byly podle APS ČR hlavním důvodem, proč loni došlo k výraznému odlivu lidí z transformovaných fondů. Do těch již několik let nelze vstupovat, takže v nich zůstávají jen lidé, kteří si spoření založili v minulosti. V roce 2023 toto spoření ukončilo celkem 338 134 lidí, což je nejvíce v historii.

Pokud jde o nové doplňkové penzijní spoření, tedy účastnické fondy, ukončilo smlouvu celkem 193 tisíc lidí. Vedle toho si celkem 366 tisíc lidí založilo nové spoření, takže počet lidí v těchto fondech narostl za rok o 172 976.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) momentálně doporučuje některé další legislativní změny ve třetím pilíři. Způsob regulace penzijních fondů v Česku je podle skupiny problematický, a to vede k nedostatečně produktivnímu využívání peněz, které tam mají lidé uloženy. Skupina NERV proto radí, aby se regulace změnila a fondy mohly lépe investovat. Jde o jedno konkrétní doporučení z balíčku možných změn pro růst ekonomiky, více detailů je popsáno v tomto článku. Návrhy se nyní zabývá vláda.

Foto: Adobe Stock (hlavní), APS ČR (v textu)