O důchodu s ministrem: Sdílené nároky manželů, odpracované roky a výše valorizace

Současní starobní důchodci se zajímají o valorizace důchodů a dopady inflace. Další čtenáři se ptají na změny v dobách důchodového pojištění, sdílené důchodové nároky manželů nebo invalidní důchody. Přinášíme další kolo pravidelného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na vaše dotazy.

Dobrý den, pane ministře, několikrát jste v minulých odpovědích radil, že kdo už nemůže a má zdravotní problémy, má si požádat o invalidní důchod. Vy si asi myslíte, že ho dostane každý, kdo o něj požádá. Jenže to není tak jednoduché. Jsem osoba zdravotně znevýhodněná, na invalidní důchod mi chybí 5 bodů. A teď jsem na tom tak, že po 41 odpracovaných letech musím ještě 6 let pracovat. Nemohu se postarat o nemocnou maminku. Nemám čas ani na svoje malé vnučky a nemohu dceři pomoct s hlídáním, aby si odpočinula nebo si zašla občas do kina. Vaše slova, ať myslíme na děti a jejich děti, pro mě neplatí? Mohla jsem být nápomocná, dokud mám sílu a energii a dokud vnoučata jsou malá. Určitě nejsem jediná. Možná byste si nejprve měl rozmyslet, co říkáte. (Ivana, Ostrava)

Vážená paní Ivano, samozřejmě, že si nemyslím, že každá žádost o invalidní důchod je automaticky vyřízena kladně. O invaliditu se jedná, pokud dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav způsobí pokles pracovní schopnosti alespoň o 35 %. V takovém případě jde o invaliditu prvního stupně. Pokud se domníváte, že Váš zdravotní stav nebyl posouzen správně, můžete proti rozhodnutí ČSSZ podat do 30 dní námitky a Váš zdravotní stav bude posouzen lékařem ČSSZ, tedy jiným lékařem, než který posuzoval Vaši invaliditu před tím.

Navíc při zhoršení zdravotního stavu můžete podat novou žádost o invalidní důchod. Ta by ale měla být podpořena novými lékařskými zprávami, které by dokumentovaly vývoj zdravotního stavu od jeho dřívějšího posouzení.

Možná by byla částečným řešením Vaší situace i změna zaměstnání a nebo změna formy úvazku tak, abyste získala více času na starost o Vaše nejbližší. Je možné se také obrátit i na odborníky z Úřadu práce ČR, kde mohou také pomoci. Velmi Vám držím palce.

Dobrý den, vážený pane ministře. Je mi 61 let, jsem ročník 1962. Od roku 2000 jsem byl zaměstnán pod firmou, jejíž zaměstnavatel až do teď na mě neplatil zákonné dávky, neodváděl mi zdravotní a sociální pojištění. Já jsem to celé roky nevěděl, neměl jsem možnost, jak to zjistit, až teprve tehdy, kdy jsem měl možnost sehnat počítač a dostat se k internetu. Mám potvrzených odpracovaných 25 let, což mi na nárok na důchod nestačí, chybí mi 10 let, abych měl v důchodovém věku, který bych měl mít v 64 letech, nárok na řádný důchod. Již rok nemůžu sehnat práci, jsem hlášený na úřadu práce, moje zdraví také není nejlepší. Zaměstnavatel, u něhož jsem pracoval, všechno popřel. Kdyby se vám podařilo prosadit návrh na snížení odpracovaných roků z 35 na 25, měl bych reálnou šanci o něco požádat, takhle nemůžu nic. Zkuste o tom uvažovat, já věřím, že nejsem jediný. Moc byste mi pomohl. Děkuji. (Miroslav Krejčík z Bílého Kostela u Chrastavy).

Vážený pane Miroslave, možná pro Vás mám dobrou zprávu. Zákon o důchodovém pojištění pamatuje na situaci, kdy zaměstnavatel pojistné na důchodové pojištění neodvedl, ačkoli tu povinnost měl. V takovém případě se pojistné považuje za zaplacené a zaměstnanci se taková doba hodnotí pro důchodové účely jako pojištěná doba. Podmínkou je, že zaměstnání bylo skutečně vykonáváno, a to v rozsahu, který zakládá povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění.

V praxi jde především o případy, kdy zaměstnavatel pojistné, které je povinen platit zaměstnanec, sice strhl zaměstnanci z jeho příjmu, ale tyto peníze neodvedl na účet ČSSZ. Pokud by se jednalo o zaměstnání, které povinnou účast nezakládá, pojistné se z příjmu neodvádí a výše uvedená zákonná ochrana se na zaměstnance nevztahuje. Příkladem nepojištěné činnosti může být dohoda o provedení práce s měsíčním příjmem nepřesahujícím 10 000 Kč.

Jaké odvody zaměstnavatel za zaměstnance odvádí, je uvedeno na výplatní pásce. Kromě toho má zaměstnavatel povinnost už od roku 2004 po uplynutí kalendářního roku nejpozději do 30. 4. následujícího kalendářního roku vyhotovit evidenční list důchodového pojištění (ELDP) s uvedením počtu pojištěných dnů v daném roce, počtu vyloučených dnů a výši výdělků za daný rok. ELDP odesílá České správě sociálního zabezpečení. Jeden stejnopis ELDP je povinen zaměstnanci předložit k podpisu a druhý mu předat. Pojištěnec má dále možnost každoročně si požádat Českou správu sociálního zabezpečení o tzv. informativní osobní list důchodového pojištění, který obsahuje přehled dob pojištění a od roku 1986 i vyměřovacích základů a vyloučených dob, které o něm ČSSZ eviduje. Tak si může zkontrolovat, zda a jak plní jeho zaměstnavatel své povinnosti vůči správě sociálního zabezpečení.

V neposlední řadě se lze informovat u okresní správy sociálního zabezpečení v okrese, kde má sídlo mzdová účtárna zaměstnavatele, zda zaměstnavatel zaměstnance přihlásil k nemocenskému a tudíž i důchodovému pojištění.

Nepochybně máte za více než 20 let zaměstnání řadu dokladů o něm (pracovní smlouvu, její dodatky či změny, doklady o mzdě a jejím zvyšování, výplatní pásky). Doporučuji Vám proto, obrátit se s těmito doklady na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a požádat ji o odbornou pomoc, popř. o provedení kontroly u vašeho zaměstnavatele. Možné je prokázání doby pojištění i za využití čestného prohlášení nejméně dvou svědků a žadatele o důchod. I tento způsob prokazování má však svá úskalí. V praxi se bohužel někdy stává, že někteří zaměstnanci akceptují odměňování tzv. „na ruku“, tedy převzetí odměny za práci neformálně v hotovosti a bez jakýchkoliv listinných dokladů. V těchto případech je pak dokazování existence zaměstnání velmi složité.

Věřím, že se Vám podaří prokázat, že potřebnou dobu máte skutečně odpracovanou.

Pane ministře, není vám hanba přidávat důchodcům 300 až 400 korun, když vy, poslanci, si přidáváte o více než 10 000 korun? Přidáte jim almužnu, ale na druhé straně jim to hned seberete kvůli předraženému jídlu a bydlení, takže zvyšování je jen naoko. Proč neuděláte základní důchod alespoň 16 000 korun? Jak můžu vystačit s důchodem 12 000 korun? (nespokojená důchodkyně Eva)

Vážená paní Evo, důchody byly jen v loňském roce zvýšeny celkem 3krát, šlo o jednu řádnou valorizaci a hned dvě mimořádné.

Letos byly důchody zvýšeny už 2krát, od 1. ledna a v mimořádném termínu od červnové splátky. Další valorizace bude opět od 1. ledna příštího roku. Jen od nástupu naší vlády činí nárůst průměrného starobního důchodu 31 % a průměrná výše vypláceného starobního důchodu přesáhla 20 000 Kč.

Neuvádíte, jaký druh důchodu pobíráte. Pokud jde o starobní důchod, pak jste zřejmě získala kratší dobu pojištění a dosahovala velmi nízkých výdělků. Při výpočtu zásluhové části důchodu se projevují silné prvky solidarity výše příjmových pojištěnců s těmi nízkopříjmovými. Výsledkem je, že u těch nízkopříjmových výsledná částka důchodu nahrazuje 80 i více procent jejich předchozího příjmu, kdežto u vysokopříjmových nahrazuje 30 a méně procent jejich předdůchodových příjmů.

Můžete také využít systém sociálních dávek, zejména příspěvek či doplatek na bydlení.

Vážený pane ministře, důchody se upravují následkem inflace. Ta je pro každého stejná. Proč tedy vláda bere zřetel na zásluhovost? Ta již byla započtena při výpočtu důchodu. Tím se neustále zvyšuje rozdíl mezi nízkými a vysokými důchody a stále stoupá průměrný důchod. Například ještě v roce 2020 jsem měl důchod o 1 000 korun nižší než průměrný a letos už je to rozdíl o 3 000 korun. Jak chcete tento nepoměr napravit? (Ladislav Šmucr)

Vážený pane Ladislave, děkuji za zajímavý dotaz. Inflace je relativní veličinou. Když například stoupne cena pohonných hmot o 10 %, pak výdaje osoby, která měsíčně utratí za benzín 1 000 Kč, stoupnou o 100 Kč, zatímco výdaje jiného, který jezdí více a utratí za benzín 10 000 Kč, vzrostou o 1 000 Kč. Stejně to funguje u důchodců a domácností obecně. Pokud jsou výdaje domácnosti 20 000 Kč, pak v absolutní částce je efekt inflace menší než u domácnosti, která vydává 40 000 Kč. Cílem valorizace důchodů je zachování kupní síly jednotlivých důchodů. Proto se vyšší důchody musí zvýšit absolutně více, byť relativně je zvýšení přibližně stejné.

Vývoj průměrného důchodu, tedy uvedené zaostávání individuálního důchodu za průměrným důchodem, je způsobeno především vývojem uvnitř populace důchodců. Jde primárně o skutečnost, kdy zanikají ve větší míře důchody nejstarších důchodců, tj. důchody relativně nižší, a naopak jsou přiznávány důchody relativně vyšší. Výsledkem je pak růst hodnoty průměrného důchodu.

Zároveň platí, že výše průměrného důchodu se od ledna 2023 zvýšila také díky výchovnému, tedy zvýšení důchodu zejména ženám o 500 korun za každé vychované dítě.

Dobrý den, je mi 62 let, mám 46 let pojištění a chtěl bych do předčasného důchodu. Krátí se předčasný důchod stejně i po 45 letech pojištění a práce? Děkuji. (Lubomír Mácha)

Vážený pane ministře, už několikrát jste slíbil, že při více než 45 let důchodového pojištění bude krácení výše důchodu při předčasném důchodu poloviční. V aktuální novele, která mění předčasné důchody, tato úleva není, což je nepochopitelné. Kdy bude tato úleva zavedena? Plánuji jít do předčasného důchodu příští rok, budu mít 47 let pojištění, stihnete to schválit? (Anna, Plzeň)

(Ministr odpověděl na oba dotazy k předčasným důchodům současně.)

Vážený pane Lubomíre, vážená paní Anno, v současné době zatím počet odpracovaných let pro výši krácení předčasného starobního důchodu nehraje roli. V rámci důchodové reformy navrhujeme opatření, které bude spočívat v polovičním krácení procentní výměry za každých i započatých 90 kalendářních dnů chybějících od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku. A to o 0,75 % výpočtového základu namísto 1,5 %. Podmínkou bude získání alespoň 45 let důchodového pojištění. Předpokládané datum účinnosti tohoto opatření je od 1. ledna 2026.

Pane ministře, líbí se mi váš návrh, že budou zavedeny sdílené důchodové nároky manželů, aby nebyly ženy trestány za výchovu dětí. Nerozumím ale tomu, že to bude pouze dobrovolné. Já už mám dospělé děti a s exmanželem jsme rozvedení. Nemáme dobré vztahy a pochybuju, že by při žádosti o důchod souhlasil se spravedlivým rozdělením. Neuvažujete o tom, že v případě manželství by sdílení nároků bylo povinné? (Tereza Malá)

Vážená paní Malá, musím Vás zklamat. Připravované sdílení bude založeno na dobrovolném rozhodnutí obou manželů, popř. registrovaných partnerů a bude se týkat výhradně období trvání manželství, či registrovaného partnerství. Sdílení bude trvat, dokud první z dvojice nepožádá o přiznání důchodu nebo souhlas se sdílením neodvolá. Odvolání souhlasu se však nebude týkat už uplynulé doby.

Rozhodně nebude možné zpětně dělit důchodové nároky u rozvedených manželů. Šlo by o nepřípustnou retroaktivitu. Velmi doufám, že to chápete.

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.