Výjimky u výchovného k důchodu: Přehled lidí, kteří nezískají nárok na 500 korun za děti

Přestože se o takzvaném výchovném často hovoří jako o plošném zvýšení důchodu pro všechny pečující rodiče, ve skutečnosti 500 korun za dítě nedostanou všichni. Schválený zákon totiž obsahuje několik výjimek a omezení.

Od začátku roku 2023 začíná platit výchovné, tedy 500 korun navíc k důchodu pro rodiče, kteří vychovávali děti. Nárok bude mít vždy jeden z rodičů, a to ten, který se o dítě staral více, což budou zpravidla ženy. Pokud se o dítě staral převážně muž, samozřejmě získá výchovné on.

Výchovné v současné době činí 500 korun za každé vychované dítě, neplatí tedy původně zamýšlené omezení pouze na tři děti. Takže kdo vychoval dvě děti, získá k důchodu 1000 korun navíc, kdo vychoval děti čtyři, bude mít navíc 2000 korun. Částka se navíc bude od roku 2024 pravidelně valorizovat, jak jsme detailněji psali v tomto článku.

Nárok na výchovné k důchodu nicméně není automatický a je nutné splnit základní podmínky pro jeho přiznání. Zákon přímo stanovuje, ve kterých případech lidé výchovné vůbec nezískají.

Toto je přehled situací, kdy nárok na výchovné 500 korun nevznikne:

1. Invalidní nebo pozůstalostní důchod

Lidé, kteří pobírají invalidní důchod, nemají na výchovné nárok. Rovněž na výchovné nemají nárok lidé pobírající pouze vdovský či vdovecký důchod, tedy pokud ještě zároveň nepobírají důchod starobní (jde tedy o vdovy nebo vdovce před důchodovým věkem).

Příklad: Paní Marie má 58 let, je čerstvě vdova a zároveň invalidní důchodkyně. Pobírá tedy invalidní důchod a dočasně i vdovský důchod. Sice vychovala dvě děti, ale nárok na výchovné zatím nemá. Získá ho až poté, co odejde do starobního důchodu.

2. Transformovaný důchod

Nárok na výchovné nemají lidé, kterým byl v 65 letech invalidní důchod takzvaně transformován na důchod starobní, protože nezískali nárok na řádný důchod. Výjimkou je případ, kdy lidem sice byl důchod transformován, ale zároveň v té době měli nárok i na řádný starobní důchod (jen byl finančně nižší, takže pobírají důchod transformovaný).

Příklad: Paní Hana pobírala invalidní důchod 2. stupně ve výši 9000 korun. V 65 letech se jí tento důchod transformoval na důchod starobní ve výši 9000 korun. Paní Hana ale zároveň odpracovala 35 let, takže měla nárok i na řádný starobní důchod, ten jí ale vycházel jen ve výši 8500 korun, proto získala nárok na vyšší transformovaný důchod. V tomto případě tedy získá nárok na výchovné za všechny své děti.

3. Špatné zacházení s dítětem

Pokud se někdo dopustil na svém dítěti trestného činu, ať už jako pachatel nebo spolupachatel, ztrácí na výchovné nárok. Jde hlavně o ubližování, zneužívání, zanedbávání nebo jiné omezování a týrání, které stanovuje trestní zákoník.

4. Krátká výchova

Aby bylo výchovné přiznáno, musí se rodič o dítě starat minimální dobu, která je stanovena následovně:

• O dítě je nutné se starat alespoň 10 let před dosažením jeho zletilosti (může jít o jakýkoliv úsek jeho nezletilého života).
• Pokud se žena nebo muž ujme péče o dítě až po dosažení 8 let věku, musí pečovat alespoň 5 let a nesmí péči přerušit až do jeho zletilosti.

Pokud tyto podmínky nejsou splněny, nárok na výchovné nevzniká. Péče o dítě se v tomto případě počítá v případě vlastních, osvojených i přiosvojených dětí.

Příklad: Pan Dušan měl s manželkou 2 děti. Po několika letech se rozvedli, jedno dítě připadlo do výchovy exmanželce, jedno jemu. Pan Dušan se o dítě staral od rozvodu, kdy bylo dítěti 5 let, až do dospělosti. Získá tedy nárok na výchovné za jedno dítě, zatímco exmanželka nárok za dítě druhé, které měla v péči ona.

Příklad: Paní Danuše ve svých 58 letech získala do péče 10letou vnučku, které zemřeli její rodiče. Pokud se bude o dítě starat až do její dospělosti, získá nárok na výchovné 500 korun.

5. Zemřelé dítě

Pokud dítě zemřelo či zemře před dosažením 5. roku života, na výchovné za něj nárok nevzniká. Pokud dítě zemře v 5 letech nebo později, nárok již vzniká, ale je nutné o dítě pečovat po celou dobu jeho, tedy od narození až do jeho smrti.

Příklad: Paní Helena porodila 3 děti a o všechny se starala. Jedno z dětí zemřelo v 16 letech, ostatní dvě děti dospěly a osamostatnily se. Paní Heleně se budou pro potřeby výchovného počítat všechny tři děti, takže získá 1500 korun.

6. Stávající důchodce, který nepožádá do konce roku 2024

Muži, kteří jsou již ve starobním důchodu a zároveň mají nárok na výchovné, o něj musí požádat do konce roku 2024. Zároveň musí doložit doklady, že se o dítě starali. Pokud tak neučiní, nárok na výchovné jim zanikne. Stejné je to v případě žen, které si při žádosti o důchod nenechaly započítat výchovu dětí, tedy nedoložily potřebné doklady o výchově (nebo péči). Jaké doklady je nutné v případě dítěte doložit, popisujeme v tomto článku.

Automatické přiznání i žádost

Všichni ostatní současní nebo budoucí starobní důchodci, kteří nejsou ve výčtu zmínění, nárok na výchovné mají, a to v případě řádných i předčasných důchodů.

Zatímco ženy, které jsou již v důchodu, zpravidla o výchovné žádat nemusejí a bude jim přiznáno automaticky, v případě mužů je situace složitější. Pokud jsou již v důchodu, musí podat žádost do konce roku 2024 (žádosti bude možné podávat od podzimu 2022), v případě budoucího důchodu se o výchovné žádá až při samotné žádosti o důchod. Podrobněji jsme o žádostech psali v tomto článku.

Pokud některému důchodci (zpravidla ženě) bude přiznáno výchovné automaticky, a později se ukáže, že se o dítě staral někdo jiný ve větší míře, bude výchovné odebráno a důchod opětovně snížen. Nepůjde ale o zpětné snížení, takže již vyplacené peníze nebude nutné vracet státu.

Foto: Adobe Stock