Markéta Gregorová: Viry se mohou vydávat za vaše přátele, zeptejte se jich na vzpomínku
Podezřelá videa, zvláštní zprávy i žádosti o pomoc, to všechno může ukrývat nebezpečí pro váš počítač nebo mobil. Útoky v Česku cílí i na seniory a europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která se dlouhodobě zabývá kyberbezpečností, v rozhovoru pro České důchody radí, jak se nenechat nachytat.
Paní Gregorová, mohla byste pro naše čtenáře shrnout základní zásady bezpečného chování online?
Při pohybu na internetu se chcete vyhnout tomu, aby vám někdo odcizil vaše osobní data nebo peníze. Základními zásadami je tedy používat přiměřeně komplikovaná hesla. Nenastavujte si tedy jako heslo svoje datum narození, jednoduchá slova, hesla typu 1111 nebo 1234, cokoliv, co se dá snadno odhalit.
Existují i seznamy typických hesel, které útočníci využívají pro automatické pokusy o prolomení šifrování, nemyslete si tedy, že jen proto, že nikdo neví, že jste měli v dětství psa Rexe, automat ho nezkusí. Dobré je taky mít k různým stránkám a aplikacím jiná hesla.
Dalším pravidlem je být obezřetný, pokud se vám něco nezdá. Jestli jste zdědili obnos peněz od nigerijského prince nebo od příbuzného z Ameriky, o kterém jste nikdy neslyšeli, je to na 100 % podvod. V e-mailu neotevírejte žádné odkazy ani přílohy a rovnou ho smažte. Rozhodně nikam neposílejte peníze, abyste například získali více peněz, nebo pomohli člověku. Jsou čím dál častější viry, napadající i účty vašich přátel, které se vám mohou zkusit psát. Pokud od vás náhle dávný známý přes Facebook žádná finanční pomoc, zkuste se ho zeptat na nějakou vzpomínku z minulosti, nebo mu přímo zavolejte, jestli je to skutečně on.
Také nikdy neklikejte na odkazy na videa, která vám někdo zničehonic poslal. Třeba s úvodem, jestli tam náhodou nejste vy. S velkou pravděpodobností půjde o virus. Chtějte další informace, kontaktujte daného člověka jinak pro dvojí ověření. Neotvírejte přílohy, pokud nevíte, co v nich je.
A v každé chvíli mějte na paměti, že všechno, co dáte veřejně na internet, už tam zůstane a dá se případně dohledat.
Zkontrolujte si odkaz
V posledních letech se rozmáhají falešné odkazy, které lidem přijdou rovnou do e-mailové schránky, a vypadají jako zpráva od služby, kterou člověk používá. Jde například o Českou poštu, bankovní instituce a podobně. Jak to funguje a co proti tomu můžeme dělat?
Ano, jde o takzvaný phishing. Pokaždé, když třeba dostanete e-mail, a přitom nečekáte zásilku, to nejsnazší, co můžete udělat, je zkontrolovat si důvěryhodnost odkazu. To uděláte tak, že najedete myší na text odkazu a hned vidíte, kam vás odkaz z e-mailu chce přesměrovat. Pokud je to dlouhá internetová adresa, která třeba nezačíná ceskaposta.cz, ale zcela jinak, a je plná zvláštních znaků, nejspíš se jedná o podvod.
Na takový odkaz neklikejte, mohli byste do počítače stáhnout virus. A už vůbec nikdy na takových podezřelých stránkách nevyplňujte svoje osobní údaje.
Nejde ovšem jen o e-maily, obětí podvodu se člověk může stát i na sociálních sítích, kde se každým rokem zvyšuje počet starších uživatelů. Někteří naši čtenáři mají jistě zkušenost, že se jich někdo, koho znají, přes Facebook zeptal na jejich telefonní číslo, a pak na odeslání kódů, které jim přišly. Co je toto za praktiky?
Máte pravdu, že tento typ podvodu je bohužel velmi rozšířený. Důrazně varuji před posíláním jakýchkoli kódů tímto způsobem, snadno totiž můžete přijít o svůj účet na Facebooku nebo e-mailovou schránku. Tyto kódy totiž člověk nebo program, který vás chce podvést, použije v případě dvoufázového ověření ke změně přístupového hesla. A vy pak prakticky nemáte šanci dokázat, že je účet ve skutečnosti váš.
Dvoufázové ověřování totožnosti je obecně velmi bezpečné, jelikož k přihlášení je potřeba znát jak heslo, tak mít váš mobilní telefon. Jen takové kódy nikomu dál nezasílejte.
Foto: Se souhlasem Markéty Gregorové