Riziko infarktu roste s kouřením. Lékař popsal zimní mýtus a falešný pokles kvůli koronaviru

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích světa, a to včetně České republiky. Přispívají přibližně k 50 procentům všech úmrtí. Jedním z hlavních přispěvatelů je infarkt myokardu, který postihuje více muže než ženy a odborníci ho častěji pozorují v ranních nebo dopoledních hodinách.

Mezi laickou veřejností se říká, že infarkty hrozí více v zimním období, tedy nyní. Lékaři ale tuto přímou souvislost nepozorují.

„Ze studií provedených koncem 90. let minulého století čítajících více než 250 000 pacientů vyplynulo, že více než 50 procent všech infarktů vzniká v zimním období.  Podle našich vlastních pozorování zahrnujících více než 1300 pacientů za roky 2019-2021 jsme však žádný podstatný rozdíl mezi ročními obdobími nezaznamenali,“ řekl pro České důchody Pavel Červinka, přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Prevence je ve způsobu života

Abychom se obecně vyhnuli většině nemocí, je potřeba dbát dlouhodobě na zdravý životní styl. „Kardiovaskulární onemocnění úzce souvisí se způsobem života, zejména s kuřáctvím, fyzickou inaktivitou a psychosociálním stresem. Podle světové zdravotnické organizace lze předejít více než třem čtvrtinám úmrtí na kardiovaskulární choroby pouze změnami v životosprávě,“ popisuje přednosta Červinka.

Statisticky lze říci, že úmrtnost se pohybuje ve věkové skupině 45–⁠74 let u mužů mezi 220–⁠⁠500 na 100 000 obyvatel a u žen mezi 160–⁠250 na 100 000 obyvatel.

„Některé rizikové faktory můžeme ovlivnit snáze a jiné hůře nebo vůbec. Mezi takzvané nemodifikovatelné faktory zahrnujeme věk, mužské pohlaví nebo předčasný výskyt kardiovaskulárních onemocnění v rodině. Faktory, které ovlivnit můžeme, označujeme za modifikovatelné a jedná se tedy o kouření, vysoký krevní tlak, poruchu metabolismu tuků a diabetes mellitus,“ vyjmenovává Červinka.

Kuřáci a další rizikové skupiny

Infarkt se nemusí týkat každého. „Ohroženi jsou zejména nemocní s cukrovkou, vysokým tlakem, kuřáci, nemocní se zvýšenou hodnotou cholesterolu, dále nemocní s výskytem srdečních příhod v mladším věku v rodině. Dalšími rizikovými faktory jsou obezita, stres, fyzická inaktivita. Muži jsou ohroženi více než ženy,“ shrnuje fakta lékař.

Infarkt se vyskytuje dvakrát až třikrát častěji u mužů, zejména v mladším věku pod 60 let. Statisticky je výskyt první kardiovaskulární příhody u žen posunut přibližně o 10 let ve srovnání s muži.

Počet infarktů v Česku v průběhu let stagnuje a v absolutních číslech se pohybuje okolo 11 000 za rok, což znamená incidenci 110 infarktů na 100 000 obyvatel. Nejvyšší incidence je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Jak infarkt poznat?

Nemocní většinou pociťuje krutou svíravou nebo pálivou bolest vpředu za hrudní kostí, která vzniká v klidu a přetrvává více než 15 až 20 minut. Bolest se může šířit do levé horní končetiny až do prstů nebo do krku, mezi lopatky nebo do podbřišku. Může být provázena pocením, pocitem krátkého dechu nebo úzkostí.

Při infarktu dochází k náhlé uzávěře nebo extrémnímu zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast myokardu. Pokud nedojde k obnovení toku do 20 až 30 minut, srdeční sval nenávratně odumírá a je nahrazen jizvou. Čím větší jizva, tím horší prognóza do budoucna.

Uzávěr cévy vzniká nejčastěji na podkladě prasknutí neboli ruptury povrchové vrstvy aterosklerotického plátu, což jsou takzvané „cholesterolové usazeniny“ ve stěně cévy, na kterou nasedne krevní sraženina neboli trombus a cévu uzavře.

Lidé se báli koronaviru

Vzhledem k celosvětové pandemii koronaviru se zdravotnictví potýká s velkými problémy. Podle Červinky se s následky budeme potýkat až desetiletí.

„Pokud se týká samotného infarktu myokardu, tak jsme v minulém roce v rámci celé České republiky pozorovali absolutní pokles počtu infarktů a intervencí pro ischemickou chorobu srdeční přibližně o 10 procent,“ tvrdí Červinka.

Ale hned dodává: „Nejspíše se však nejednalo o opravdový pokles incidence, ale o falešné snížení způsobené tím, že nemocní, i když měli infarkt, tak z obavy z nákazy koronavirem zůstali doma, nevyhledali lékařskou pomoc. Mohlo se jednat také o záměnu obtíží při onemocnění COVID 19 a infarktu myokardu. Toto se projevilo i prodloužením času dojezdu do nemocnice od vzniku obtíží.“

Přednosta každopádně apeluje na všechny, že se nemocní s infarktem nemusí obávat, že by pro ně nebylo i v současné složité době k dispozici lůžko v nemocnici. Jedná se o potenciálně život ohrožující situaci a pro tyto nemocné jsou lůžka akutní péče vždy dostupná.

Foto: Adobe Stock