Eva Zamrazilová: Mám obavy o důchody našich dětí a vnoučat
Výše důchodů neklesne, ale mohlo by dojít ke snížení náhradového poměru, takže si důchodci koupí méně věcí. V rozhovoru pro České důchody to řekla ekonomka a předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „To skutečně hrozí, a proto neustále upozorňujeme, že je nejvyšší čas, aby se politická reprezentace shodla na podobě reformy důchodového systému,“ varovala a okomentovala také důchodové vize nové vlády.
Foto: Tomáš Nosil, Economia
Paní Zamrazilová, za pár let budete mít nárok na starobní důchod. Jste jako ekonomka nervózní?
Osobně mám spíše obavy o budoucí důchody našich dětí a vnoučat. Naše poslední Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ukazuje, že pokud se nic zásadního nezmění, naroste podíl výdajů na starobní důchody v příštích 40 letech ze stávajících 7,7 % HDP na 12,3 % HDP. Čím později se ke změnám v důchodovém systému přistoupí, tím budou bolestivější a dražší.
S ohledem na současné i budoucí generace je proto nezbytné, aby se ke konkrétním opatřením přistoupilo co nejdříve a náklady stárnutí populace se rozložily spravedlivě mezi všechny generace.
Národní rozpočtová rada, které předsedáte, se zabývá státním rozpočtem. Jeho největší výdajovou stránku bezkonkurenčně tvoří důchody. Co vás napadá, když se podíváte na nové výsledky ze sčítání lidu, podle kterých za posledních 10 let populace zestárla a přibylo přes 500 tisíc seniorů?
Vidíme, že pokračuje pozitivní trend prodlužování věku dožití, díky čemuž se samozřejmě zvyšuje i počet lidí v důchodovém věku. Za tento trend vděčíme především zdravotní péči. V minulosti, když člověka postihl kolem padesátého roku infarkt, znamenalo to v podstatě odchod do invalidního důchodu. Dnes se takový pacient vrací po pár dnech zpátky do práce. Tento trend s sebou však nese i finanční nároky nejen na objem vyplácených důchodů, ale také na zdravotní péči.
Je nutné provádět nějaké významné změny důchodového systému? A pokud ano, které tři věci byste označila za zcela zásadní?
Pokud uvažujeme nad opravdu realistickou důchodovou reformou, jež by dokázala udržet stávající náhradový poměr důchodů i příštím generacím, pak je jasné, že bude muset jít o kombinaci několika opatření.
Za prvé se bude muset přistoupit k mírnému zvyšování věku ochodu do důchodu až na zhruba 67 let pro generace narozené v 90. letech s výjimkou náročných profesí. Navázání důchodového věku na očekávanou dobu dožití, tak aby každý občan strávil v důchodu v průměru čtvrtinu života, by dlouhodobou udržitelnost penzijního systému výrazně zlepšilo, byť by tento problém nevyřešilo zcela.
Nevyhneme se ani zapojení soukromých prostředků – stávající III. pilíř není příliš efektivní, i když ho stát výrazně podporuje. Dojít bude muset i k úpravě daňového mixu a přesunutí částí příjmů či nalezení nových příjmů k financování penzí. V neposlední řadě jde také o opatření v oblasti rodinné politiky a zapracovat tak například na zkrácení příliš dlouhé rodičovské dovolené.
Výše důchodů neklesne
Je podle vás reálné, že by při pasivitě politiků mohly důchody klesnout?
Výše důchodů určitě neklesne. Mohlo by ale dojít ke snížení náhradového poměru, tedy poměru důchodu vůči průměrné mzdě. Jinými slovy by došlo k situaci, kdy by si lidé mohli za stejnou částku koupit méně. To skutečně hrozí, a proto neustále upozorňujeme, že je nejvyšší čas, aby se politická reprezentace shodla na podobě reformy důchodového systému.
Část politiků říká, že žádná zásadní důchodová reforma není potřeba. Prý jde jen o ekonomické a populační cykly, které lze přečkat třeba ekonomickým růstem, než se situace se stárnutím stabilizuje. A také je prý náš důchodový systém dostatečně robustní a stačí jen dílčí změny. Nemýlí se ti, kteří hovoří o temnějších scénářích?
Doporučuji se podívat na demografickou projekci, kterou každých pět let vydává Český statistický úřad. Zatímco dnes připadají na každého občana staršího 65 let bezmála tři lidé v produktivním věku, během příštích čtyř dekád tento podíl klesne na 1,6.
Alternativní scénáře navíc ukazují, že problém dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí nevyřeší ani zahrnutí případných mimořádně pozitivních dopadů digitalizace a robotizace ani případný příznivější demografický vývoj. Bude tedy skutečně potřeba přistoupit k úpravám parametrů důchodového systému a rovněž nalézt dodatečné příjmy.
Může stárnutí populace přinést i jiné problémy než vyplácení důchodů? Je třeba zdravotnictví finančně připraveno na „armádu“ nových důchodců, kteří budou potřebovat zdravotní a sociální péči?
Nastavení důchodového systému a jeho nepřipravenost na stárnutí populace je hlavním, byť zdaleka ne jediným důvodem dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. Pokud nedojde v této oblasti k zásadním změnám, lidé to časem velmi nepříznivě pocítí na své životní úrovni. A nyní nemluvím o nějaké vzdálené budoucnosti, ale o horizontu zhruba 10 až15 let, kdy začnou do penze odcházet populačně silné ročníky 70. let.
S každým dalším rokem, kdy se řešení odkládá, přitom rostou náklady na budoucí opatření, která by dokázala systém stabilizovat. Hned po důchodech porostou náklady na zdravotní péči. To jsou další výdaje, které budou tlačit na státní rozpočet a politici budou muset hledat další příjmy.
Je Česko finančně připraveno na to, že obecně prodlužování života, byť se teď s covidem zastavilo, přinese pravděpodobně i nárůst pacientů s alzheimerem či demencí?
To je otázka pro odborníky z oblasti medicíny. Lze však očekávat, že vzhledem k vývoji v oblasti zdravotní péče nastane i pokrok v léčbě těchto pacientů.
Nová vláda Petra Fialy představila své vize ohledně důchodové reformy. Co si o návrzích myslíte?
Z veřejně dostupných prohlášení představitelů vlády vyplývá, že chtějí částečně navázat na práci poslední důchodové komise, což je dobrá zpráva. Před vládou však stojí ještě velký kus práce, neboť původní návrh se zaměřoval pouze na parametrické změny důchodového systému a vůbec neřešil příjmovou stránku, která bude klíčovou pro celou reformu.
Jedním ze zásadních bodů chystané reformy je výraznější oceňování rodičovství ve vztahu k důchodu, například vyšší důchod pro ty, kteří mají dvě a více dětí. Jak to vnímáte?
Rozdíly v úrovni mezd a platů mezi muži a ženami jsou kolem 20 %, rozdíly v úrovni důchodů jen kolem 13 %. Z hlediska zásluhovosti tak současný systém z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení znevýhodňuje spíše muže. Z mého pohledu je mnohem důležitější řešit skutečné důvody stojící za nižšími důchody žen. Mezi ně patří extrémně dlouhá doba rodičovské dovolené v České republice a nedostatečná aktivita státu v oblasti pozitivní motivace žen-matek k brzkému návratu do práce. Sociální pomoc osamělým důchodkyním s nízkými penzemi je pak podle mě třeba řešit cílenými opatřeními.
Nízké důchody se mají řešit dávkami
Jak by měla nová vláda postupovat v případě valorizace důchodů? Měla by vzhledem k velkému zdražování zvyšovat důchody nad rámec zákonné valorizace, případně měla by uvažovat o dalším jednorázovém příspěvku?
Zákonné valorizační schéma standardně slouží k tomu, aby důchody rostly v návaznosti na zvyšování reálných mezd a na tempo růstu cen tak, aby penze neztrácely svou kupní sílu. Při tom platí, že pokud je takzvaná důchodcovská inflace vyšší než průměrná míra inflace, použije se jako základ pro valorizaci právě ona. Senioři totiž mají jiné složení spotřebního koše než průměrný občan České republiky. Tento mechanismus tak zajišťuje, aby netratili na tom, pokud by rostly ceny položek více zastoupených v jejich spotřebním koši rychleji než položky ze spotřebního koše průměrného občana.
Zákon ale pamatuje i na situace, jakou zažíváme v posledních měsících, kdy inflace roste rychleji, než se očekávalo. Pokud by totiž od posledního zvýšení důchodů dosáhl růst cen alespoň 5 %, dojde k mimořádnému zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů. Na základě cenových údajů z prosince 2021 přitom předpokládáme, že překročení 5% hranice cen dojde v lednu 2022 a že k této mimořádné valorizaci důchodů dojde již v červnu tohoto roku.
Od důchodců s podprůměrnými důchody často zaznívá, že valorizace je nedostatečná a „pár stokorun“ jim nepokryje rostoucí náklady. Nemají pravdu? A bylo by řešením, aby se nižší důchody a důchody takzvaných starodůchodců zvyšovaly více?
Řešením pro seniory s příliš nízkými důchody či seniory, kteří se dostali do obtížné životní situace, by podle mě mělo být tak jako u ostatních skupin obyvatel zajištěno pomocí sociálních dávek, například pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení a podobně.
Jak by se dnešní padesátníci měli nejlépe připravovat na důchod?
Dnešním padesátníkům bych především doporučila dbát na zdravotní prevenci, nepodceňovat pravidelné prohlídky a vůbec dodržovat zdravý životní styl, aby byli co nejdéle fit a mohli si i po odchodu do důchodu případně něco málo přivydělat na částečný úvazek.
Foto: Tomáš Nosil, Economia
