Poplatky pro penzijní fondy se výrazně sníží: Schillerová nastínila změny spoření na důchod

Třetí důchodový pilíř, ve kterém si lidé spoří peníze na stáří, projde v dohledné době výraznými změnami. Informovala o tom očekávaná nová ministryně financí Alena Schillerová, které se nelíbí, že poplatky českých penzijních fondů jsou vysoké a výnosy nedostatečné. Nová vláda by proto chtěla výrazně snížit strop pro poplatky, aby lidem zůstalo více peněz.

Už příští týden má být jmenována nová vláda Andreje Babiše a v čele Ministerstva financí by měla opět usednout Alena Schillerová. Jednou z jejích priorit by v následujících měsících měly být výrazné změny u penzijního spoření. Současnou podobu fungování nepovažuje za správně nastavenou, zvláště v porovnání s ostatními zeměmi.

„Naše vláda se nebude dívat, jak třetí pilíř každoročně opouští desítky tisíc lidí. Ale naopak ho zatraktivníme, aby se vám spoření vyplatilo, úspory vám neukusovaly banky a provizní distributoři,“ uvedla Schillerová ve svém informačním videu na Facebooku.

Podle ní si penzijní fondy pro sebe berou příliš mnoho peněz, takže spoření není tak efektivní a výhodné, což vede k nízkým úsporám ve stáří. „Víte, kolik si musí šetřit Čech, aby po 35 letech spoření mohl pobírat v důchodu 10 000 korun měsíčně po dobu 20 let? 5 500 korun měsíčně. A víte, kolik k tomu stačí na Slovensku? 1 100 korun, tedy pětina. Švédovi k tomu stačí dokonce necelých sedm stovek. Tahle nespravedlnost je způsobena nízkým výnosem českých fondů. Ta je dána jednak vysokými poplatky, ale také špatně zvolenou investiční strategií,“ uvedla Alena Schillerová.

Poplatky se mají snížit na polovinu

Situace by se měla změnit zejména u poplatků, které jsou v Česku nepřiměřeně vysoké. Zároveň by se měla rozšířit podpora pro zaměstnavatele, aby posílali svým zaměstnancům na spoření více peněz.

„Maximální poplatky snížíme zhruba na polovinu, takže vaše peníze zůstanou vám a budou se zhodnocovat. Zároveň vám umožníme investovat odvážněji a moderněji, a pokud jste zaměstnaní, podpoříme vaši firmu, aby vám přispívala víc. Konec pokrytecké důchodové politiky namířené proti lidem,“ nastínila Schillerová. A dodala, že brzy zveřejní podrobnější informace o tom, jak přesně bude změna u penzijního spoření vypadat.

Vysoké poplatky penzijních fondů v minulosti kritizovala také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Například většina peněz v takzvaných transformovaných fondech není smysluplně využívána, proto experti v analýze radí změnit regulace těchto fondů a limitovat výše poplatků pro správu.

Velkou část výnosů vezmou poplatky

„Jejich regulace zaručující zhodnocení prostředků (tzv. kladnou nulu) v každém roce vede k orientaci na nákup státních dluhopisů, což omezuje potenciál jiných prorůstových investic. Poplatky v transformovaných fondech navíc dosahují 25 – 85 % výnosů, což omezuje i jejich smysluplnost v rámci důchodového systému,“ uvedl NERV ve svém materiálu.

V některých případech to může vypadat i tak, že co penzijní fondy zhodnotí, to si z velké části vezmou samy pro sebe na poplatcích. Peníze ve spoření se tedy nejenže prakticky nezhodnotí, ale také ztratí část hodnoty kvůli inflaci.

Nepříznivou situaci si uvědomoval také končící ministr financí Zbyněk Stanjura, který plánoval snížení poplatků právě u transformovaných fondů. Nakonec tuto změnu neprovedl a výše poplatků zůstala stejná. Změny, které u penzijního spoření prosadil, se týkaly zejména změny výpočtu státních příspěvků nebo jejich zrušení pro starobní důchodce.

Státní příspěvky pro důchodce

Jeho nástupkyně Alena Schillerová nyní věří, že se k tématu vrátí a podaří se jí lepší regulaci penzijních společností prosadit. Už dříve také oznámila, že plánuje vrátit nárok na státní příspěvky i pro důchodce, a to včetně jejich zpětného doplacení.

„Máme připravené řešení pro lidi, které Fialova vláda takzvaně chytila do pasti. Tedy ty, kteří měli spoření uzavřené před 1. červencem 2024, byl jim přiznán starobní důchod a nestihli spořit alespoň pět let. Tak těm vrátíme všechny příspěvky, které by za normálních okolností dostali, a to až do dosažení pěti let spoření, kdy budou mít možnost důstojně vystoupit ze systému. Fakticky jim tak umožníme dokončit spoření za podmínek, které platily před změnou legislativy,“ uvedla už dříve Schillerová v rozhovoru pro České důchody.

Plánované změny penzijního spoření se dotknou velkého počtu lidí i významného balíku peněz. Momentálně penzijní společnosti spravují 644,18 miliard korun, které si lidé spoří na stáří. Ve starých transformovaných fondech, do kterých už nelze vstupovat, má peníze 1,77 milionu lidí. Modernější produkt v podobě doplňkového penzijního spoření využívá 2,13 milionu lidí. Celkem jde tedy o 3,9 milionu lidí.