Nepříjemné detaily v chystané důchodové reformě, o kterých Maláčová moc nemluví
Pokud politici schválí důchodovou reformu, změní se mnoho věcí kolem starobních důchodů k lepšímu. Návrh ale obsahuje i nemilé drobnosti, které ministerstvo práce a sociálních věcí obvykle přímo nezmiňuje.
Foto: AdobeStock
Ministryně Jana Maláčová předložila vládě k projednání návrh důchodové reformy. Často zdůrazňuje, že změny přinesou spravedlivější důchody a zlepší situaci mnoha lidí, což je bezesporu pravda. Kromě zavedení minimálního důchodu ve výši 10 000 korun obsahuje reforma také ocenění péče za dítě, snížení minimální doby pojištění pro nárok na důchod nebo dřívější důchodový věk pro lidi v náročných profesích.
Návrh reformy je velmi rozsáhlý a výrazně mění celý zákon o důchodovém pojištění. A při jeho podrobném studování lze narazit i na nenápadné nepříznivé novinky nebo technická ustanovení, která některé stávající a budoucí důchodce příliš nepotěší.
Sepsali jsme proto pět nenápadných změn, které se v návrhu vyskytují a v debatě o pozitivech důchodové reformy trochu zapadají:
1. OSVČ budou platit vyšší odvody
Náklady důchodové reformy budou částečně financovány vyššími odvody osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Návrh počítá s tím, že vyměřovací základ OSVČ by se měl zvýšit ze současných 50 % na 75 %. Měsíční vyměřovací základ pro OSVČ v hlavní činnosti by se měl zvýšit na 40 % (nyní je 25 %) a pro OSVČ ve vedlejší činnosti na 15 % (nyní je 10 %). Změna by měla platit zřejmě od roku 2023, kdy bude zaveden nultý důchodový pilíř.
2. Ruší se mimořádná valorizace
Doposud je možná i mimořádná valorizace důchodů mimo lednový termín, a to v případě, kdy ceny zboží rostou rychleji, než se očekávalo. Po zavedení změn ale bude tento institut zrušen a zvýšení důchodů bude probíhat vždy jen v lednu. „Konstrukce starobního důchodu se silnou solidární částí vázanou na výši obecné průměrné mzdy neumožňuje mimo lednový termín zvýšení efektivně reagovat na obecný ekonomický vývoj,“ píše k této novince ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu. Více o změnách valorizace píšeme v tomto článku.
3. Transformovaný důchod může být problém
Důchodová reforma zavádí takzvaný nultý pilíř, který bude garantovat minimální důchod 10 000 korun pro všechny, kdo mají dostatek odpracovaných let. Lidem, kteří mají starobní důchod nižší, bude automaticky dorovnán na tuto částku.
Problém ovšem může nastat u lidí, kteří pobírají takzvaný transformovaný důchod, tedy starobní důchod, který byl převeden z dříve pobíraného důchodu invalidního. Nárok nezískají ti důchodci, kterým sice byl důchod převeden z invalidního na starobní, ale zároveň přitom nezískali minimální dobu důchodového pojištění (nyní je stanovena na 35 let, ale v minulosti ji někteří mohli mít nižší).
Typicky půjde o seniory, kteří měli dlouho invaliditu 1. nebo 2. stupně (nebo dříve částečný invalidní důchod) a nemohli dlouho sehnat práci, takže za život neměli dostatek odpracovaných let. Pokud je dnes jejich důchod nižší než 10 000 korun, tak se do této částky nedorovná.
4. Bonus za dítě nezískají všichni
Na bonus 500 korun za každé vychované dítě (původně byl limit 3, ale byl zrušen) nebudou mít někteří rodiče nárok. Nezískají ho lidé s takzvaným transformovaným důchodem, kteří nesplnili nárok na důchod – jde o stejné seniory, kteří jsou popsaní v předchozím bodě. Také ho nezískají muži, kteří o dítě pečovali před rokem 1996, a muži, kteří pečovali o dítě mezi roky 1996 až 2007, ale individuálně nepožádali Českou správu sociálního zabezpečení o započtení péče (bylo to možné do 2 let dítěte).
5. Náročná práce se nepočítá za celý život
Důchodový věk u lidí v náročných profesích se bude snižovat. A to podle následujícího pravidla: za každých 184 směn náročné práce se sníží důchodový věk o 1 měsíc. Pokud se to přepočítá na delší úsek, jde o 1 rok za každých 10 let náročné práce. Čím déle tedy člověk pracuje v náročné profesi, tím nižší bude mít důchodový věk.
Tato novinka má ale určité omezení, náročná práce se bude počítat pouze od roku 2001, kdy začal platit zákon o ochraně veřejného zdraví, z něhož reforma čerpá. Pokud tak někdo pracoval v náročné profesi třeba v 90. letech, nebude to mít na jeho důchod vliv.
Další potíž může nastat s tím, že evidenci o tom, že zaměstnanec vykonával náročnou práci, má nyní zaměstnavatel podle zákona povinnost evidovat 10 let. A pokud již tato evidence o počtu odpracovaných směn neexistuje, nebude se toto starší období pro potřeby dřívějšího odchodu do důchodu zohledňovat. Vzhledem k tomu, že novinka má začít platit až od roku 2025, lze bohužel předpokládat, že pro část lidí se bude zohledňovat náročná práce jen od roku 2015, tedy zmíněných deset let zpětně. (Zároveň ale platí, že pokud má zaměstnavatel evidenci starší, tak se samozřejmě může použít ve prospěch zaměstnance.)
Foto: AdobeStock
