Důchod v 65 letech je nezodpovědný a jde proti Evropě, vmetla vládě poslankyně Brzesková

Snížení věku pro odchod do důchodu na 65 let, jak to chce vláda Andreje Babiše, je jedním z nejtřaskavějších sociálních témat. Přisadila si také předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Monika Brzesková, podle níž jde o populismus, který se vymyká trendu vyspělých zemí.

Předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Monika Brzesková.
i
Foto: Profimedia
Předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Monika Brzesková.

„Považuji to za velmi nezodpovědný a populistický krok, který jde proti trendu ve většině vyspělých evropských zemí,“ uvedla poslankyně KDU-ČSL a šéfka sociálního výboru Monika Brzesková v rozhovoru pro České důchody.

„Demografický vývoj je neúprosný, kdy počet lidí v produktivním věku bude klesat a počet seniorů naopak výrazně poroste. Pokud chceme zachovat dlouhodobě udržitelný důchodový systém, musíme na tuto realitu reagovat,“ dodala.

Zastropování nejzazší hranice pro odchod do důchodu na 67 letech zavedla vláda Petra Fialy. Dotknout se ale má až lidí, kterým je dnes 37 let a méně. Hnutí ANO mělo ve svém předvolebním programu snížení hranice zpátky na 65 let. Nová vláda si to pak vetkla i do svého programového prohlášení.

Ukazuje se však, že taková změna může postupně stát až nižší stovky miliard ročně. Kritizují ji kvůli tomu zástupci zaměstnavatelských svazů i někteří ekonomové.

„Řada evropských zemí už dnes s vyšším důchodovým věkem pracuje. Například v Itálii nebo Nizozemsku je hranice nastavena již nyní na 67 let, v Belgii bude 67 let platit od roku 2030, v Německu od roku 2031 a Dánsko dokonce schválilo zvýšení až na 70 let od roku 2040,“ upozornila Brzesková.

Podle ní je postupné zvyšování věku odchodu do důchodu nezbytným opatřením. Zároveň však trvá na tom, že lidé pracující v náročných a fyzicky vyčerpávajících profesích musí mít i nadále možnost odcházet do důchodu dříve. „Právě tady má stát hledat spravedlivou rovnováhu mezi dlouhodobou udržitelností systému a férovým přístupem k lidem, kteří celý život vykonávají těžkou práci,“ myslí si.

Předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Monika Brzesková.
i
ALEXANDR SATINSKÝ / MAFRA / Profimedia

Zaměstnavatelé i odboráři kritizují vládu

Ministři za hnutí ANO ale trvají na svém a plánují změnu věkové hranice prosadit příští rok v rámci druhé vlny důchodových novel. Platit by pak měla od roku 2028.

„Budeme to dělat v roce 2028 právě s náročnými profesemi, protože s tím věkem odchodu do důchodu souvisí,“ informoval na to konto ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka na tiskové konferenci po květnovém jednání tripartity.

Právě Rada hospodářské a sociální dohody však v tomto není zajedno. Odbory po ministrovi chtějí, aby přijetí urychlil, tak aby změna věku byla v zákoně už od ledna 2027: „Řekli jsme to dneska velmi důrazně a myslíme si, že nic nebrání tomu, aby právě snížení věku pro odchod do důchodu na 65 let se již odehrálo v té první etapě,“ uvedl po květnovém jednání tripartity šéf ČMKOS Josef Středula.

Zaměstnavatelé jsou celkově proti snižování zastropování. „My samozřejmě říkáme, že to nechceme vůbec, protože dopady v roce 2060 jsou až nějakých 190 miliard. Nevidíme, kde se z veřejných rozpočtů na to vezmou peníze. Zdraží to dluhovou službu, sníží hodnocení České republiky, čili tam vidíme řadu negativ, kterými jsme argumentovali nejen na tiskové konferenci, ale i během jednání tripartity,“ zkritizoval plán vlády v rozhovoru pro České důchody prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jiří Horecký.

Více k tématu