O důchodu s ministrem: Věk pro předdůchod, změny u vdovských důchodů a povinné placení pojištění

S rokem 2025 se vrací oblíbený seriál, ve kterém ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka odpovídá na vaše dotazy k důchodům. Tentokrát se čtenáři zajímali o započítávání náročné práce pro snížení důchodového věku, problematiku předdůchodu nebo o zohledňování doby důchodového pojištění u manželky diplomata. Své dotazy můžete ministrovi Jurečkovi poslat i vy.

Vážený pane ministře, jsem 67letá vdova, ovdověla jsem před 10 lety. Vdovský důchod mi byl vyplácen pouze 1 rok a já bych chtěla poděkovat Vám i těm, kteří se zasadili o to, že v důchodové reformě se vrací vdovské důchody, tak jak zněly podmínky pro vyplácení před rokem 2012. Autoři pochopili, že ve stáří přijít o manžela/ku je nesmírně těžké, jak z pocitu nastalé samoty, tak finanční. Ti dva lidé k sobě patří. Vzhledem k tomu, že manžel zemřel před 10 lety, kdy měl invalidní důchod skoro poloviční, jak dnes, tak bych se chtěla zeptat, zda před výpočtem mého vdovského důchodu bude částka nějak valorizována.

A dále, jestli na ministerstvu uvažujete, že by bylo uzákoněno povinné placení na sociální pojištění, tak jako je povinné platit zdravotní pojištění. Dosud ho povinné mají jenom zaměstnanci v pracovním poměru. Ze zkušenosti vím, že někteří podnikatelé a občané, kteří pracují jenom příležitostně, si sociální pojištění neplatí. U nás na vesnici je jich dost. Co jednou bude s těmito lidmi? Budou na sociálních dávkách a zase se peníze vezmou slušným lidem. Nechcete si spočítat, o kolik přichází Česká správa sociálního zabezpečení? Možná, že to je ta částka, která dnes chybí na důchody. Pane ministře děkuji za váš čas a přeji hodně zdraví. (Miluše Syrová)

Vážená paní Syrová, děkuji za slova uznání. Výše procentní výměry vdovského důchodu, na který nově vznikne nárok od 1. 1. 2025, nesmí být nižší než výše procentní výměry, která vdově náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Procentní výměra vdovského důchodu se tedy nebude k datu 1. 1. 2025 nově vypočítávat ani valorizovat. Budou k ní náležet pouze ty valorizace, které k ní náležely k datu zániku nároku na tento důchod.

O zavedení povinné účasti na důchodovém pojištění v situaci, kdy osoba není výdělečně činná nebo sice je výdělečně činná, ale v rozsahu nezakládajícím účast na důchodovém pojištění, neuvažujeme. Je na odpovědnosti každého člověka, jak se v takové situaci zachová. Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, je povinna platit pojistné vždy, pokud vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. V případě vedlejší výdělečné činnosti je účast povinná, je-li dosažen daňový základ alespoň ve výši tzv. rozhodné částky.

Možností pro ty, kteří povinně pojištěni nejsou, je přihlásit se k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně. Účast na důchodovém pojištění zakládají i některé situace, kdy člověk není výdělečně činný, pojistné se za ně neplatí, a přesto jsou pro budoucí důchodové nároky hodnoceny (např. péče o dítě do čtyř let věku, péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby v příslušném stupni závislosti, v zákonem stanoveném rozsahu vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání). Nezíská-li pojištěnec potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na starobní nebo invalidní důchod, nárok na něj mu nevznikne.

V takovém případě bude hmotně zabezpečen ze stejného zdroje, z něhož byl zabezpečen před dosažením důchodového věku nebo vznikem invalidity (např. má příležitostné příjmy za výkon práce nebo z pronájmu nemovitostí, má úspory, živí jej partner apod.). Při neexistenci takového zdroje může být zabezpečen pouze tzv. sociálními dávkami, jak uvádíte, např. příspěvkem na živobytí nebo příspěvkem na bydlení. Výše těchto dávek je obvykle mnohem nižší než výše důchodů a je třeba opakovaně žádat o jejich přiznání a průběžně prokazovat rozhodné skutečnosti. Podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na důchod lze splnit i dodatečně po dosažení důchodového věku nebo po vzniku invalidity.

Vážený pane ministře, ráda bych využila předdůchod, protože mám náročnou práci a už ji zdravotně nezvládám. Peníze na penzijním spoření mám našetřené, ale zjistila jsem, že to není možné. Sice se všude píše, že je možné předdůchod čerpat o 5 let dříve před dosažením důchodového věku. Ale když jsem byla žádat, ukázalo se, že je to pouze důchodový věk muže. Ani pracovníci v penzijním fondu to nevěděli a divili se tomu. Jsem narozena v roce 1966 a mám 3 děti, takže mám důchodový věk 63 let a 8 měsíců. Přesto nyní nemůžu o předdůchod požádat, musím čekat až do roku 2026. Proč jsou ženy diskriminovány a proč je to tak nastaveno? Stejně jako u předčasného důchodu by se mělo přistupovat i tady. Plánujete podmínky změnit? Děkuji. (Ivana Dvořáková)

Vážená paní Dvořáková, tzv. předdůchod je neformální označení specifického čerpání vlastních naspořených prostředků v rámci (dobrovolného) doplňkového penzijního spoření (dříve penzijní připojištění se státním příspěvkem). To spadá do gesce Ministerstva financí, nikoli Ministerstva práce a sociálních věcí. Stejná věková podmínka pro čerpání předdůchodu pro muže a ženy byla stanovena záměrně, aby předdůchod ženy nečerpaly dříve a nedocházelo tak k diskriminaci mužů oproti ženám.

Diskriminační může být naopak úprava v předpisech o důchodovém pojištění, která stanovuje pro ženy nižší důchodový věk za výchovu dětí, zatímco pro muže nikoliv. Rozdílný důchodový věk žen a mužů stanovený zákonem o důchodovém pojištění je tolerován Ústavním soudem i Evropským soudem pro lidská práva jen z toho důvodu, že dochází k jejich postupnému sbližování a k úplnému sjednocení dojde u ročníků narození 1973 a pozdějších.

U nově zaváděných dávek však musí být věk pro jejich čerpání stanoven stejně pro obě pohlaví. Nemám informace, že by se připravovala změna věkové podmínky pro nárok na čerpání tzv. předdůchodu.

Dobrý den, prosím o zodpovězení dvou dotazů. Bude možné doplatit si chybějící dobu do zmiňovaných 45 odpracovaných let za účelem polovičního krácení při předčasném důchodu? (Např. pokud je odpracováno 44 let a člověk už práci nesežene.) Bude se do oněch 45 let započítávat i studium na střední škole do roku 1996? Děkuji za informaci. (Roman Slejška)

Vážený pane Slejško, na první část dotazu odpovídám ano, bude to možné. Do doby pojištění se pro tento účel započítávají i doby dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné.

Na druhou část dotazu odpovídám, že nikoli. Do zmiňovaných 45 roků se nebude započítávat studium, ani na střední škole do roku 1996. Zápočet této doby pro výše uvedený účel zákon výslovně vylučuje. Zohlední se pouze doba učení, pokud bylo započato před 1. 9. 1984.

Dobrý den, pane ministře. Můj manžel působil v diplomacii a jako velvyslanec, v 90. letech jsem byla jako manželka s ním na misi. Tuto dobu nemám evidovanou jako důchodové pojištění, v té době mi ministerstvo zahraničí pojištění neplatilo. Když jsem se ptala na možnost doplacení na ČSSZ, bylo mi sděleno, že to není možné, tato možnost se vztahuje až na působení někdy po roce 2000. Před rokem 1989 se přitom doba manželky na diplomatické misi standardně počítala. Nevíte, jak postupovat, abych v důchodové evidenci neměla několik let mezeru? Děkuji. (Alena)

Vážená paní Aleno, nepíšete, o jaké roky se konkrétně jedná. Popíši zde celý vývoj. Vyhláška č. 149/1988 Sb., což je prováděcí vyhláška k zákonu o sociálním zabezpečení, stanovila, že s účinností od 1. 10. 1988 se za zaměstnání považuje též doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela manžela, který v cizině působil jako pracovník v zahraničí nebo expert v zahraničí. Tato doba se prokazovala potvrzením organizace, která vyslala manžela ženy do zahraničí. Zákonem č. 306/1991 Sb. bylo toto ustanovení s účinností od 1. 8. 1991 zrušeno.

V době od 1. 8. 1991 do 31. 12. 1995 se ženě, která doprovázela manžela, který v cizině působil jako pracovník v zahraničí nebo expert v zahraničí, hodnotí jako doba zaměstnání (nikoli jako vyloučená doba) jen její pracovní poměr uzavřený před odchodem do zahraničí, pokud trval po dobu, kdy pobývala s manželem v zahraničí.

S účinností od 1. 1. 1996 umožňuje zákon o důchodovém pojištění účast na důchodovém pojištění v těchto případech prostřednictví institutu dobrovolného důchodového pojištění. Manželka diplomata se tak mohla dobrovolně pojistit bez udání kvalifikovaného důvodu.

S účinností od 1. 1. 2010 pak došlo z podnětu Ministerstva zahraničních věcí v rámci novely zákona o důchodovém pojištění ke změně spočívající v doplnění ustanovení v tom smyslu, že doba pobytu, po kterou manželky následovaly svého manžela, který v cizině působil v diplomatických službách ČR, se považuje za kvalifikovaný důvod pro účast na dobrovolném důchodovém pojištění. To znamená, že doba účasti na tomto pojištění není co do délky omezena a dále, že pojistné je možné doplatit kdykoliv v budoucnu. Tato změna se týká doby následování manžela po 31. 12. 2009. S účinností od 1. 1. 2015 pak došlo opět z podnětu Ministerstva zahraničních věcí v rámci novely zákona o důchodovém pojištění k doplnění v tom smyslu, že v těchto případech může hradit pojistné na dobrovolné důchodové pojištění zaměstnavatel manžela.

Vzhledem ke složitosti problematiky doporučuji Vaši konkrétní situaci konzultovat s Českou správou sociálního zabezpečení.

Dobrý den. Je mi 50 let a dělám 33 let na svařovně v těžkém průmyslu a z toho pětadvacet let svářím ve 4. rizikové skupině, kdy se překračují hygienické limity obsahu manganu. Kdy bych mohl odejít do předčasného důchodu? Podle toho, co jsem četl, se doba před rokem 2015 nepočítá. To znamená, že jako bych mnoho let tuto náročnou práci nedělal. Děkuji. (Liška)

Vážený pane Liško, snížení důchodového věku se týká pojištěnce, který v rizikovém zaměstnání odpracoval alespoň 2 200 směn. Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. 12. 2014 vykonávány rizikové práce zařazené podle předpisů o ochraně veřejného zdraví do kategorie 4.

O zařazení do čtvrté kategorie rozhodují krajské hygienické stanice. Každý zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce zařazené v kategorii čtyři, je povinen evidovat zaměstnance, kteří takové práce vykonávají i počet směn odpracovaných v riziku. Ten také zaměstnanci sdělí, do jaké kategorie je zařazena práce, kterou vykonává a pro jaké rizikové faktory.

Důchodový věk takového pojištěnce se stanoví tak, že se od obecného důchodového věku (pro muže narozeného v roce 1975 bude činit 65 roků a 10 měsíců) odečte 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li v rizikovém zaměstnání 2 200 až 4 399 směn (počítáno nejdříve od 1. 1. 2015). Při odpracování aspoň 4 400 směn se od obecného věku odečte 30 kalendářních měsíců a odpracoval-li v rizikovém zaměstnání více než 4 400 směn, pak se počet odečítaných kalendářních měsíců zvýší za každých dalších 74 směn odpracovaných v kategorii 4 o jeden kalendářní měsíc, nejvýše však lze snížit obecný důchodový věk o 60 kalendářních měsíců.

Jde o novou právní úpravu, která obvykle působí jen do budoucna. V tomto případě zohledňuje částečně i minulost, a to od roku 2015. Vychází přitom z reálných možností zaměstnavatelů potvrdit počet odpracovaných směn zpětně.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i v příštím díle. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.