O důchodu s ministrem: Minimální důchod, odpracované roky a obavy o výchovné

Současní důchodci se zajímají o přivýdělky v důchodu a obávají se změn výchovného, které se letos začalo vyplácet. Budoucí důchodci mají dotazy na nové výhodnější podmínky pro zkrácené pracovní úvazky i odpracované roky. Domluvili jsme se s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, že na otázky čtenářů bude osobně odpovídat. Přinášíme další kolo pravidelného seriálu O důchodu s ministrem.

Pane ministře, jsem ročník 1939, tedy starodůchodce, a pořád ještě mám možnost pracovat, takže nepatřím na stará kolena mezi ohrožené chudobou, i když výší svého důchodu bez přivýdělku bych se do takové situace dostala. Na nějaké „vyskakování“ to nyní také není, ale byli jsme zvyklí žít skromně, neplatíme tržní nájemné a žijeme skromně dodnes. Pracuji na dohodu o pracovní činnosti. V jedné Vaší odpovědi je informace o slevě 6,5 % na sociální pojištění, ale nerozumím tomu a myslím si, že se to netýká dohod o pracovní činnosti. Jednou za dva roky si žádám o zvýšení důchodu a na ty tisíce, které za mě platí zaměstnavatel i já, dostanu zvýšení o 14 Kč měsíčně, protože jsem starodůchodce a jakási část mého důchodu, ze které se to vypočítává, vyšší částku nedovoluje a výše výdělku nerozhoduje. To je 148 Kč ročně, administrativa s tím spojená je několikanásobně dražší, než kolik dostanu za rok. (Eva Jaklová, Poniklá)

Vážená paní Jaklová, momentálně chystáme úpravu, která Vám přinese lepší podmínky: Namísto trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost (ve výši 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dní této výdělečné činnosti) se dostane pracujícím důchodcům nové vyšší bonifikace. Ta bude spočívat v zavedení slevy na pojistném na důchodové pojištění.

Zaměstnanec by v tom případě vůbec neplatil pojistné. Odváděla by se pouze část placená zaměstnavatelem. Za výdělečnou činnost by se již nezvyšoval starobní důchod, ale pracujícímu seniorovi bude náležet sleva na pojistném na důchodové pojištění ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem (zaměstnanci tedy nebudou platit „svoji“ část pojistného – 6,5 % z vyměřovacího základu, OSVČ budou platit pojistné snížené o 6,5 procentních bodů, tedy 22,7 % z vyměřovacího základu, namísto 29,2 %).

Tato sleva by se týkala všech starobních důchodců, kteří již dosáhli důchodového věku a kterým vznikne účast na pojištění, z níž vyplývá povinnost odvádět pojistné. Nastane-li taková situace i u dohody o pracovní činnosti, pak se bude uvedená sleva týkat i této dohody. Aktuálně je dotyčný návrh zákona připraven k předložení vládě. Věřím, že je to krok správným směrem a přeji Vám do osobního i pracovního života mnoho zdaru, radosti a sil!

Vážený pane ministře, uvádíte, že lidé nad 55 let budou moci zkrátit svůj pracovní úvazek za výhodnějších podmínek. Již toto platí a jaké podmínky platí? Je mi skoro 58 let, pracuji od svých 18 let. Do důchodu mám ještě pár let, ale už se cítím poměrně unavená (pracuji v mateřské škole jako učitelka), proto bych určitě volila kratší úvazek v práci, abych to ještě aspoň trochu zvládla. Již na kratší úvazek pracuji (89 %), ale i to mě už zmáhá. Přemýšlím ještě o kratším úvazku. Děkuji za odpověď. (Zdeňka Pokorná, Horní Černůtky)

Vážená paní Pokorná, od února platí výhodnější podmínky pro zkrácené úvazky, cílem je umožnit je ve vyšší míře právě lidem jako jste Vy. Sleva na pojistném byla zavedena u zkrácených úvazků lidí nad 55 let a dalších vymezených skupin. Tato sleva má za cíl motivovat zaměstnavatele, aby co nejvíce vytvářeli a nabízeli pracovní či služební místa se zkrácenými úvazky. Detaily naleznete na webu MPSV. Přeji Vám rozumnou domluvu se zaměstnavatelem a v práci i životě jen to dobré.

Vážený pane ministře, v České televizi jsem viděla reportáž, ve které ODS a TOP09 říkají, že chtějí omezit výchovné. Vaše slova, že je pro Vás výchovné nedotknutelné, mě uklidnila a moc si přeji, aby se Vám povedlo to vybojovat. Jste si opravdu jistý, že to dokážete? Moc Vám držím palce, jen se bojím, že dvě strany v koalici SPOLU jsou proti Vám a jste v menšině. (Marcela Janoušková)

Vážená paní Janoušková, již v minulosti jsem ujišťoval, že rušení výchovného nepřipustíme. Domnívám se, že jde o vhodný způsob, jak účinně kompenzovat snížení starobních důchodů, ke kterému došlo v důsledku kariérních výkyvů souvisejících s výchovou dětí, a zároveň ocenit zásluhy za přínos nového pojištěnce, který svými platbami přispívá do důchodového systému. Jsem přesvědčen, že i koaliční partneři to tak budou vnímat.

Jediné, co ještě bude nutné prodiskutovat, je případná valorizace – tedy postupné navyšování pětistovky za každé vychované dítě. Jistotou je, že méně než 500 to nebude a že s oceněním Vás, maminek, které vychovaly děti, počítáme i do budoucna.

Vážený pane ministře Jurečko, mám na Vás jen jednu otázku. Odpracovala jsem ve svém životě pro tento stát 26 roků, vychovala jsem jedno dítě. Je mi 64 let. To nemám nárok ani na korunu důchodu? Děkuji za odpověď. (Dagmar Holasová, Jihlava)

Dobrý den, jsem ročník 1957, mám odpracovaných 24 let se základní vojenskou službou a s dobou učení. Dle úřadu nemám nárok na důchod. Zajímalo by mě, kde jsou peníze, kterými jsem přispíval do sociálního systému? Dále by mě zajímalo, zda budou mít nárok na důchod ukrajinští uprchlíci, kteří v ČR budou pracovat 1 nebo 2 roky, když dovrší důchodového věku. V nynější době ještě pracuji a spoléhám na Váš příslib, že minimální počet odpracovaných let se bude snižovat z 35 let na 25. Kdy tento zákon začne platit? (Šotkovský P.)

(Ministr odpověděl na oba dotazy k odpracovaným rokům současně.)

Vážená paní Holasová, vážený pane Šotkovský, dovolím si spojit odpovědi ke společnému tématu. Podle současné právní úpravy vzniká nárok na starobní důchod při splnění dvou podmínek – dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění, která nyní činí 35 roků včetně náhradních dob, respektive 30 roků bez náhradních dob (jen doba, za kterou bylo zaplaceno pojistné).

Při získání kratší doby pojištění, konkrétně aspoň 20 roků (včetně náhradních dob) nebo aspoň 15 roků (bez náhradních dob) vznikne nárok na starobní důchod, ale až ve věku o 5 let vyšším, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození. To znamená, že například ženě narozené v roce 1959, která získala jen 26 let pojištění, vznikne nárok na starobní důchod až v 69 letech věku. Pět let se přičítá k důchodovému věku, který u narozených v roce 1959 činí 64 let.

Od záměru zkrátit potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod z 35 let na 25 let jsem neupustil. Často mi o tom píšete. Je samozřejmé, že toto opatření by si vyžádalo určité rozpočtové náklady, avšak týkalo by se jen relativně malého vzorku populace. Zachování současné podmínky považuji z dlouhodobého hlediska za sociálně neopodstatněné, a to i v mezinárodním srovnání.

Toto opatření je jedním z těch, o kterých nyní s veškerou vážností vedeme debatu se svými koaličními partnery. Důchodová reforma, která má přinést potřebnou stabilitu a zajistit férové důchody i pro budoucí generace, bude představena veřejnosti do konce března.

Dobrý den, pane ministře, mám na vás dotaz ohledně svého invalidního důchodu. Ten je 5770 Kč. Je mi 33 let a chci se zeptat, jestli se mi také bude zvyšovat základní výměra důchodu, jakmile proběhne velká důchodová reforma. Protože s tímto důchodem se nedá vyžít. (Michal Chudý)

Milý Michale, základní výměra důchodu je pevná částka, která je pro všechny důchody včetně invalidních stejná, a její výše činí 10 % průměrné mzdy. Tato složka důchodu se zvyšuje vždy při pravidelné valorizaci důchodů od 1. ledna.

Připravované změny, které MPSV finalizuje v rámci tzv. důchodové reformy, se promítnou s ohledem na stupeň invalidity. Samozřejmě, pokud jde o invaliditu prvního, respektive druhého stupně, můžete už nyní při zhoršení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu požádat o změnu výše invalidního důchodu v důsledku změny stupně invalidity. Přeji Vám mnoho sil a zdraví.

Vážený pane ministře, v minulém roce jste zmínil, že se v rámci reformy bude zvyšovat základní nebo zaručený důchod, aby se z něj dalo důstojně vyžít. Stále to platí a už máte vymyšleno, kolik to bude? Vezměte prosím v potaz také to, že za poslední rok ceny stouply skoro o 20 %, tak by tomu měl základní důchod odpovídat. (Karel Černý) 

Vážený pane Černý, ano, skutečně zvažujeme zavedení minimálního starobního důchodu, ale zatím nemohu být konkrétní, finalizujeme návrhy opatření v rámci důchodové reformy a již brzy je představíme všem.

Jen pro doplnění: my samozřejmě velmi pečlivě sledujeme inflaci a zejména zdražování, které se týká seniorů a jejich obvyklých výdajů. Nicméně právě senioři (a bohužel to v tuto chvíli je jediná taková skupina obyvatel) jsou do velké míry chráněni před inflací právě valorizacemi – důchody rostou podle toho, jak se navyšují ceny.

Teď vedeme bitvu o úpravu, kterou chceme systém poněkud extrémních valorizací upravit – tak, aby v červnu nedostávali opět nejvíce přidáno senioři s vyššími důchody. Připravili jsme méně nákladný a také spravedlivější výpočet, s důrazem na nejzranitelnější seniory, u důchodu ve výši 14 tisíc korun by to bylo navýšení o 630 Kč měsíčně. A v důsledku přinese tento návrh úsporu v řádu 20 miliard, a to jen pro letošní rok. Nicméně politika je o hledání kompromisu, a to nejen v oblasti důchodů. Držme si palce, abychom dokázali doladit celý systém k dlouhodobé udržitelnosti i spokojenosti občanů.

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.

Foto: Úřad vlády ČR