Jiří Rusnok: Změny důchodového věku Jurečka nespočítal špatně

Důchodový věk by podle dosavadních plánů vlády měl v následujících letech průběžně růst a jeho konkrétní výše má záviset na aktuální délce dožití. Lidé by měli ve starobním důchodu strávit zhruba 21,5 let.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době finalizuje návrh velké důchodové reformy, jejíž součástí má být i postupné mírné navyšování důchodového věku. Růst má být svázán se statistickým údajem o střední délce života v 50 letech, přičemž cílem je, aby lidé důchod pobírali průměrně 21,5 let.

Mechanismus zvyšování věku má být automatický a má platit, že když naděje dožití v Česku poroste, bude se souběžně zvyšovat důchodový věk, a to maximálně o 2 měsíce za jeden rok. Pokud se růst naděje dožití zastaví, nebude docházet ani k dalšímu zvyšování věku, a to až do chvíle, než opět dojde k nárůstu. K přepočítávání bude docházet každý rok a vždy pro lidi, kteří v daném roce dosáhnou 50 let.

Jde o poměrně složitý mechanismus, který u části budoucích důchodců vyvolává nepochopení. Na první pohled totiž nesouhlasí běžně udávaná délka dožití v Česku s avizovanou délkou pobírání důchodů. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v roce 2022 naděje dožití u mužů 76,15 let a u žen pak 82,02 let.

Tyto údaje zdánlivě nesedí s plány na úpravy důchodového věku a avizovanou délkou pobírání důchodu v délce 21,5 let. Například ženy by v takovém případě musely do důchodu odcházet v přibližně 60 letech a muži dokonce ještě dříve. Ani v případě průměru obou pohlaví by důchodový věk nemohl překračovat hranici 65 let, konstatují také dotazy čtenářů, které pravidelně přicházejí do redakce portálu České důchody.

Nelze míchat dva statistické údaje

Nesoulad je způsoben skutečností, že nová pravidla pro výpočet důchodového věku mají vycházet z očekáváné délky dožití v 50 letech. A ten je statisticky vyšší. „Průměrný věk dožití se počítá ze všech lidí, tedy i těch, kteří bohužel odejdou i mnohem dříve, než dosáhnou důchodového věku. Naopak počet let strávených v důchodu se týká opravdu jen těch, kteří svého důchodového věku dosáhli,“ vysvětlilo ministerstvo v propozicích k reformě.

Poměrně srozumitelně to vysvětlil Jiří Rusnok, bývalý premiér a guvernér České národní banky. „On to ten Jurečka zase tak špatně nespočítal. Nesmíte brát střední délku dožití při narození a tu, která je při dožití se důchodového věku. To jsou dvě úplně jiná čísla,“ uvedl Rusnok na nedávné debatě Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) k důchodové problematice.

„Při narození jistá část motorkářů a dalších dárců orgánů nebo nešťastníků, co se z nějakých objektivních důvodů nedožili důchodového věku, snižuje tu střední délku dožití při narození. A je úplně něco jiného délka dožití, když se dožijete 65 let, tam už se pohybujete na úplně jiných cifrách. Takže těch 21,5 let je podle mě férové číslo,“ vysvětlil Jiří Rusnok.

Jinými slovy to znamená, že nelze vycházet z očekávané délky dožití v době narození, která je statisticky zákonitě nižší. Jsou do ní totiž započítána třeba úmrtí novorozenců, nehody nebo úmrtí v mládí či v průběhu aktivního života, třeba kvůli nemoci. A pokud se očekáváná délka počítá k pozdějšímu věku, tato úmrtí jsou statisticky eliminována.

Jiří Rusnok pouze ve svém vysvětlení nepřesně uvedl, že se má délka dožití počítat k věku 65 let. Dle plánů ministerstva, jak už bylo zmíněno, má jít o věk 50 let.

Růst důchodového věku

Postup určování důchodového věku má být následující:

• Klíčovým ukazatelem bude naděje dožití v 50 letech. Například pro lidi narozené v roce 1975 budou k výpočtu důchodového věku využity statistické údaje z roku 2025.
• Každý rok se porovná, jak se zvýšila naděje dožití aktuálního ročníku oproti ročníku předchozímu. Například ročník 1975 se bude porovnávat s ročníkem 1974.
• Rozdíl v naději dožití, tedy statistický nárůst, se zaokrouhlí dolů na celé měsíce. A o tuto hodnotu se pak navýší důchodový věk.
• Důležitým pravidlem bude, že mezi „sousedními“ ročníky bude narůst důchodového věku omezen maximálně na 2 měsíce. Pokud tedy statistický nárůst bude činit 5 měsíců, navýšení bude jen o 2 měsíce.

Nový mechanismus výpočtu důchodového věku by měl začít platit od ledna 2025, konkrétní zvýšení důchodového věku ale bude realizováno nejdříve v roce 2031. V současné době totiž ještě „dobíhá“ postupné navyšování důchodového věku na 65 let dle stávajícího mechanismu.

První navýšení by mohli pocítit lidé narození v roce 1966, kterým by se důchodový věk zvýšil z 65 let na 65 let a 2 měsíce. Konkrétní detaily plánuje ministerstvo zveřejnit v průběhu října.

Foto: Profimedia