ČSSZ loni zamítla přes 10 tisíc žádostí o důchod, neúspěšnost lidí se skokově zvýšila

Přibližně každý šestý žadatel o starobní důchod v roce 2024 byl neúspěšný. Česká správa sociálního zabezpečení zamítla celkem 10 786 žádostí, nejčastěji z důvodu chybějících dob důchodového pojištění.

Pro získání starobního důchodu je nutné splnit dvě podmínky. Vedle dosažení věku pro řádný nebo předčasný důchod je nutné mít také minimální dobu důchodového pojištění.

Významná část žadatelů o důchod ovšem tyto podmínky nesplňuje, v drtivé většině jde o chybějící doby pojištění.

V roce 2024 bylo podáno celkem 58 738 žádostí o starobní důchod, z toho bylo 10 786 zamítnuto. Podíl zamítnutých žádostí představoval 18,36 %, což je přibližně každá šestá žádost. Vyplývá to z aktuálních čísel, která si portál České důchody vyžádal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

„Nejčastějším důvodem pro zamítnutí starobního důchodu je zpravidla nesplnění podmínky týkající se požadovaných pojistných dob. Ostatní důvody jsou specifické a v menšině, například když žadatel nedosáhne důchodového věku k požadovanému datu přiznání starobního důchodu. Nebo pokud pobírá invalidní důchod, který je vyšší než požadovaný starobní, v těchto případech se starobní důchod zamítne, protože žadateli vždy náleží důchod vyšší,“ uvedla pro České důchody mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

Míra neúspěšnosti se velmi zvýšila

Zatímco počet zamítnutí se příliš neliší od minulých let, překvapivý je výrazný nárůst poměru neúspěšných žadatelů. V absolutních číslech byl počet zamítnutí žádostí v letech 2023 a 2024 téměř stejný, počet podaných žádostí v loňském roce byl ale méně než poloviční.

Vše ukazuje následující tabulka s údaji za posledních pět let:

Zatím nelze jednoznačně říct, jestli je tento nárůst jednorázový, nebo jde o začátek dlouhodobějšího trendu. Interpretace je nyní komplikovaná i v kontextu toho, že minulé tři roky byly do určité míry netypické. Probíhaly mimořádné valorizace, lidé v důsledku toho hromadně podávali žádosti o předčasný důchod a vláda také ve dvou vlnách v letech 2023 a 2024 výrazně zpřísnila některá důchodová pravidla. Část těchto změn, zejména u předčasných důchodů, byla navíc rychlá a skoková.

Významnou roli mohlo sehrát například to, že od října 2024 se zvýšila minimální doba důchodového pojištění pro získání předčasného důchodu, a to z 35 na 40 let.

Přísná podmínka může být problém

Už hranice 35 let pojištění je považována za docela vysokou a je jednou z nejpřísnějších v Evropě. Dlouhodobě ji kritizuje například úřad Veřejného ochránce práv. Ombudsman Stanislav Křeček i jeho předchůdkyně Anna Šabatová opakovaně konstatovali, že v budoucnu bude počet zamítnutých žádostí o důchod narůstat, a to v souvislosti s pravidlem, že se od roku 2009 se do důchodu vůbec nepočítá studium. Jako velmi přísnou podmínku 35 let pojištění vyhodnotila také analytická zpráva OECD o důchodech, kterou si Česko objednalo v době vlády Andreje Babiše.

Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení slíbila, že minimální dobu důchodového pojištění sníží, přičemž se hovořilo o 25 letech, což platilo už v minulosti. Tato priorita zůstala i v revidované verzi prohlášení z března 2023, v rámci které byly některé vládní plány omezeny. Nakonec vláda tuto změnu ani nenavrhla a naopak schválila zvýšení hranice u předčasných důchodů na 40 let.

Jako určitou alternativní formu zmírnění přísné podmínky bylo v rámci důchodové reformy schváleno zkrácení čekací doby na takzvaný odložený důchod. Při žádosti o důchod o 2 roky později po dosažení důchodového věku se minimální doba pojištění snižuje na 20 let, případně 15 let bez započítání náhradních dob. (V tomto případě se nezohledňuje snížený důchodový věk u žen za děti, vždy se vychází z důchodového věku muže, který má stejné datum narození.)