ČSSD plánuje bankovní daň. Ekonom varuje: Ohrozí to důchody

Část politiků volá po speciálním zdanění bank, což by do státního rozpočtu přineslo miliardy navíc. Jak ale upozornil renomovaný ekonom Lukáš Kovanda, mohlo by to negativně ovlivnit starobní důchody.

Poslední týdny se stále častěji hovoří o tom, že banky by mohly v Česku platit speciální daň navíc. Dotkla by se všech velkých bank v čele s ČSOB, Českou spořitelnou, Komerční bankou, UniCredit Bank a Raiffeisenbank, které patří mezi deset tuzemských firem odvádějících státu nejvyšší daně.

Stát by díky tomu vybral na daních miliardy korun navíc, odnést by to ale mohli také senioři. „Politici, kteří volají po sektorové dani bank, volají tím pádem po nižších starobních důchodech,“ varuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.

Méně peněz na důchody

Podle něj před riziky zavedení bankovní daně přitom Česko varuje i Mezinárodní měnový fond. Bankovní daň ve výši 0,2 procenta by mohla způsobit nárůst úroků u úvěrů o pět až deset procentních bodů a vést také k trvalému poklesu reálného hrubého domácího produktu země o 0,3 procenta. „To ve výsledku znamená chudší stát a tedy třeba méně peněz na důchody,“ konstatoval ekonom.

„Zatížení bank zvláštní sektorovou daní zbrzdí jejich činnost, budou obezřetněji úvěrovat, případně přeskupovat své zisky v rámci skupiny, aby dopad zdanění minimalizovaly, což pak může běžný střadatel pocítit v podobě ještě horšího úročení třeba svých celoživotních úspor,“ vysvětlil Kovanda s tím, že ve výsledku prodraží úvěry i firmám, což sníží ekonomickou aktivitu v Česku.

„Nižší ekonomická aktivita znamená nižší zisky firem a ta zase značí nižší daňové inkaso pro vládu, která tak bude mít ve výsledku méně peněz třeba na starobní důchody,“ dodal ekonom.

S návrhem přišla ČSSD

S návrhem na zavedení sektorové daně pro banky přišla ČSSD. Podle ní by měla mít podobu odvodu z aktiv a sazba by vzrůstala progresivně od 0,05 procenta do 0,3 procenta. Podle odhadů strany by do státního rozpočtu přinesla 14 miliard korun ročně.

Zavedení daně odmítá premiér Andrej Babiš (ANO). Místo toho navrhuje zřízení Národního rozvojového fondu, do kterého by přispívaly banky, popřípadě i další firmy. Peníze by se pak podle jeho plánu využily pro dlouhodobý sociální a ekonomický rozvoj. Jaké dopady na starobní důchody by měl tento fond, zatím není jasné.