Alena Schillerová: Zvažujeme podání ústavní stížnosti na důchodovou reformu

Experti hnutí ANO v současné době analyzují důchodovou reformu a reálně zvažují podání další ústavní stížnosti. Informovala o tom poslankyně Alena Schillerová, která by osobně podání podpořila. Šlo by o čtvrtou ústavní stížnost k problematice důchodů.

Vládní důchodová reforma již kompletně prošla legislativním procesem a na konci prosince vyšla také ve sbírce zákonů. První změny začaly platit od 1. ledna 2025 a další začnou postupně nabíhat v letech 2026 a 2027. Podoba reformy i procedura jejího schválení se ovšem nepozdávají představitelům hnutí ANO, kteří nyní stojí před rozhodnutím, jestli se obrátí na Ústavní soud.

Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, je připravena podání ústavní stížnost podpořit. Zatím ale není definitivně rozhodnuto, čeká se na podrobnější analytické závěry. „Naši experti na příslušné oblasti v tuto chvíli analyzují možné protiústavní aspekty zákona i procedury jeho přijetí, a to i s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu,“ uvedla Schillerová pro agenturu ČTK.

Problematičnost procedury Schillerová spatřuje například v tom, že byl při třetím čtení návrhu v Poslanecké sněmovně stanoven pevný čas hlasování a někteří poslanci neměli příležitost se k tématu vyjádřit. Tuto argumentaci ale už v minulosti Ústavní soud odmítl. Druhým a zásadnějším problémem je podle ní to, že nebylo umožněno hlasování o jejím návrhu na odložení projednávání reformy.

„Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny, bezprecedentním způsobem nedovolila hlasování o mnou navrženém procedurálním návrhu na přerušení jednání do konce června 2025 s odkazem, že už proběhlo jiné procedurální jednání. Já s tím výkladem nesouhlasím. Jsem právník, netvrdím, že mám pravdu, ale jediná autorita, která může říct, zda to bylo či nebylo správně, je Ústavní soud,“ uvedla Alena Schillerová po schválení reformy s tím, že šlo o zcela nový moment v řízení Poslanecké sněmovny, který si zaslouží ústavní přezkum.

Vedle procedurálních záležitostí při schvalování očekává Alena Schillerová i to, že experti najdou i některé věcné důvody, pro které by měla být důchodová reforma – přinejmenším zčásti – zrušena. Zatím ale neupřesnila, o co konkrétního by mělo jít. Stejně tak nebylo upřesněno, kdy případně by se ústavní stížnost podávala.

Dvě stížnosti čekají na rozhodnutí

Pokud se poslanci hnutí ANO nakonec rozhodnou obrátit na Ústavní soud, půjde už o čtvrtou stížnost na důchodovou problematiku během dvou let. V prvním případě šlo o stížnost na jednorázové snížení mimořádné valorizace v červnu 2023, kterou Ústavní soud ve všech bodech zamítl.

Druhá ústavní stížnost napadá důchodovou novelu měnící předčasné důchody a valorizace, která byla podána už na začátku listopadu 2023. Třetí stížnost z července 2024 napadá zrušení nároku na státní příspěvek pro starobní důchodce u penzijního spoření.

O těchto dvou stížnostech zatím Ústavní soud nerozhodl a nestanovil ani termín jednání nebo vyhlášení nálezu. V případě stížnosti na změny předčasných důchodů trvá projednávání už více než 14 měsíců. Pro srovnání, rozhodování o předchozí ústavní stížnosti o snížení valorizace trvalo celkem 8 měsíců a tři týdny. Průměrná délka rozhodování v plenárních věcech je 9 až 10 měsíců.