Za volantem mohou působit podobně jako alkohol: Nebezpečné jsou i běžné léky na bolest či nachlazení
Lék si vezmete jako každý jiný den a za pár hodin sednete do auta. Alkohol jste nepili a necítíte se nemocní. Přesto můžete reagovat pomaleji, hůře se soustředit nebo bojovat s ospalostí. Některé medikamenty totiž mohou schopnost řídit výrazně ovlivnit.
Sledovat v Google Zprávách
Riziko se netýká jen silných léků na předpis. Potíže mohou způsobit i některé léky na spaní, alergii, bolest nebo úzkost. Záleží na konkrétním přípravku, dávce, dalších užívaných lécích i zdravotním stavu konkrétního člověka.
Roli hraje i samotná nemoc
Projekt Senior bez nehod odkazuje na evropskou iniciativu ElderSafe, která sledovala vliv zdravotního stavu na bezpečnost jízdy starších řidičů. Některá čísla jsou výrazná. U spánkové apnoe uvádí zvýšení rizika havárie o 271 procent, u epilepsie o 84 procent a u deprese o 67 procent. U diabetu šlo o 56 procent a u demence o 45 procent.
Neznamená to, že člověk s některou z těchto nemocí nehodu způsobí. Čísla vyjadřují zvýšení rizika oproti lidem bez daného zdravotního problému. Záleží na závažnosti nemoci, léčbě i aktuálním stavu řidiče.
Léky mohou reakce ještě zpomalit
Stejný projekt upozorňuje, že některé léky mohou zhoršit pozornost, koordinaci pohybů nebo vidění. Mohou také zpomalovat reakce a vyvolat ospalost, závrať či zmatenost. Účinek navíc nemusí skončit krátce po spolknutí tablety.
Senior bez nehod zmiňuje i starší průzkum týkající se přibližně 72 500 zraněných řidičů. Podle něj se rizikové léky podílely na vzniku přibližně každé třicáté nehody. U některých skupin přípravků se riziko zavinění nehody zvyšovalo až o 14, 30 nebo 86 procent podle míry jejich vlivu na řízení.
Doporučení České lékárnické komory potvrzuje, že mezi rizikovější skupiny patří například léky na spaní a uklidnění, benzodiazepiny, některá antidepresiva, opioidní léky proti bolesti nebo starší antihistaminika. U seniorů může být útlum výraznější.
Pozor hlavně na léky na spaní
Opatrnost je potřeba u některých léků na nespavost nebo úzkost. Mohou vyvolat útlum, únavu, závrať nebo zhoršit koordinaci. Člověk se ráno může cítit vzhůru, ale reakce ještě nemusí být úplně v pořádku.
Například u zolpidemu a zopiklonu Česká lékárnická komora doporučuje neřídit před odezněním účinku. Uvádí odstup nejméně osm hodin od užití.
Pokud si tedy člověk vezme lék krátce před půlnocí a v šest ráno chce vyjet autem, osm hodin ještě neuplynulo. Samotný pocit, že už není ospalý, nemusí být spolehlivým vodítkem.
Lék ale sami nevysazujte ani neměňte jeho dávku. Pokud potřebujete pravidelně řídit, je lepší probrat konkrétní přípravek s lékařem nebo lékárníkem.
Problém může být i u léku na alergii
Ospalost mohou vyvolat také některé starší léky na alergii. Česká lékárnická komora u antihistaminik první generace uvádí: „Vliv na řízení může být podobný alkoholu, zpomaluje se reakční čas.“
Novější přípravky bývají z tohoto pohledu příznivější, ani u nich ale nelze předem vědět, jak na ně konkrétní člověk zareaguje.
Opatrnost je namístě i u některých léků proti bolesti, kašli nebo nachlazení. To, že je koupíte bez receptu, neznamená, že jsou za volantem vždy bez rizika. I tyto přípravky mohou ovlivnit pozornost nebo rychlost reakcí.
Po novém léku raději opatrně
Největší pozornost si zaslouží první dny po nasazení nového léku, změně dávky nebo přidání dalšího přípravku. Jestli po léku cítíte ospalost, závrať, slabost, rozmazané vidění nebo zmatenost, za volant nesedejte.
Pokud pravidelně řídíte a dostanete nový lék, zeptejte se rovnou lékaře nebo lékárníka, jestli po něm můžete bezpečně řídit. U některých přípravků může být tahle informace stejně důležitá jako dávkování.
