Ekonom zpochybnil vládní přidávání důchodcům. Mimořádný příspěvek 2 000 korun je podle něj hlavně marketing, potřebným ale nepomůže
Důchodci mají příští rok dostat jednorázově dva tisíce korun navíc. Ekonom Štěpán Křeček však upozorňuje, že za tím vidí především dobrý marketing vlády. Trvale totiž nad rámec zákonné valorizace přidá seniorům s průměrnou penzí pouhých 34 korun měsíčně.
Dva tisíce korun navíc mohou důchodcům přijít vhod. Někdo za ně nakoupí potraviny, jiný zaplatí léky nebo část účtu za energie. Podle hlavního ekonoma společnosti BHS Štěpána Křečka právě na takový efekt vláda Andreje Babiše sází.
V říjnovém rozhovoru pro Blesk její postup označil za povedený marketingový tah. Když se totiž člověk podívá na skutečné zvýšení důchodů, zjistí, že stát seniorům trvale přidá mnohem méně, než by se mohlo na první pohled zdát.
Od ledna 2027 se průměrný starobní důchod zvýší o 304 korun na 22 196 korun měsíčně. Většina tohoto přidání však vychází přímo ze zákona. Na pravidelnou valorizaci připadá 270 korun. Vláda se rozhodla přidat ještě něco navíc.
Konkrétně zvýšila zásluhovou část penze o 0,2 procenta, což u průměrného důchodu představuje dalších 34 korun. „To věru není moc,“ poznamenal Křeček. Podle ministerstva práce vyjde toto mimořádné navýšení státní rozpočet na 1,1 miliardy korun ročně.
Dva tisíce na účtu člověk pozná
Rozdíl mezi oběma částkami je pro důchodce podstatný. Zvýšení o 304 korun se od ledna promítne do každé další výplaty. Mimořádné dva tisíce, pokud je poslanci schválí, dostanou lidé pouze jednorázově.
Kupříkladu člověk s dnešní penzí 18 tisíc korun bude od ledna pobírat přibližně 18 296 korun. U důchodu 28 tisíc půjde asi o 28 316 korun.
Když si senior s průměrnou penzí sečte všech dvanáct zvýšených splátek, tak získá za rok 3 648 korun. S jednorázovým příspěvkem by to bylo 5 648 korun. Rozpočítáno na celý rok jde zhruba o 471 korun měsíčně.

Při takovém výpočtu je však důležité mezi pravidelným zvýšením penze a jednorázovým příspěvkem rozlišovat. Dva tisíce korun dostanou senioři pouze jednou. V roce 2028 se proto další zvýšení důchodů bude počítat z běžné měsíční penze, jejíž součástí je pravidelná valorizace. Právě na tento rozdíl Křeček upo6zornil.
Národní rozpočtová rada odhadla celkové náklady na 4,8 miliardy korun. Trvalé zvýšení penzí přitom znamená výdaje, se kterými musí stát počítat každý další rok. Navíc se promítá i do budoucích valorizací, takže jeho dopad na rozpočet postupně roste.
Slib ještě musí projít Sněmovnou
Ministr práce Aleš Juchelka vysvětluje mimořádnou pomoc tím, že penze rostou pomaleji než mzdy. Podíl průměrného důchodu na průměrné hrubé mzdě má příští rok klesnout na 40,2 procenta.
Vláda proto hledala způsob, jak seniorům přilepšit a současně se vyhnout dalšímu trvalému výdaji. To je mimo jiné důvod, proč zvolila jednorázové peníze.
Plošná pomoc má ovšem své kritiky. Ozvala se jmenovitě poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková. Upozornila, že stejné dva tisíce dostane osamělý důchodce s nízkou penzí i člověk s vysokými příjmy. Přitom seniorovi, kterému po nájmu zbývá pár tisíc korun a skutečně by pomoc potřeboval, příspěvek pomůže přinejlepším s týdenním nákupem.
Za zmínku stojí, že samotná lednová valorizace už je schválená. O jednorázovém příspěvku se dál jedná. Novela zákona prošla 4. listopadu druhým čtením ve Sněmovně. Čeká ji závěrečné hlasování, Senát a prezident. Přesný termín výplaty proto zatím známý není.

Křeček současně varuje, že po roce 2030 začne do penze odcházet početná generace lidí narozených v sedmdesátých letech. Státu ubudou plátci pojistného a přibudou příjemci důchodů.
Sledovat v Google Zprávách