Rok narození říká jen část pravdy. Jednoduchý test ukáže, jak rychle vaše tělo skutečně stárne
Dva lidé narození ve stejném roce mohou být ve zcela jiné kondici. Jeden bez problémů zvládá dlouhé procházky, druhého omezuje únava nebo zdravotní potíže. Rok narození rozhodně neříká všechno o tom, v jakém stavu je lidské tělo.
Sledovat v Google Zprávách
Právě tento rozdíl se snaží popsat biologický věk. Nejde o další údaj, který by nahradil datum narození. Ukazuje, jak organismus stárne a zda jeho stav odpovídá kalendářnímu věku. K odhadu se používají různé metody, přičemž výsledkem není jedno naprosto přesné číslo.
Věk mohou prozradit i výsledky z krve
Možností, jak biologický věk odhadnout, je několik. Jednu z nich zkoumali vědci z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Zajímalo je, kolik se dá vyčíst z obyčejných laboratorních výsledků.
Pracovali s obrovským množstvím dat. Celkem měli přes 26 milionů výsledků asi tří milionů lidí ze střední Evropy. Model nakonec pracoval s deseti běžně sledovanými krevními hodnotami.
Patřila mezi ně třeba glukóza, kreatinin, močovina, albumin nebo některé jaterní enzymy. Do výpočtu se dostaly také údaje o červených krvinkách a krevních destičkách.
„I z běžného krevního testu lze s využitím umělé inteligence odhadnout, jak biologicky staré je tělo člověka,“ uvedla v lednu 2026 profesorka Lenka Borská, přednostka Ústavu preventivního lékařství LF HK UK.
Zní to skoro jako jednoduchý způsob, jak zjistit skutečný věk těla. Tak přesné ale měření zatím není. Model měl průměrnou odchylku 8,7 roku.
Stárnutí se dá hledat i v DNA
Krev ale není jediná možnost. Vědci se dívají také na změny v DNA, které se během života postupně objevují. Na tom jsou založené takzvané epigenetické hodiny. Sledují určité chemické změny na DNA, a podle nich odhadují biologický věk.
Podobné testy si dnes můžete i koupit. Odešlete vzorek a za nějakou dobu dostanete výsledek. Třeba ten, že podle testu je vaše tělo o několik let mladší, než kolik máte napsáno v občance.
Tady je ale potřeba trochu opatrnosti. Jeden test může ukázat jiné číslo než druhý. Záleží na tom, co přesně sleduje a s jakými údaji výsledek porovnává.
Buněčný biolog Adam Obr o tom v srpnu 2025 mluvil v rozhovoru pro Český rozhlas. Upozornil, že vědci už umějí řadu změn spojených se stárnutím najít a změřit. Horší je jejich výklad. „Asi existuje něco jako biologický věk, ale ještě pořádně nevíme, jak se to projevuje v našich buňkách, na nějakých vyloženě molekulárních mechanismech,“ vysvětlil.
To je důležitá připomínka hlavně u testů, které člověku ukážou jedno konkrétní číslo. Vypadá velmi přesně, ale samo o sobě neřekne, jak zdraví jste, ani co vás čeká za deset let.
Věk těla ovlivňuje i to, jak žijeme
Proč má jeden člověk v sedmdesáti dobrou kondici a druhého už omezuje běžná chůze? Jednoduchá odpověď neexistuje. Část rozdílů si neseme v genech. Velkou roli ale hraje také zdravotní stav a způsob života. Pohyb, kouření, alkohol, jídlo nebo spánek se během let postupně sčítají.
Dobře je to vidět třeba na svalech. S vyšším věkem svalové hmoty a síly ubývá. Člověk, který se pravidelně hýbe, si je ale může udržet déle.
Nemusíte kvůli tomu trávit hodiny ve fitku. Národní zdravotnický informační portál doporučuje pravidelný pohyb podle zdravotního stavu a možností člověka. Počítá se chůze, cvičení, práce na zahradě i jiné běžné aktivity.
Adam Obr to v rozhovoru pro Český rozhlas shrnul jednoduše jako „spánek, sport a stravu“. U drahých doplňků nebo různých procedur slibujících pomalejší stárnutí už tak přesvědčený není.
