První příznaky demence nejsou jen zapomínání: Lékař popsal změny, které blízcí nesmí přehlédnout

Zapomínání ve vyšším věku nemusí hned znamenat demenci. Varovné ale je, když se člověk začne měnit povahově, ztrácí zájem o oblíbené činnosti, je podezřívavý nebo zmatený. Právě těchto projevů si často jako první všimne partner nebo nejbližší rodina.

Zapomínání bývá ve vyšším věku běžné, některé změny chování ale mohou signalizovat vážnější problém. Odborníci upozorňují, že první projevy demence nemusí být jen výpadky paměti. Někdy se nemoc projeví také změnou povahy, ztrátou zájmu o oblíbené činnosti nebo podezřívavostí vůči blízkým. Právě partner bývá tím, kdo si problému všimne jako první.

Mnoho lidí si pod pojmem demence představí především zapomínání jmen nebo ztrácení klíčů či jiných předmětů. Podle lékařů však nemoc začíná mnohem nenápadněji. Partner, který byl celý život společenský, se může začít uzavírat do sebe. Aktivní člověk najednou ztrácí zájem o koníčky, které ho dříve naplňovaly. Objevují se také změny nálad nebo zvláštní obavy.

Primář geriatrické kliniky MUDr. Tomáš Richter, Ph.D., pro web České důchody popsal, že právě tyto změny bývají signálem začínající demence. „Postupná změna povahy, ztráta zájmu o dosavadní koníčky jsou již neklamným projevem demence,“ uvedl v rozhovoru pro České důchody.

Ne každé zapomínání znamená nemoc

Lidé po šedesátce řeší, zda je jejich zapomnětlivost ještě normální. Lékaři upozorňují, že drobné výpadky paměti k věku skutečně patří. Běžné je například to, že člověk chvíli hledá klíče nebo si nemůže vybavit jméno herce v televizi.

Podle organizace Demence.cz jsou varovným signálem především situace, kdy člověk opakuje stejné otázky, nedokáže vykonávat běžné činnosti nebo se ztrácí v prostředí, které dobře zná. Objevovat se mohou také změny osobnosti, poruchy orientace nebo problémy s komunikací.

Primář Tomáš Richter upozornil, že hranice mezi běžnou zapomnětlivostí a nemocí bývá právě v tom, jak moc změny ovlivňují každodenní život. „Běžná zapomnětlivost ve věku nad 60 let je ještě v rámci normy. Například nevybavuje si jména, zapomene, kam si dal klíče, ale po chvíli je najde,“ vysvětlil pro České důchody.

Naopak problém nastává ve chvíli, kdy se mění samotné chování člověka. Někteří senioři začnou být podezřívaví, jiní ztrácí motivaci nebo mají potíže s orientací v čase.

Rodina bývá první, kdo si změn všimne

Začínající demence nejvíce zasáhne partnera nebo nejbližší rodinu. Právě oni sledují každodenní změny, které okolí nemusí zpočátku zaznamenat. Časté bývá opakování stejných příběhů, noční zmatenost nebo obrácený režim dne a noci. Někteří lidé začnou bezdůvodně podezřívat své okolí z krádeží nebo nevěry. A nebývají výjimkou ani halucinace nebo bludy.

„Typické projevy demence ve změnách chování jsou změny osobnosti; pacient je jiný povahově. Časté jsou zmatenosti, bloudění a bludy,“ popsal primář Tomáš Richter.

Velkým problémem bývá také odmítání lékaře. Člověk s demencí si neuvědomuje, že se něco děje. „Pacient s demencí nemá většinou náhled na svoje onemocnění,“ vysvětlil pan primář. Podle něj je proto někdy nutné zapojit širší rodinu nebo využít preventivní prohlídku u praktického lékaře.

Včasné odhalení může průběh nemoci zpomalit

Demenci dnes není možné úplně léčit. Odborníci ale upozorňují, že včasná diagnóza může výrazně pomoci zpomalit průběh nemoci a udržet kvalitu života. Lékaři často kombinují léky, rehabilitaci, trénink paměti i úpravu domácího prostředí. Důležitou roli hraje také pohyb a pravidelný režim.

Velká zátěž však dopadá také na pečující rodinu. Péče o člověka s demencí bývá dlouhodobě psychicky i fyzicky náročná. „Pouze partner nebo partnerka nemocného pro péči nestačí. Je vždy nutná podpora rodiny a sociálních služeb,“ upozornil primář Tomáš Richter.

Podle České alzheimerovské společnosti je důležité nepodceňovat první příznaky a vyhledat co nejdříve odbornou pomoc.