Oční lékařka Eva Szabó: Mušky, clonu nebo záblesky nepodceňujte, může jít o problém se sítnicí
Je naprosto přirozené, že s věkem začínáme hůř vidět. Do čtyřiceti let je totiž čočka dokonale pružná a čirá. Po čtyřicítce ale začíná tuhnout. Po šedesátce se začne navíc přirozeně kalit. Kdy jde o „banální“ potíže, a kdy je nutné navštívit neprodleně očního lékaře, nám v rozhovoru pro České důchody vysvětlí Eva Szabó, primářka oční kliniky Gemini Praha.
Sledovat v Google Zprávách
Paní primářko, jaké potíže začínají nejvíce trápit lidi po šedesátém roce života?
Mezi nejčastější oční potíže ve vyšším věku patří šedý zákal, zelený zákal, věkem podmíněná makulární degenerace, změny sklivce a také syndrom suchého oka. Často se objevuje rozmazané vidění, horší vidění za šera, větší citlivost na světlo nebo pocit pálení a řezání očí.
Jak se tyto potíže dokáží propsat do každodenního života?
Zhoršení zraku může výrazně ovlivnit kvalitu života. Někteří lidé přestanou být jistí při řízení auta, jiní mají problém poznávat tváře známých nebo číst drobný text. Časté jsou také obtíže při chůzi ze schodů či po nerovném terénu, což zvyšuje riziko pádů.
Pacienty často trápí slzení, pálení očí nebo pocit sucha. Jiní si stěžují na „mušky“ nebo šmouhy před očima. Dlouhodobé zhoršení zraku může vést k nejistotě, omezení běžných aktivit a někdy i k sociálnímu uzavírání.
Které z těchto projevů jsou takzvaně ještě v pohodě a při jakých projevech bychom naopak měli zbystřit a jít k lékaři?
Pokud jsou potíže dlouhodobější, mírné a například se zlepší po použití umělých slz nebo kapek z lékárny, není obvykle nutné řešit situaci akutně. Přesto bych lidem v této věkové kategorii doporučila preventivní vyšetření u očního lékaře alespoň jednou za rok.
Naopak pokud obtíže vzniknou náhle, je potřeba vyhledat očního lékaře co nejdříve.
Náhlé změny je potřeba řešit hned
Jaké příznaky jsou pro okamžité vyhledání pomoci?
Urgentní vyšetření je potřeba při náhlé ztrátě vidění, silné bolesti oka nebo výrazné citlivosti na světlo. Stejně tak by pacient neměl podceňovat nové záblesky světla, náhlý nárůst „mušek“ před očima nebo pocit jakési clony v zorném poli. Tyto příznaky mohou signalizovat změny na sítnici a je vhodné vyšetření ideálně během 24 až 48 hodin.
Dvojité vidění je také stav, který vyžaduje rychlé odborné vyšetření. Někdy totiž může souviset nejen s očima, ale i s neurologickým nebo interním onemocněním. Včasná léčba může zabránit závažným komplikacím, někdy i zachránit život.
K jakému lékaři by měl pacient jít? Jaký je rozdíl mezi oftalmologem, optikem, očním lékařem? Pojmů je hodně…
Oftalmolog, tedy oční lékař, je lékař specializovaný na diagnostiku a léčbu očních onemocnění. Někteří provádějí také oční operace, těm říkáme mikrochirurgové.
Optometrista vyšetřuje zrak a pomáhá určit správné dioptrie pro brýle nebo kontaktní čočky. Ortoptista se zaměřuje na poruchy postavení očí, například šilhání, a rehabilitaci zraku. Optik pak vyrábí a upravuje brýle a pomáhá s jejich výběrem.
Jaké nemoci se mohou rozvinout, když k lékaři člověk nejde?
Velkým problémem je zelený zákal, který se zpočátku nijak neprojevuje a pacient si změn všimne až v pokročilém stadiu.
Častá je také věkem podmíněná makulární degenerace, tedy onemocnění místa nejostřejšího vidění. Pacienti mohou vidět zvlněné čáry, vypadávající písmena při čtení nebo hůře rozeznávat obličeje.
U některých forem tohoto onemocnění se dnes používá léčba injekcemi do oka, které dokážou zpomalit nebo zastavit zhoršování zraku. Aplikace probíhá v lokálním znecitlivění a většina pacientů ji snáší překvapivě dobře.
Setkáváme se také velice často se syndromem suchého oka, šedým zákalem nebo onemocněním rohovky. Vzácně se může objevit i maligní melanom oka, který bývá dlouho bez příznaků.
Jak probíhá diagnostika takovýchto onemocnění?
Nejprve vyšetřujeme zrakovou ostrost do dálky i do blízka. Následuje vyšetření na štěrbinové lampě, při kterém lékař prohlíží přední i zadní část oka. Často je potřeba rozkapat oči, aby se rozšířila zornice a bylo možné dobře vyšetřit sítnici.
Při podezření na onemocnění sítnice doplňujeme OCT vyšetření, které zobrazí jednotlivé vrstvy sítnice velmi detailně. Toto vyšetření si pacient většinou hradí sám.
Existují také speciální testy na suché oko, dále zobrazovací metody na vyšetření rohovky nebo ultrazvuk oka. Ale vyšetřovacích metod v oftalmologii je mnohem víc.
Moderní vyšetření dokáže odhalit nemoc včas
Jaká jsou řešení jmenovaných nemocí?
Zelený zákal se léčí nejčastěji očními kapkami, někdy laserem nebo operací s malými implantáty či větší filtrační operací, pokud selhala předchozí léčba. Šedý zákal se vždy řeší operací, která trvá přibližně 10 až 15 minut a většinou se provádí v lokálním znecitlivění. Pokud se zákrok provede včas, bývá návrat vidění velmi rychlý.
Syndrom suchého oka se léčí kombinací kapek, gelů, mastí, masáží očních víček a někdy i speciálních zákroků. U onemocnění rohovky někdy provádíme transplantaci, a to buď celé rohovky, nebo pouze její tenké vrstvy.
Po operaci se již nenasazuje žádná celková imunosupresivní léčba jako třeba u jiných transplantací orgánů, pouze lokální kortikosteroidní kapky. Maligní melanom se léčí nejčastěji brachyterapií – našitím zářiče přímo nad nádor při celkové anestezii, u větších nálezů bohužel enukleací, tedy chirurgickým odstraněním celého očního bulbu.
Moderní oční chirurgie je dnes na velmi vysoké úrovni a většina výkonů má velmi dobré výsledky.
Jaká doporučení byste tedy dala, co se týká hlavně prevence?
Doporučuji pravidelné oční kontroly alespoň jednou ročně, ideálně u stejného lékaře. Díky tomu lze včas zachytit změny, které pacient sám ještě nemusí pozorovat. Velmi důležitá je také ochrana očí před UV zářením. Kvalitní sluneční brýle s UV filtrem by lidé měli nosit nejen v létě, ale i v zimě, například na sněhu nebo za jasného počasí.
Pomáhá zdravý životní styl, dostatek zeleniny, dostatek pobytu venku a omezení kouření. Kouření totiž výrazně zvyšuje riziko řady očních onemocnění. U některých pacientů doporučujeme také pravidelnou kontrolu pomocí Amslerovy mřížky, která může pomoci odhalit změny v centrálním vidění.
Co znamená kontrola pomocí Amslerovy mřížky?
Amslerova mřížka je jednoduchý, ale velmi důležitý test, který pomáhá zkontrolovat správnou funkci centrální části sítnice – takzvané makuly. Právě makula nám umožňuje vidět ostře a rozpoznávat jemné detaily. Můžeme díky ní bez obtíží číst, poznávat tváře svých blízkých, sledovat televizi nebo bezpečně řídit automobil.
Při vyšetření se pacient dívá na speciální mřížku tvořenou pravidelnými čarami. Pokud se některé čáry zdají pokřivené, přerušované nebo některá část mřížky chybí, může to být známkou onemocnění makuly.
Test slouží především k včasnému odhalení věkem podmíněné makulární degenerace, ale také dalších onemocnění, jako je epiretinální membrána nebo makulární díra. Čím dříve jsou tyto změny zachyceny, tím větší je šance na úspěšnou léčbu a zachování dobrého zraku.
Proto mnoha pacientům doporučujeme používat Amslerovu mřížku i doma. Pravidelná samokontrola zabere jen několik minut a může pomoci odhalit změny zraku včas.
Pomáhá zdravá strava a odpočinek očí
Existují nějaké babské rady, jak na zdravé oči? Vyslechla jste si nějaké ve své ordinaci? Co vám přišlo úsměvné?
Určitě pomáhá zdravá strava bohatá na vitaminy, zejména vitamín A. Důležitý je také odpočinek očí. Dnes oči velmi zatěžují obrazovky mobilů, počítačů a televizí. Proto doporučuji pravidlo 20–20–20. Každých 20 minut se alespoň na 20 sekund podívat do dálky, ideálně asi šest metrů před sebe.
A úsměvná historka z ordinace? Jedna pacientka po operaci šedého zákalu seděla několik dní doma potmě, protože se bála otevřít oči a pustit televizi, aby si oči „nezkazila“. Taková opatrnost už opravdu není nutná.
Sdílela byste s námi nějaký pozitivní pacientský příběh, aby naši čtenáři neměli třeba strach navštívit očního lékaře?
Vzpomínám si na pacientku ve Velké Británii, které po letech selhala transplantovaná rohovka. Trpěla opakovanými záněty, bolestmi a na oko prakticky neviděla. Jedinou šancí byla nová transplantace. Na dárce musela čekat dva roky.
Už to chtěla vzdát a oko si nechat vyndat. Když jsme konečně našli rohovku k transplantaci, měla obrovskou radost. Už druhý den po operaci téměř necítila bolest a po několika měsících se její vidění zlepšilo natolik, že mohla znovu řídit auto.
Byla nesmírně šťastná. Naopak velmi smutné jsou případy pacientů, kteří přijdou pozdě ze strachu z diagnózy. Právě včasné vyšetření často rozhoduje o výsledku léčby.
U seniorů hrají velkou roli peníze – na co mají senioři nárok, tzv. co hradí pojišťovna, co naopak budou muset zaplatit sami a kolik to zhruba stojí?
Pojišťovna hradí běžná oční vyšetření i většinu očních operací. Pacienti si obvykle doplácejí například OCT vyšetření, což bývá v řádu několika set korun, nebo nadstandardní nitrooční čočky při operaci šedého zákalu, zde je částka v řádech tisíců až desetitisíců korun.
Kosmetické zákroky, například odstranění dioptrií laserem nebo některé operace víček, si pacienti hradí sami, ty se pohybují v řádu desítek tisíc korun.
Existuje nějaké místo nebo webová stránka, nebo pacientská organizace, kde se mohou senioři informovat, poradit se mezi sebou, sdílet zážitky, rady, obavy…?
Ano. Přestože oční pacientské organizace nejsou tak známé jako například onkologické, existují velmi užitečné možnosti. Pomáhají například pacientské skupiny na internetu, spolky pro slabozraké nebo organizace jako SONS či Tyfloservis, které nabízejí poradenství, pomůcky, kurzy i podporu v běžném životě. Doporučuji kombinaci dobrého očního lékaře, pacientské organizace a komunity lidí se stejným onemocněním.
Senioři by prevenci neměli odkládat
Co byste vy osobně vzkázala všem seniorům?
Preventivní oční vyšetření může odhalit řadu nemocí ještě v době, kdy člověk nemá žádné potíže. Vyšetření je nebolestivé a česká oftalmologie je na velmi vysoké úrovni. Byla bych ráda, kdyby lidé preventivní kontroly co nejvíce využívali a zbytečně je neodkládali.
Poslední otázka. Jaké potíže s očima budou mít šedesátníci, kterým je dnes 20, 30 let? Přece jenom dnešní lidé tráví mnohem více času u počítačů, mobilů a tak dále. Bude to mít vliv na jejich zrak ve stáří?
Už dnes vidíme výrazný nárůst krátkozrakosti u dětí a mladých lidí, což souvisí s dlouhým časem stráveným u obrazovek a nedostatkem pobytu venku. Velmi častý je také syndrom suchého oka, který souvisí s prací na počítači a klimatizovaným prostředím.
S prodlužující se délkou života navíc přibývá onemocnění sítnice a makuly, takže lze očekávat, že potřeba specializované oční péče bude v budoucnu dále růst.
Moc děkuji za rozhovor.
