Lékař Daniel Groh: Neléčená nedoslýchavost zvyšuje riziko demence. Lidé ji řeší pozdě
Možná si to ani neuvědomujete, ale stále častěji se vám stává, že takzvaně nestihnete konec věty člověka, s nímž vedete konverzaci. Jste pak nuceni se zas a znovu ptát: „Co jsi říkal?“ To může být frustrující, ale rozhodně to není důvod ke studu či dokonce izolaci. Sluch totiž pomalu ztrácíme už od 40. roku života, takže po šedesátce není žádná ostuda něco přeslechnout. V rozhovoru pro České důchody nám ale odborník v oblasti ORL MUDr. Daniel Groh, Ph.D. vysvětlí, kdy už je čas říct si o pomoc.
Pane doktore, možná je to hloupá otázka, ale jak vlastně poznám, že „špatně“ slyším?
První varovné signály jsou velmi nenápadné. Člověk většinou ztratí schopnost slyšet vysoké tóny. Typickým znakem je věta: „Já slyším, ale nerozumím.“ Zpozornět byste měla, když:
- Zvyšujete hlasitost u televize nebo rádia na úroveň, která je ostatním nepříjemná.
- Máte problém rozumět v hlučném prostředí, jako je restaurace nebo rodinné oslavy.
- Špatně rozumíte dětským a ženským hlasům, ty mají totiž vyšší frekvenci.
- Často prosíte okolí o zopakování věty.
- Ztrácíte se v rozhovoru více lidí.
V kolika letech se objevují přirozené ztráty sluchu?
Proces stárnutí sluchového aparátu začíná velmi pomalu už kolem 30. až 40. roku, ale v běžném životě se začne projevovat většinou kolem 60. roku věku. Po 65. roce života má klinicky významnou ztrátu sluchu zhruba 30 % lidí, po 75. roce je to již více než polovina.
Co se v tom uchu děje při zhoršování?
Uvnitř vnitřního ucha, v takzvaném hlemýždi, se nacházejí drobné, vysoce citlivé vláskové buňky, které přeměňují zvukové vlny na elektrické signály pro mozek. S věkem, vlivem celoživotního hluku, genetiky i cévního zásobení tyto buňky postupně odumírají. Bohužel se u lidí nedokážou obnovit.
Jako první obvykle odumírají buňky u vchodu do hlemýždě, které zachycují vysoké frekvence – souhlásky jako s, š, c, č. Proto člověk slyší zvuk, tedy samohlásky, ale nedokáže slovo přesně identifikovat.
Neléčená nedoslýchavost má vážné následky
Máme nějaké „stařecké“ ušní nemoci?
Hlavní „nemocí“ je zmíněná presbyakuze neboli stařecká nedoslýchavost. Dále se u seniorů velmi často setkáváme s nadměrnou tvorbou a vysycháním ušního mazu (cerumenu), který může zvukovod zcela ucpat a způsobit náhlé zalehnutí ucha. Může se zhoršovat i prokrvení vnitřního ucha v důsledku aterosklerózy nebo cukrovky.
Je běžné, že se u seniorů objevuje tinnitus?
Ano, je to velmi časté. Tinnitus je pískání, hučení nebo šumění v uších a velmi často doprovází nedoslýchavost. Jakmile mozek nedostává dostatek zvukových podnětů zvenčí, začne si „vyrábět“ své vlastní fantomové zvuky.
Správně nastavené sluchadlo, které uchu vrátí okolní zvuky, často tinnitus výrazně utlumí nebo zcela odstraní.
Co hrozí, když to nezačnu včas řešit?
Kromě praktických rizik, jako přeslechnutí auta na přechodu nebo neslyšení alarmu, hrozí především sociální izolace a deprese. Člověk, který nerozumí, se postupně přestane zapojovat do konverzací a stáhne se do sebe.
Největším strašákem je ale kognitivní úpadek. Moderní studie jasně prokazují, že neléčená nedoslýchavost je jedním z nejvýznamnějších ovlivnitelných rizikových faktorů pro rozvoj demence a Alzheimerovy choroby. Mozek, který není trénován zvuky a řečí, zkrátka rychleji degeneruje.
Stud za sluchadlo je často zbytečný
Vím, že řešením jsou naslouchátka, ještě se k nim dostaneme. Ale zajímá mě, co když sluchadla nechci nosit kvůli studu?
Tento pocit je zcela přirozený, ale vychází ze zastaralých představ. Je důležité si uvědomit krutou pravdu: Nekomunikovat, odpovídat nesmyslně nebo se neustále ptát „Cože?“ je pro okolí mnohem nápadnější a více stigmatizující než moderní sluchadlo. Dnešní sluchadla jsou navíc miniaturní, často zcela skrytá za boltcem nebo přímo ve zvukovodu.

Jaká je vaše praxe se seniory? Možná se jen pletu, že je nikdo nechce nosit, ale vidím naši babičku…
V ordinacích vidíme často proces popírání. Senior tvrdí, že slyší dobře, jen „dnešní lidé hrozně mumlají“. Přicházejí často pod tlakem rodiny, v průměru o 5 až 7 let později, než by měli. Po správném nasazení sluchadla ale velmi často následuje fáze dojetí a obrovské úlevy.
Náročný je však první měsíc – mozek, který léta žil v tichu, je najednou zahlcen zvuky (třeba i tikotem hodin nebo zvukem lednice) a musí se znovu naučit filtrovat ruchy. Chce to trpělivost.
Dobře tedy. Pojďme si říct, jakého lékaře vlastně máme navštívit, jaký je rozdíl mezi ORL a foniatrem?
ORL lékař se zaměřuje na ušní, nosní, krční. Toho navštívíme při bolesti, zalehnutí ucha, zánětu nebo potřebě vyčistit ušní maz. Foniatr je specialista na sluch, hlas a řeč. K němu jdeme pro detailní vyšetření sluchu a předpis sluchadel. K němu vás pošle buď ORL lékař, nebo přímo praktik.
Jak probíhá vyšetření a bolí to?
Vyšetření je zcela bezbolestné a neinvazivní. Je rozděleno na tři fáze:
- Otoskopie: Lékař se podívá do ucha speciálním zrcátkem nebo kamerou, aby vyloučil mazovou zátku.
- Tónová audiometrie: Posadíte se do zvukotěsné kabiny, dostanete sluchátka a do ruky tlačítko. Lékař vám pouští tóny různých výšek a hlasitostí. Jakmile tón uslyšíte, zmáčknete tlačítko.
- Slovní audiometrie: Místo tónů posloucháte a opakujete sady slov. Tím se zjistí, jak dobře sluch rozeznává řeč.
Sluchadla a kochleární implantáty
Jaká jsou tedy řešení?
Stařeckou nedoslýchavost nelze vyléčit kapkami ani operací, jak už jsem řekl – vláskové buňky nelze vzkřísit. Jediným a vysoce efektivním řešením je korekce sluchu pomocí kompenzačních pomůcek, tedy sluchadel, nebo v těžkých případech implantátů.
Jaká sluchadla moderní medicína nabízí a jak vybrat?
Sluchadla už dávno nejsou „zesilovače“ všeho hluku. Jsou to mikropočítače, které dokážou potlačit šum pozadí a zvýraznit lidskou řeč. Máme na výběr několik možností. Výběr se provádí s foniatrem nebo audioprotetikem na základě vašeho audiogramu, grafu sluchu. Zvažuje se anatomie ucha, vaše manuální zručnost – zda zvládnete měnit pidi-baterie, nebo raději zvolíte nabíjecí sluchadla jako u telefonu, a životní styl:
- Závěsná (BTE): Klasika za uchem, velmi spolehlivá, vhodná i pro horší motoriku.
- Se sluchátkem ve zvukovodu (RIC): Dnes nejpopulárnější. Tělo je za uchem, ale zvuk jde tenkým neviditelným drátkem do ucha. Mají skvělý zvuk.
- Zvukovodová (ITE): Vyrobená na míru, celá schovaná v uchu. Nevhodná pro lidi, kterým se tvoří hodně mazu.
V jakém případě se lékař přiklání spíš už k implantátům?
Pokud je ztráta sluchu tak hluboká, že hovoříme o praktické hluchotě, že ani to nejvýkonnější sluchadlo nepomůže, přichází na řadu kochleární implantát.
Co to je?
Zatímco sluchadlo zvuk zesiluje a posílá do ucha, implantát ucho (poškozené vláskové buňky) zcela obchází. Přeměňuje zvuk na elektrické impulzy, které stimulují přímo sluchový nerv.
To se ale zavede pomocí operace. Má nějaká rizika?
Jde o operaci v celkové anestezii. Chirurg za uchem navrtá kost a zavede do hlemýždě tenkou elektrodu. Rizika jsou standardní chirurgická, což může být infekce, velmi vzácně může dojít k podráždění lícního nervu nebo závratím.
Jaké bývají výsledky?
Vynikající. Člověk se vrací do světa zvuků. Vyžaduje to ale měsíce poctivé rehabilitace, protože zvuk z implantátu zní zpočátku synteticky, nebo chcete-li roboticky, a mozek se ho musí naučit dešifrovat.
Co hradí pojišťovna
Kolik co stojí a co hradí pojišťovna?
Zdravotní pojišťovny přispívají na sluchadla jednou za 5 let. Příspěvek pro dospělého činí obvykle 7 000 Kč na jedno ucho (u těžkých ztrát lze žádat na obě ucha).
Základní sluchadla se dají pořídit zcela bez doplatku (pokryje je příspěvek).
Střední a vyšší třída (lépe filtrují hluk, mají Bluetooth připojení k TV/telefonu, jsou nabíjecí) vyžadují doplatky v řádech od 5 000 do 30 000 Kč i více za kus.
Pokud splníte přísná medicínská kritéria pro implantaci kochleárních implantátů, zákrok i samotný přístroj, jehož cena je v řádu stovek tisíc, plně hradí zdravotní pojišťovna.
Existují nějaké podpůrné skupiny?
Rozhodně ano. Pokud se člověk cítí se ztrátou sluchu sám, může kontaktovat organizace jako:
- SNN v ČR (Svaz neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR) – poskytují poradenství, pomáhají s výběrem kompenzačních pomůcek.
- ASNEP (Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel).
- LORM – pro osoby hluchoslepé.
- V mnoha městech fungují regionální Kluby nedoslýchavých, kde mohou lidé sdílet své zkušenosti.
Máte nějaký vzkaz pro naše čtenáře?
Světoznámá hluchoslepá spisovatelka Helen Kellerová jednou řekla: „Slepota odděluje člověka od věcí. Hluchota odděluje člověka od lidí.“ Nečekejte na to, až přestanete rozumět vnoučatům nebo až se přestanete stýkat s přáteli, protože je vám v hlučné kavárně nepříjemně.
Vyšetření nebolí a moderní sluchadlo je dnes stejný technologický pomocník jako chytré brýle nebo telefon. Vraťte svému mozku zvuky, udržíte si tak nejen společenský život, ale i mentální vitalitu.
Ztráta sluchu s přibývajícím věkem, neboli již zmíněná presbyakuze, je přirozený fyziologický proces, který se však dá velmi efektivně řešit.
Moc děkuji za rozhovor.