Nebezpečný zápal plic nemusí začít nachlazením. U seniorů ho může způsobit i špatné polknutí

Zápal plic je závažné onemocnění dýchacích cest, které mohou provázet komplikace, a to zvlášť u lidí, kteří už předtím měli jiné potíže. Toto onemocnění, odborně nazývané pneumonie, nemusí být způsobeno jen (přechozeným) nachlazením, ale i zkrátka jen tím, že člověk špatně polkne.

Zápal plic může mít i jiné příčiny než nachlazení.
i
Foto: Shutterstock
Zápal plic může mít i jiné příčiny než nachlazení.

Obvykle si zápal plic spojujeme s nachlazením, kašlem a horečkou. Jenže existuje i aspirační pneumonie, která je způsobena tzv. aspirací. Vyšší riziko existuje u seniorů, a to zejména u lidí s poruchou polykání, demencí, oslabeným kašlacím reflexem či s problémy s ovládáním jazyka, případně u pacientů po mrtvici. Automaticky ale vyšší věk vyšší riziko neznamená; je to velice individuální.

Co je to aspirace a jak k ní může dojít

Aspirace znamená jednoduše řečeno vdechnutí potravy, tekutin nebo slin do dýchacích cest. Vdechnutí samo o sobě není aspirační pneumonií – ta je důsledkem. Je třeba ale zdůraznit, že ne každá aspirace vede k zápalu plic. Musejí být splněny i další podmínky. Do plic se v důsledku aspirace musejí dostat bakterie, které zápal plic způsobí.

K aspiraci dochází často při špatném polknutí, při rychlém hltání nebo při mluvení při jídle. Ne nadarmo dětem říkáme, že u jídla se nemluví. Aspirace však častěji postihuje ty, kteří mají zdravotní problémy. Kromě výše uvedených jde třeba o pacienty s roztroušenou sklerózou, celkovou tělesnou křehkostí nebo Parkinsonovou chorobou.

Může dojít také k aspiraci slin a člověk u toho ani nemusí pořádně zakašlat. Dalším faktorem, u kterého existuje riziko aspirace, je operace v celkové anestezii, kde se jídlo pozřené před operací může dostat jícnem zpět ze žaludku do úst a následně ho pacient může vdechnout přes průdušnici do plic.

Kašel může být průvodním jevem zápalu plic.
i
Foto: Shutterstock

Čeho si mohou všimnout příbuzní

U seniorů si rodina může všímat netypických projevů, mezi které patří zakuckávání se při jídle a pití, potíže s polykáním zbytků jídla, delší žvýkání a prodlevy v polykání a dokonce i změny hlasu – pokud hlas působí „vlhce“ či „klokotavě“. Opakované infekce dýchacích cest mohou upozornit na dlouhodobou aspiraci. Kašel nebo dávení při jídle jsou známkami možné poruchy polykání, nikoli samy o sobě potvrzením pneumonie.

Jednotlivé příznaky však automaticky neznamenají, že máte vy nebo váš blízký zápal plic. Projevy naopak mohou být zcela nenápadné a může jít o tzv. tichou aspiraci. Příznaky na sobě nemusíte pocítit hned, jejich rozvinutí může trvat řádově hodiny až celé dny.

Kdy situaci konzultovat s lékařem

Ne vždy je nutné vyhledat lékaře, ale pokud si nejste jistí, je lepší se na něj obrátit „zbytečně“ než něco zanedbat. Zásah odborníka je bezesporu nutný v případě, že kus jídla nebo jiný předmět zůstal v průdušnici. Doporučeným postupem je podporovat účinný kašel; při neúčinném kašli podat až pět úderů mezi lopatky, poté až pět stlačení nadbřišku, postup opakovat a volat záchrannou službu (155 nebo 112). Při bezvědomí zahájit resuscitaci.

U aspirační pneumonie probíhá standardně léčba antibiotiky. Zajímavou možností, zejména u neurologických onemocnění, je léčba s pomocí logopedie a řečové terapie, která pomáhá procvičovat krční svaly a pozitivně ovlivňuje polykací reflex.

V rámci prevence je důležité jíst a pít vždy ve vzpřímené poloze, nejlépe vsedě, a při jídle nemluvit ani rychle nehltat, zejména pokud víte, že máte potíže s polykáním. Vyhněte se i jídlům, která nejdou dobře kousat (tuhé maso), a těm, u kterých hrozí vyšší pravděpodobnost vdechnutí (semena nebo plody ořechů). Před operací přesně dodržte pokyny zdravotnického zařízení k jídlu, pití a lékům; potřebná doba lačnění se liší podle typu stravy, výkonu a zdravotního stavu.

Zdroje: Medlicker; Ereska-aktivne.cz; Medicinapp.cz

author avatar
Pavel Kreuziger
Pavel Kreuziger je redaktor a publicista s dlouholetými zkušenostmi z českých online médií, vedle toho působí jako knižní překladatel. Během své profesní dráhy se věnoval zejména moderním technologiím, informační bezpečnosti, digitalizaci a jejich dopadům na každodenní život. V redakci Českých důchodů se zaměřuje na magazínová témata, ale i praktické návody, zdravotní a sociální problematiku nebo společenská témata spojená se stárnutím.

Více k tématu