Plicní onkoložka Marie Drösslerová varuje lidi po šedesátce: Řada nemocí probíhá skrytě

Zdá se vám, že po šedesátce se zadýcháváte více než dřív? Příčinou může být vyšší věk nebo zhoršení kondice, důvody ale mohou být i závažnější. Lékařka Marie Drösslerová v rozhovoru pro České důchody vysvětluje, které varovné příznaky není rozhodně dobré podceňovat a jak plicním nemocem předcházet.

Zadýchávání při rychlejší chůzi nebo při námaze nemusí po šedesátce automaticky znamenat vážný problém. Plíce i svaly přirozeně stárnou a tělo už nezvládá stejnou zátěž jako v mládí. Nově vzniklá nebo postupně se zhoršující dušnost ale může upozorňovat na onemocnění plic, srdce i další zdravotní potíže. O tom, kdy je třeba zpozornět a jaké vyšetření může odhalit příčinu, jsme hovořili s MUDr. Marií Drösslerovou z Pneumoonkologické ambulance Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Po šedesátém roce života se řada lidí začne při běžných činnostech zadýchávat. Někdy jde skutečně jen o přirozený úbytek fyzické kondice, jindy ale může být dušnost prvním příznakem nemoci. Právě u seniorů není vhodné automaticky přisuzovat zhoršené dýchání věku. Některá plicní onemocnění nebo srdeční potíže totiž mohou dlouho probíhat nenápadně a projevit se až ve chvíli, kdy člověk začne mít problém s běžnými aktivitami.

Dušnost není vždy jen známka stárnutí

Je běžné, že se člověk po šedesátce zadýchává o něco více než dříve, nebo by měla být zvýšená dušnost vždy varovným signálem?

Pozvolný pokles dechové kapacity k věku patří. Plíce postupně ztrácejí elasticitu a také svaly, které se podílejí na dýchání, už nejsou tak výkonné jako v mladším věku.

Výrazná nebo nově vzniklá dušnost by ale měla být vždy důvodem ke zpozornění. Pokud člověk najednou nezvládá činnosti, které ještě před několika měsíci zvládal bez problémů, například běžný nákup nebo kratší procházku, nemusí jít pouze o normální stárnutí.

Jak spolehlivě poznat, že je horší dýchání způsobeno pouze úbytkem fyzické kondice a sedavým způsobem života?

Rozlišit úbytek kondice od začínající nemoci není vždy jednoduché. Samotný fakt, že člověk dlouho necvičil, totiž nevylučuje zdravotní problém. Takový člověk by měl být dle mého názoru vyšetřen odborníkem. Řada plicních nemocí probíhá totiž skrytě a horší kondice plicní onemocnění nevylučuje.

Obecně se dá říci, že při špatné kondici se člověk zadýchá při námaze, ale po zastavení a krátkém odpočinku se dech rychle vrátí do normálu. Zadýchávání se navíc zhoršuje postupně a dlouhodobě. Při nemoci dušnost přichází i při minimální námaze, trvá dlouho po zastavení, nebo se objeví náhle.

Za zadýcháváním mohou být nemocné plíce

Jaká nejčastější plicní onemocnění se u seniorů projevují právě zvýšenou dušností při běžných činnostech?

Za zhoršeným dýcháním může stát několik různých onemocnění. Mezi časté příčiny patří především:

• CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) – dlouhodobé poškození průdušek a plic, které velmi často souvisí s kouřením,
• Astma, které se nemusí objevit pouze v mladším věku a může se zhoršovat i u seniorů,
• Idiopatická plicní fibróza a další intersticiální plicní procesy, při kterých dochází k poškození a jizvení plicní tkáně,
• Následky těžších infekcí, například po zápalu plic nebo covidu-19,
• Nádorová onemocnění plic, jejichž riziko s věkem roste.

CHOPN patří mezi onemocnění, která mohou dlouho unikat pozornosti. Typickými signály bývají – dlouhodobý kašel, často především ranní, vykašlávání hlenu a postupně se zhoršující dušnost.

Jak velkou roli hraje v tomto věku kuřácká minulost a kdy může jít například o CHOPN (Chronickou obstrukční plicní nemoc)?

Kuřácká minulost je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik CHOPN. Nejde přitom pouze o současné kuřáky. Riziko mohou mít i lidé, kteří přestali kouřit před mnoha lety. CHOPN je dlouhodobé poškození plic, které se projevuje právě kašlem a postupně se zhoršující dušností. Pokud senior kouřil a zadýchává se i při běžné chůzi po rovině, je riziko CHOPN velmi vysoké. Klíčové je vyšetření zvané spirometrie.

Kdy už dušnost vyžaduje rychlou pomoc

Kdy už jde o akutní stav? Jaké doprovodné symptomy (např. kašel, bolesti) značí, že je třeba okamžitě vyhledat lékaře?

Okamžitě volat záchrannou službu (155) nebo jet do nemocnice je nutné, pokud se objeví:

• Náhlá, prudká dušnost bez zjevné příčiny
• Bolest, tlak nebo pálení na hrudi (může vystřelovat do krku či ruky)
• Vykašlávání krve
• Modrání rtů nebo prstů, studený pot a motání hlavy

Váha, krev i štítná žláza mohou hrát roli

Jak velkým faktorem je v tomto věku nadváha či obezita a jak moc uleví plicím shození byť jen několika kilogramů?

Obezita je pro tělo obrovský mechanický i metabolický batoh. Nutí plíce pracovat na maximum, a to i v klidu. Dobrá zpráva je, že shodit byť jen pár kilogramů přinese okamžitou úlevu.

Může za zvýšenou únavou a zadýcháváním stát i zdánlivě banální věc, jako je anémie (chudokrevnost) nebo špatná funkce štítné žlázy?

Ano, příčina může být schovaná jinde.

1. Anémie (chudokrevnost): Tělo má málo červených krvinek nebo hemoglobinu, které přenášejí kyslík. Svaly a orgány „dusí“, takže člověk lapá po dechu i při malé zátěži a je extrémně unavený.
2. Štítná žláza: Její snížená i zvýšená funkce zásadně ovlivňuje metabolismus a činnost srdce.

Jak lékař zjistí příčinu zadýchávání

Jaká základní vyšetření seniora u lékaře čekají, pokud si na tyto potíže začne stěžovat?

Lékař obvykle začíná těmito kroky:

• Odběr anamnézy (rozhovor, při kterém lékař zjišťuje zdravotní minulost a současný stav pacienta)
• Změření tlaku, srdečních pulzů a pulzní oxymetrie (neinvazivní metoda, která nebolestivě měří míru nasycení krve kyslíkem)
• Poslech srdce a plic fonendoskopem a změření tlaku1
• Odběr krve (pro kontrolu chudokrevnosti, ledvin, cukrovky a štítné žlázy)
• EKG (natočení srdeční aktivity)
• Rentgen plic nebo odeslání ke specialistovi (kardiolog, plicní lékař)
• Spirometrie (plicní lékař, foukání do přístroje pro zjištění kapacity plic)

Pohyb pomáhá plicím i srdci

Jak bezpečně začít pracovat na zlepšení kondice a dýchání, pokud byl člověk delší dobu neaktivní?

Pokud je člověk zdravý, ale jen dlouho nic nedělal, musí začít pomalu a postupně: Chůze je nejlepší a nejpřirozenější pohyb. Začít stačí 10–15 minutami denně na rovném povrchu a postupně prodlužovat čas. Důležitá jsou i dechová cvičení, hluboké nádechy do břicha v klidu pomáhají zapojit celou kapacitu plic.

Co byste seniorům po šedesátce doporučila jako nejlepší prevenci pro udržení zdravého srdce a plic?

Mezi nejdůležitější kroky patří pravidelný pohyb, nekouření, vyvážená strava a prevence infekcí:

• Pohyb jako lék: Ideální je každodenní chůze, plavání nebo jízda na rotopedu (30 minut denně dělá zázraky).
• Nekouřit: Nikdy není pozdě přestat, plicím se uleví v každém věku.
• Vyvážená strava a hydratace: Méně soli (proti otokům a tlaku) a dostatek čisté vody.
• Očkování: Proti chřipce, covidu-19 a pneumokokům – chrání plíce před těžkými záněty.
• Pravidelné preventivní prohlídky
• Program časného záchytu karcinomu plic

Tento program slouží k aktivnímu vyhledávání a odhalení rakoviny plic ve velmi raném stadiu, kdy je nemoc dobře léčitelná. Využívá k tomu vyšetření nízkodávkovou výpočetní tomografií (LDCT). Je určen pro současné i bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let, kteří mají vysokou kuřáckou zátěž – tzv. 20 a více balíčkoroků (např. 20 cigaret denně po dobu 20 let).