Konec zbytečných cest ke specialistům: Praktici nově předepíšou přes 1000 léků
Od léta by mohli praktičtí lékaři předepisovat tisíce léků, kvůli kterým dnes pacienti musí jezdit do odborných ambulancí. Reforma zatím čeká na schválení, ale pro miliony chronicky nemocných může výrazně změnit každodenní fungování zdravotní péče.
Typická situace vypadá často stejně. Pacient s cukrovkou nebo srdečním onemocněním bere roky stejné léky, jeho stav je stabilní, přesto pravidelně vyráží desítky kilometrů do krajského města. Ne kvůli vyšetření nebo změně léčby, ale jen proto, aby mu specialista vystavil nový recept. Právě to chce ministerstvo zdravotnictví změnit.
Praktici mají dostat větší pravomoci, změna ale zatím ještě neplatí
Ministerstvo zdravotnictví připravuje úpravu preskripčních omezení u léků označených symbolem „E“. Ty dnes mohou být hrazené ze zdravotního pojištění jen tehdy, když je předepíše příslušný ambulantní specialista.
Navrhovaná změna by měla od 1. července 2026 umožnit, aby část těchto přípravků předepisovali i praktičtí lékaři. Návrh je aktuálně v připomínkovém řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou a jeho výsledná podoba se ještě může změnit. Reforma navazuje na první vlnu rozvolnění z roku 2024, kdy se uvolňovaly léky s omezením „L“. Sdružení praktických lékařů přitom podobnou změnu prosazuje už od roku 2017.
Konec cestování jen kvůli receptu
Největší dopad by změna měla mít u stabilizovaných chronických pacientů, tedy u lidí, kterým léčba dlouhodobě funguje a návštěva specialisty často končí pouze vystavením receptu. Změna by se mohla dotknout především:
- seniorů s chronickými onemocněními
- pacientů s diabetem – v Česku jich je více než 1 100 000
- pacientů se srdečním selháním – dnes přibližně 375 000 osob, do roku 2040 se očekává nárůst na 540 000
- lidí s chronickým onemocněním ledvin – týká se každého desátého člověka
- pacientů s poruchami metabolismu tuků
- pacientů sledovaných v kardiologii, neurologii, plicním lékařství a hematologii
- vybraných onkologických pacientů a pacientů s roztroušenou sklerózou
- pacientů léčených biologickou léčbou v revmatologii nebo dermatologii
Největší přínos se očekává v regionech, kde specialisté chybějí nebo mají dlouhé čekací lhůty, a také u lidí s omezenou mobilitou, kteří dnes musí kvůli receptům dojíždět do větších měst.
Co přejde k praktikům a co zůstane specialistům
Rozsah změny není malý. Rozšíření preskripce by se mělo týkat:
- 1 103 léků s omezením „E“ v základní úhradě
- 98 léků s omezením „E“ v úrovni jedné zvýšené úhrady
Celkem jde přibližně o osminu z 8 565 hrazených ambulantních léků. Nejde o otevření dveří dokořán, ale o promyšlené rozšíření u konkrétních přípravků. Současně vznikne nová skupina léčiv označená „F“. Tyto léky zůstanou výhradně v kompetenci specialistů, například kvůli náročnější diagnostice nebo potřebě specializovaného dohledu. Část dnešních léků s omezením „E“ se přesune právě do této kategorie.
Proč ke specialistovi chodit dál
Cílem změny je zbavit pacienty situací, kdy jezdí do ambulance jen kvůli receptu, přestože jejich stav nevyžaduje odborné vyšetření ani úpravu léčby. Kardiologové to říkají otevřeně: jejich ambulance jsou přetížené pacienty s akutními potížemi a složitými diagnostickými stavy. Pokud praktik převezme rutinní předepisování u pacientů v dlouhodobé remisi, uvolní se kapacita pro ty, kteří péči odborníka skutečně potřebují.
I po rozvolnění pravidel by měli stabilní pacienti dál chodit na pravidelné kontroly ke specialistovi, obvykle zhruba jednou za 6 až 12 měsíců. Pokud se zdravotní stav zhorší nebo bude potřeba upravit léčbu, pacient se vrací zpět do péče specialisty. Bezpečnost systému má zároveň hlídat sdílený lékový záznam v systému eRecept. Lékaři tak mají přehled o předepsaných lécích i případných interakcích napříč zdravotním systémem.
Kde na dostupnosti léčby nejvíc záleží
U některých diagnóz nejde jen o pohodlnější cestu k receptu, rychlejší dostupnost léčby může přímo ovlivnit průběh nemoci. Nejvýrazněji to platí u chronického onemocnění ledvin, kde včasné nasazení moderní léčby může podle odborníků oddálit nástup dialýzy o 7 až 13 let.
V regionech s nedostatkem specialistů přitom často rozhodují měsíce a každý další administrativní krok nebo dlouhé čekání na termín může léčbu zbytečně brzdit. Nefrologie ale není jediná oblast, kde na načasování záleží. Počet pacientů se srdečním selháním má v příštích letech výrazně růst a více než milion lidí v Česku žije také s diabetem, který vyžaduje dlouhodobou a stabilní péči.
U části stabilizovaných pacientů praktici jejich léčbu a historii dobře znají, chybí jim jen formální pravomoc recept vystavit. Reforma by jim proto u vybraných přípravků umožnila vystavit hrazený recept, zatímco složitější léčba má zůstat v rukou specialistů.
Zdroje: Zdravotnický deník, ČT24
