Ani v horku klimatizaci nenastavujte pod 28 °C. Hrozí rýma, angína i bolest zad

Když teploty vystoupají vysoko nad třicet stupňů, prodejci klimatizací, ventilátorů a větráků si mnou ruce. Ochlazovací technika jde na dračku a kdo s nákupem zaváhá, často narazí jen na prázdné regály. Ačkoliv je v tropických dnech ochlazování vzduchu velmi vítané, nesprávně nastavená klimatizace nebo ventilátor mohou nadělat více škody než užitku.

Klimatizaci nejen v autě je vhodné používat s rozumem.
i
Foto: Shutterstock
Klimatizaci nejen v autě je vhodné používat s rozumem.

Klimatizace se stala běžnou součástí pracovišť, obchodů, dopravních prostředků i domácností. Pokud ji používáme s rozumem, je užitečným pomocníkem. Když však po dlouhé hodiny vystavujeme obličej, záda a další části těla proudu chladného vzduchu, zaděláváme si na nepříjemné zdravotní potíže.

Nástrahy klimatizace

Během úmorných veder netoužíme snad po ničem jiném více než po tom, jak se co nejrychleji ochladit. Jenže příliš rychlé ochlazení představuje pro organismus zátěž, se kterou se těžko vyrovnává.

Přijdeme-li zvenku do výrazně klimatizované místnosti a ochladíme se nápojem s ledem, je pro tělo velký teplotní rozdíl zátěží. Výsledkem může být dočasné oslabení přirozené obranyschopnosti sliznic.

Problémem bývá také příliš suchý vzduch v klimatizovaných prostorách, který vysušuje sliznice a snižuje jejich ochrannou funkci. Suché sliznice mohou zvýšit náchylnost k infekcím dýchacích cest.

Rychlé ochlazení vzduchu může vyvolat rýmu, která se může rozvinout v zánět horních cest dýchacích nebo zánět dutin. Bakteriální infekce může postihnout také krční mandle a vyústit až v angínu, jež se projevuje vysokými teplotami a intenzivní bolestí v krku.

Klimatizovaný vzduch ale neovlivňuje jen dýchací cesty. Suchý vzduch z klimatizace nesvědčí ani očím, které mohou zčervenat, slzet nebo pálit. Proudění vzduchu může vést k vysychání povrchu oka, zhoršení vidění a podráždění. Pomoci může nošení dioptrických, slunečních nebo ochranných brýlí, které oči částečně chrání před vysušováním.

Klimatizace nemusí vyhovovat ani alergikům a astmatikům. Pokud není správně udržovaná, mohou se v jejích filtrech hromadit prach, pyl a další alergeny, které se šíří do místnosti a mohou vyvolat kašel, kýchání nebo dušnost. Proto je důležité klimatizaci pravidelně čistit.

Pozor na velké teplotní rozdíly

Při nesnesitelných vedrech nás láká nastavit klimatizaci na maximální výkon. Rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou by však neměl být větší než 5 až 7 stupňů. Pokud je tedy venku 35 °C, teplota v místnosti by neměla klesnout pod 28 °C. U některých lidí může sice být při extrémních vedrech vhodná i nižší teplota, důležité je ale organismus ochlazovat postupně a vyhnout se teplotnímu šoku.

Stejné doporučení platí i pro klimatizaci v autě. Mnoho lidí tráví na cestách dlouhé hodiny a proud studeného vzduchu jim míří na obličej, krk a ramena. To může vést například ke ztuhlosti svalů a kloubů nebo k bolestem krční páteře. Klimatizaci je proto vhodné nastavit tak, aby studený vzduch nefoukal přímo na tělo. Odborníci navíc doporučují vypnout klimatizaci několik minut před cílem, aby se organismus mohl postupně přizpůsobit vyšší venkovní teplotě.

Klimatizace.
i
Foto: Shutterstock

Jak si pomoci bez klimatizace

Kromě klimatizace je možné v horkých dnech využít také větrák. Ten sice přímo nesnižuje teplotu vzduchu, ale může navodit pocit příjemného ochlazení. Vzduch by ale neměl proudit přímo na obličej nebo krk.

Aby se člověk cítil doma příjemně i v tropických dnech, je třeba zabránit přehřívání bytu či domu. Vysoké teploty mohou způsobovat únavu, horší soustředění nebo potíže se spánkem.

1. Udržujte doma chlad

Mnoho lidí nechává během dne otevřenou ventilačku, čímž si do domu či bytu pouští horký vzduch zvenku. Lepší je proto mít okna zavřená a větrat brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je venku chladněji. Pomohou také zatažené závěsy a stažené žaluzie. Vyplatí se omezit i používání trouby a dalších spotřebičů, které zbytečně zvyšují teplotu v místnosti.

2. Ochlazujte tělo

Důležitý je dostatečný pitný režim. Nejvhodnější je obyčejná voda, neslazené minerální vody nebo neslazené ovocné či bylinné čaje.

Úlevu mohou přinést studené obklady přikládané na zápěstí, krk nebo čelo. Příjemně osvěží také vlažná sprcha, ponoření nohou do chladnější vody nebo rozprašovač s vodou na obličej a ruce. Samozřejmostí by mělo být lehké, světlé a prodyšné oblečení.

3. Přizpůsobte denní režim

Senioři by měli během tropických dnů omezit pobyt venku, zejména mezi 11. a 16. hodinou, kdy slunce pálí nejvíce. Pokud musí vyrazit například k lékaři nebo na nákup, měli by si cestu naplánovat na brzké ráno nebo podvečer. V horku je také vhodné omezit fyzicky náročné činnosti, například práci na zahradě.

4. Vyhledávejte chladnější místa

Venku může ve velkých vedrech poskytnout útočiště třeba knihovna, nákupní centrum nebo kostel, kde bývá díky silným zdím nižší teplota. Ulevit může i pobyt v parku pod korunami stromů, kde je stín.

5. Dbejte na správnou stravu

V horkém počasí je vhodnější konzumovat lehčí jídla, jako jsou zeleninové saláty, ovoce nebo mléčné výrobky. Naopak tučná a těžká jídla organismus zatěžují.

Zdroj: www.cpzp.cz

Více k tématu