Ekonom Filip Pertold: Snižování důchodů nehrozí, je to strašení. Ale systém je nutné změnit

Současné fungování mimořádné valorizace důchodů je nešťastné, protože pomáhá hlavně bohatším důchodcům. Je o tom přesvědčen ekonom Filip Pertold z CERGE-EI. Podle něj snižování důchodů jako takové nehrozí, ale je nutné provést změny celého systému, aby se dokázal vyrovnat s klesajícím počtem pracujících lidí, kteří budou odvádět sociální pojištění. „Systém důchodů by nezkolaboval, ale mohl by zkolabovat systém veřejných financí,“ uvedl v rozhovoru pro České důchody.

Foto: CERGE-EI
Ekonom Filip Pertold.

Mohl byste srozumitelně vysvětlit, proč už se roky mluví o důchodové reformě a proč je potřeba? Co je hlavním zdrojem obav těch, kteří po reformě volají?

Hlavním zdrojem obav v dlouhodobém horizontu je, že tady máme jasně dané příjmy systému tím, kolik lidí pracuje a výdaje tím, kolik jich je v důchodu. Od toho se odvíjí, kolik peněz máme na důchody. Je zjevné, že za deset nebo patnáct let nám budou do důchodu odcházet velmi silné ročníky a naopak je budou nahrazovat poměrně slabé ročníky.

Takže pro představu, na začátku 70. let se narodilo ročně 180 tisíc dětí, v 90. letech se naopak narodilo ročně 90 tisíc dětí, teď jsme přibližně na 110 tisících. Nebude tedy pracovat tolik lidí na jednoho důchodce, jako pracuje nyní, a od toho se odvíjejí dlouhodobé obavy ohledně důchodů.

Pak jsou krátkodobé problémy, které máme nyní. Kvůli vysoké inflaci a nízkému růstu nominálních mezd máme na důchody méně peněz, než se očekávalo. Ale to jsou spíše neočekávané obavy, které se ukázaly v aktuální mimořádné situaci.

Co by se stalo, kdyby se reforma důchodů neprovedla a vše by zůstalo stejné? Došly by peníze na důchody?

Opět musíme oddělit krátkodobý problém od toho dlouhodobého. Když se bavíme o tom dlouhodobém, který známe dopředu, tedy o demografickém poklesu lidí, kteří pracují vůči důchodcům, tak kdyby se nic nezměnilo, nezvyšoval by se důchodový věk nad 65 let, nedošlo by k úpravám nově přiznaných důchodů a tak dále, tak by důchody čím dál více ukrajovaly ze systému veřejných financí. Byly by čím dál větší deficity.

Systém důchodů by nezkolaboval, ale mohl by zkolabovat systém veřejných financí. A to v případě, pokud by se nenašly nějaké jiné zdroje, tedy nezvýšily by se daně, nepřestaly by se financovat jiné věci nebo by se například neodklonily příjmy z DPH na důchody.

Na důchody není rezerva

Když se podíváte na současné výdaje důchodového systému, očekává se, že už letos bude v minusu desítky miliard korun. Jak vážný je to problém?

Pro rok 2023 se očekává, že se na sociálním pojištění vybere o 80 miliard korun méně, ale je možné, že ten deficit bude ještě větší. Hlavní problém je to ve smyslu, že nás to zadlužuje. Příjmy státního rozpočtu nepočítaly s tak vysokými výdaji na důchody a nemáme nikde žádnou rezervu ve výběru daní, která by to pokryla.

Sekundární problém, který mě trápí možná ještě o trochu více, je to, že se výrazně uspíšil odchod lidí do předčasných důchodů. Což je dáno tím, jakým způsobem jsou prakticky prováděny valorizace důchodů.

Bude problém předčasných důchodů pokračovat i v letošním roce? Tedy že se finančně vyplatí odejít do důchodu před dosažením důchodového věku?

Žádostí o předčasný důchod v roce 2022 je celkově 120 tisíc, ale zatím nejsou všechny vyřízené. Předčasný důchod loni mělo zatím asi 40 tisíc lidí, což je více než normálně, ale dalších 40 tisíc lidí si zažádalo o odklad, a dalších 40 tisíc lidí si má teprve přijít podat žádost. Takže technicky vzato těch lidí na tento rok příliš nezbyde ve smyslu toho, že většina těch, kteří plánovali v nejbližším roce odejít do důchodu, tak zřejmě odejde.

Ale ten problém v obecnosti bude pokračovat, protože je pravděpodobné, že letos bude vyšší inflace než bude růst nominálních mezd, a to vždycky znamená, že valorizace jsou vyšší než je růst koeficientů, kterými se přepočítávají minulé příjmy na současný příjem u nově přiznaných důchodů. Rozdíl mezi prosincovým a lednovým důchodem asi nebude tak velký, ale problém tam může být.

Jste součástí poradního týmu pro přípravu důchodové reformy, který ustavil ministr Marian Jurečka. Řešily se tam předčasné důchody?

Ano, shoda na změně předčasných důchodů tam obecně byla, už jen proto, že příjmy důchodového systému jsou generované na trhu práce. Pokud nám odejde významný počet lidí mimo trh práce, tak to nějakým způsobem podkopává i příjmy toho systému. Takže se o tom už od dubna mluvilo, ale bohužel na straně ministerstva nebyla vůle to dopředu řešit. Takže se to bude řešit nějakým způsobem až zpětně. Ale ten nával předčasných důchodců, který se stal, se už bohužel neodestane.

Marian Jurečka: Rozhodně není v plánu jakékoliv skokové zvýšení důchodového věku

Důchodci jsou vítězové doby

Občas se v médiích nebo na sociálních sítích objevují různá strašení o snižování důchodů, někdy to říkají i politici v předvolebních kampaních. Je vůbec možné, aby nějaká vláda snížila důchody?

Strašení to v podstatě je, protože zákon důchodcům garantuje, že důchody se v současné době valorizují o inflaci a jednu polovinu růstu reálných mezd. I kdyby se ten vzoreček nějak výrazně změnil, pořád by důchody rostly.

V současné době jsou důchodci skupinou, která je plně chráněna od růstu inflace. Narozdíl třeba od rodin, které pobírají rodičovský příspěvek, protože ten se nezvyšuje vůbec a jeho hodnota reálně výrazně klesá. Výše důchodů je rekordní od 90. let, náhradový poměr, tedy výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, je 46 procent, to zde nebylo prakticky nikdy. Můžeme říct, že důchodci jsou vítězové této doby, protože na rozdíl od mezd, které rostou výrazně méně než inflace a dochází reálně k jejich poklesu, u většiny důchodců se kupní síla zachovává.

Ale možnost, že by přišla vláda a snížila důchody třeba o 10 procent, ta nehrozí?

To se nestane. Nepoklesnou důchody jako takové, nehrozí jejich snižování a rozhodně to není v žádné variantě připravované reformy. Ale je otázka, jak bude vyvážený další růst důchodů vůči příjmům systému. Otázka je tedy o kolik mají růst důchody. Je možné, že se změní valorizační vzoreček a navyšování důchodů bude mít jinou hodnotu.

Měl by se podle vás změnit i mechanismus mimořádné valorizace?

Myslím, že ano. Ten systém vznikl víceméně náhodou a nikdo nepočítal s tím, že bude takto vysoká inflace. Tím, že se zvyšuje pouze procentní výměra důchodů, z toho výrazně benefitují vysokopříjmoví důchodci oproti těm nízkopříjmovým. Vysoké důchody dostávají přidáno relativně procentně více než nízké důchody, a to je v době vysoké inflace nešťastné. Domácnostem s nízkými důchody rostou jejich výdaje relativně k jejich příjmům více.

Vláda tento týden oznámila, že plánuje omezit mimořádnou valorizaci v červnu. Fixní zvýšení bude 400 korun a procentní výměra důchodu se zvýší o 2,3 %. Jak tento krok hodnotíte?

Je to krok, který má částečně vyrovnat příjmy a výdaje důchodového systému. Příjmy jsou zatím výrazně nižší než výdaje. Určitě je dobře, že nízkopříjmoví důchodci na tom budou relativně lépe, protože minulé valorizace výrazně více přidávaly těm vysokopříjmovým. Každopádně nikoho důchod neklesne.

Jedna z věcí, která dlouhodobě od vlády a jejích ministrů zaznívá, je zvýšení minimálního či zaručeného důchodu. Když se na to podíváte z odborného hlediska, jak vysoký by měl minimální důchod být, aby to dávalo ekonomický nebo sociální smysl?

To je komplikovaná otázka, protože náš systém je při přiznávání důchodů hodně solidární a velmi nízkých důchodů pod 10 nebo 11 tisíc je velmi málo, asi 5 nebo 6 procent. Navíc jsou to velmi specifické skupiny lidí, z větší části jsou to lidé, kteří pracovali jako OSVČ nebo na dohody a tím pádem měly nižší odvody. A je otázka, jestli těmto lidem, kteří dobrovolně odváděli méně do systému, se má zaručený důchod zvyšovat. Takže pokud by se zvyšoval minimální důchod, měla by se nejprve vyřešit situace u nich.

Na druhou stranu chápu, že pro zpřehlednění systému by bylo fajn, kdyby se řeklo – pokud budete pracovat a minimálně něco odvádět, máte za určitý počet let garantovaný nějaký důchod. Aby lidé lépe chápali, kolik mohou minimálně dostat. V současné situaci je to velmi netransparentní.

V poslední době se diskutuje o funkčnosti třetího důchodového pilíře. Národní rozpočtová rada přišla dokonce s analýzou, ve které konstatovala, že penzijní fondy nejsou úplně efektivní. Jak to hodnotíte?

Vidím to jako velký problém, protože do toho stát dává přímo 8 miliard korun ročně a nepřímo ještě více, a jako takový z toho moc nemá. Správně by ze spoření měli lidé mít dodatečné zabezpečení na stáří a dožití. Nyní to tak nefunguje.

Zaprvé mají fondy nízký výnos, většina peněz je ve státních dluhopisech, navíc krátkodobých, protože musí v transformovaných fondech garantovat alespoň nulu. Zadruhé většina lidí si spoření na konci vybere jednorázově, což přímo odporuje ideji, že to má být penzijní připojištění. Státu to nijak neulehčí v tom, jak jsou lidé zabezpečeni, když dožívají ve vyšším věku a potřebují mít dodatečný příjem na nákup služeb nebo péče.

Takže systém nefunguje a není dobře udělaný na mnoha úrovních, od regulace poplatků, kolik si fondy účtují, až po regulaci toho, kam mohou fondy dávat peníze nebo jak si klienti peníze vybírají. Je potřeba udělat revizi celého třetího pilíře.

Děkuji za rozhovor.

Foto: CERGE-EI

Více k tématu