Šest let studia může citelně ovlivnit důchod: Největší překvapení čeká u prázdnin a učebních oborů
Většina lidí, kteří dnes odcházejí do důchodu, studovala ještě před rokem 1996. Právě pro toto období platí jiná pravidla než pro mladší ročníky. O tom, kolik let studia ČSSZ uzná, rozhoduje doba studia, věk studenta i typ školy. Od roku 2026 navíc přibyly nové výjimky pro doktorské studium a změnila se pravidla pro výhodnější předčasný důchod.
Sledovat v Google Zprávách
Při posuzování nároku na důchod se rozlišuje hlavně to, kdy člověk studoval a o jaký typ studia šlo. Před podáním žádosti o důchod se proto vyplatí zkontrolovat, jaké doby studia má ČSSZ skutečně evidované. Chybějící roky mohou ovlivnit splnění potřebné doby pojištění i výslednou výši důchodu.
Rozhoduje rok, věk i typ školy
Nejdůležitější není samotné absolvování školy, ale období, kdy jste studovali, a kolik vám tehdy bylo let. Zásadní změna nastala od roku 2010, kdy se běžné studium přestalo automaticky započítávat jako náhradní doba pojištění.
Pravidla započítání studia do důchodu:
| Období studia | Do 18 let | Nad 18 let | Limit | Procento započtení |
|---|---|---|---|---|
| Do 31. 12. 1995 | započítává se v plné výši | započítává se | max. 6 let | 100 % (do 18 let) / 80 % (nad 18 let) |
| 1. 1. 1996 – 31. 12. 2009 | nezapočítává se | započítává se | max. 6 let | 80 % |
| Od 1. 1. 2010 | nezapočítává se automaticky | nezapočítává se automaticky | – | pouze při dobrovolném důchodovém pojištění nebo výdělečné činnosti |
Zdroj: ČSSZ
Krácení na 80 % znamená, že se nezapočítává celá doba studia. Pokud například studium po dovršení 18 let trvalo 100 dní, do důchodového pojištění se započítá pouze 80 dní. Výjimkou je učení. Doba studia v učebním oboru se hodnotí v plné výši, tedy na 100 %, protože má z pohledu důchodového pojištění odlišné postavení než běžné studium.
Například: Muž narozený v roce 1962 studoval střední průmyslovou školu v letech 1977 až 1981. Období před dovršením 18 let se mu započítá v plné výši, zatímco část studia po 18. narozeninách pouze z 80 %. Právě s tímto způsobem hodnocení se dnes setkává většina lidí, kteří odcházejí do starobního důchodu.
Změny od roku 2026
Od 1. ledna 2026 se nově započítává také první úspěšně dokončené prezenční doktorské studium absolvované po roce 2009. Uznat lze nejvýše čtyři roky v rozsahu 80 %, přičemž tato doba se započítává do celkového limitu šesti let studia po 18. roce věku. Změna se vztahuje pouze na důchody přiznané od roku 2026.
Od roku 2026 se změnila také pravidla pro předčasné důchody. Kdo získá alespoň 45 let důchodového pojištění, tomu se předčasný důchod krátí o 0,75 % výpočtového základu za každých 90 dní předčasnosti. Pokud podmínku 45 let nesplní, činí krácení 1,5 % za stejné období.
Do požadovaných 45 let se běžné studium nezapočítává. Výjimkou jsou pouze historické učební obory zahájené před 1. zářím 1984. Absolventi gymnázií nebo středních odborných škol proto tuto dobu pro splnění podmínky využít nemohou.
Jak zkontrolovat evidenci a doložit chybějící roky?
Před žádostí o důchod je vhodné ověřit, zda má ČSSZ všechny potřebné údaje. Přehled o evidovaných dobách lze získat několika způsoby:
- Moje konto na ePortálu ČSSZ – online přehled evidence a možnost stáhnout informativní výpis konta ve formátu PDF.
- Informativní důchodová aplikace (IDA) – slouží k orientačnímu výpočtu důchodu i kontrole evidovaných dob.
- Osobní návštěva OSSZ – pracovníci mohou vytisknout přehled evidovaných dob důchodového pojištění.
Pokud ve výpisu některé období studia chybí, lze jej doložit osobně na OSSZ nebo elektronicky prostřednictvím služby ČSSZ. Úřad uznává zejména tyto doklady:
- maturitní vysvědčení,
- výuční list,
- vysvědčení z jednotlivých ročníků,
- vysokoškolský index,
- diplom,
- potvrzení vydané školou.
Pokud jste studovali v zahraničí, je potřeba doložit také potvrzení o uznání zahraniční školy.
Nejčastější chyby, které mohou snížit důchod
Nejvíce problémů vzniká u studia před rokem 1989 a v první polovině 90. let. Školy tehdy údaje centrálně nepředávaly, takže některá období ve výpisu ČSSZ často chybí. Prokázat je lze pouze příslušnými doklady, samotné čestné prohlášení nestačí.
Častou chybou jsou také nezapočítané letní prázdniny po ukončení studia. Započítání letních prázdnin se liší podle typu a doby ukončení studia:
- Po střední škole se hodnotí celé letní prázdniny až do konce srpna.
- Po vysoké škole dokončené do konce roku 1995 se započítává období od měsíce státnic do konce srpna.
- U vysoké školy dokončené od roku 1996 se hodnotí pouze měsíc státnic a bezprostředně následující kalendářní měsíc.
Komplikace nastávají také tehdy, když škola zanikla a původní doklady se nedochovaly. V takovém případě je nutné dohledat archivní dokumentaci.
Řada lidí se také mylně domnívá, že si mohou chybějící studium jednoduše doplnit v aplikaci IDA. Ručně zadané údaje slouží pouze k orientačnímu výpočtu. Pro skutečné uznání studia je vždy nutné doložit potřebné dokumenty.
Častým omylem je také přesvědčení, že se běžné středoškolské studium započítává do podmínky 45 let pojištění pro výhodnější předčasný důchod. To neplatí. Do tohoto limitu se uznávají pouze historické učební obory zahájené před 1. zářím 1984.
