Příspěvek na péči přehledně: Nárok, žádost a částky podle stupně závislosti

Příspěvek na péči pomáhá lidem, kteří se kvůli zdravotnímu stavu neobejdou bez pomoci druhé osoby. Dávka nezávisí na příjmech a využít ji lze například na sociální služby nebo péči v rodině. Kdo má na příspěvek nárok, kolik činí a jak o něj požádat?

Poskytování příspěvku na péči upravuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Nárok na něho mají děti i dospělí, kteří kvůli svému dlouhodobě nepříznivému stavu potřebují pomoc druhé osoby při zvládání základních životních potřeb. Podrobně se zaměříme na příspěvek na péči pro seniory. To je ostatně největší skupina příjemců této dávky.

O příspěvek na péči žádá přímo senior a peníze jsou vyplácené jemu. Může je využít na nákup služeb, které mu pomohou se samoobsluhou. Jsou to zejména terénní sociální služby, jež v přirozeném prostředí seniora pomáhají s přípravou jídla, péčí o sebe, osobní hygienou, oblékáním, doprovodem k lékaři a na úřady apod.

Často se příspěvek na péči využívá přímo v rodině, pokud se o seniora někdo z ní stará jako neformální pečující. Tyto peníze mu pak částečně vykompenzují ztrátu jeho příjmu, jestliže musel kvůli péči o seniora odejít ze svého zaměstnání.

Při splnění zákonných podmínek se péče o osobu ve II. až IV. stupni závislosti může pečující osobě počítat jako náhradní doba pojištění pro důchod.

Jaká je výše příspěvku

Novelou zákona o sociálních službách byla upravena od 1. ledna 2026 výše příspěvku na péči v 1. a 2. stupni závislosti, tedy v lehké a středně těžké závislosti. V červenci 2024 se zvyšovaly částky u 3. a 4. stupně závislosti. Nejnižší částka začíná na 1 300 Kč a nejvíce je možné od státu dostat 27 000 Kč.

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let:

Stupeň závislosti	Částka	Poznámka
1. stupeň – lehká závislost	1 300 Kč
2. stupeň – středně těžká závislost	5 400 Kč
3. stupeň – těžká závislost	14 800 Kč
4. stupeň – úplná závislost	23 000 Kč	Pro osobu využívající pobytových služeb
4. stupeň – úplná závislost	27 000 Kč	V ostatních případech

Tabulka: Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let podle stupně závislosti.

Jak o příspěvek požádat

O příspěvek na péči žádá senior prostřednictvím formuláře Žádost o příspěvek na péči, jenž je k dispozici v on-line podobě na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Formulář je pak možné odeslat pomocí Identity občana (bankovní identita, eObčanka, NIA ID, mobilní klíč eGovernmentu). K odeslání na příslušný úřad práce lze využít i datovou schránku nebo e-mail s elektronickým podpisem.

Protože ne všichni senioři mají možnost elektronického podání žádosti, jde zmíněný formulář stáhnout ve formátu PDF, vytisknout a vyplnit ručně. Vyplněnou žádost pak mohou osobně předat na místně příslušném pracovišti úřadu práce nebo ho odešlou prostřednictvím České pošty.

K vyplnění žádosti o příspěvek na péči stačí mít po ruce občanský průkaz seniora. Žádost ale může za žadatele podat i neformální pečující, pokud připojí zplnomocnění k tomuto úkonu.

Jaký je postup úřadů po podání žádosti

Vyřízení žádosti může trvat několik měsíců. Úřad práce má na vyřízení žádosti 60 kalendářních dnů, IPZS má na vypracování posudku 45 kalendářních dnů a v některých případech se lhůta může prodloužit. Žadatel se tedy musí obrnit trpělivostí, protože zpravidla dříve než za tři měsíce se výsledek nedozví.

Po podání žádosti bude žadatele, případně neformálního pečujícího kontaktovat sociální pracovnice z úřadu práce, která si domluví šetření v místě bydliště seniora. Během osobní návštěvy prověří, které ze základních životních potřeb žadatel zvládá a které už nikoliv:

• mobilita (jak je na tom senior s pohyblivostí a s chůzí venku či doma)
• orientace (dokáže-li se senior zorientovat v čase, vybaví-li si jména svých dětí aj.)
• komunikace (jak je senior schopen komunikovat se svým okolím, s úřady aj.)
• stravování (potřebuje-li při jídle výpomoc, nebo se senior nají sám)
• oblékání a obouvání (dokáže se senior sám obléct a obout)
• tělesná hygiena (umývání)
• výkon fyziologické potřeby (potřebuje pomoc na WC, je na plenkách)
• péče o zdraví (dokáže si senior sám obstarat, nachystat a užít léky)
• osobní aktivity (čtení, luštění křížovek, procházky aj.)
• péče o domácnost (úklid, vaření).

Sociální pracovník při místním šetření klade žadateli cílené otázky, na jejichž základě pak sepíše sociální posudek. Hodně seniorů má tendenci tvrdit, že jsou samostatní a zvládají všechno sami, přestože to není pravda. Neradi totiž přiznávají, že ve skutečnosti kvůli své nemohoucnosti potřebují pomoc.

Zde je dobrá součinnost pečující osoby, která vše uvede na pravou míru, proto by při místním šetření sociálního pracovníka měla být přítomná.

Žádost o příspěvek na péči dále putuje k praktickému lékaři žadatele, jenž se k ní také vyjádří. Zde je důležité, aby všechny lékařské zprávy od specialistů byly uvedeny ve zdravotní kartě seniora. Podle nich bude zdravotní stav posuzovat také posudkový lékař IPZS (Institut posuzování zdravotního stavu), jenž vydává rozhodující posudek.

Podstatné jsou i zprávy z psychiatrie či neurologie v případě, že senior trpí demencí. Někdy je těžké ho k těmto specialistům dostat, protože odmítá tvrzení svého okolí, že je s ním něco v nepořádku. Také se může stydět. Jenže bez vyjádření specialistů nemá posudkový lékař podle čeho posoudit jeho skutečný zdravotní stav. A to se pak může projevit v přiznaném nižším stupni závislosti.

Na základě posudku posudkového lékaře úřad práce vydá rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči a v jakém stupni, případně žádost o něho zamítne. Proti jeho rozhodnutí je možné se odvolat do 15 dnů od obdržení rozhodnutí. V takovém případě se doporučuje předložení nových lékařských zpráv, jež dokládají zdravotní stav žadatele.