ČSSZ odpovídá: Důchod bez práce, mezery v pojištění a invalidita

Některé otázky, které nám posíláte, se opakují. Domluvili jsme se proto s experty České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), aby vám je podrobně zodpověděli. Nejvíce vás zajímá, jak je možné, že někdo celý život nepracuje, a nakonec dostane starobní důchod. Často se také ptáte, jak vyřešit mezery ve výpisu důchodového pojištění, případně jak se počítá invalidita. Právě tím se zabýváme v 2. části otázek a odpovědí.

První část otázek a odpovědí najdete zde.

Jak je možné, že někteří lidé celý život nepracují a ve stáří pobírají důchod? Za jakých okolností a podmínek je to možné?

Ke vzniku nároku na starobní důchod je zapotřebí splnit dvě základní podmínky, a to dovršit důchodový věk a získat potřebnou dobu pojištění. Nejsou-li splněny obě podmínky, nárok na důchod ani na jeho výplatu nevznikne.

Pro přiznání invalidního důchodu je zapotřebí splnit podmínky, že je osoba uznána invalidní a získá potřebnou dobu pojištění, kterou zákon o důchodovém pojištění vyžaduje. To však neplatí při vzniku nároku u invalidního důchodu v mimořádných případech. Jedná se o osoby, které dosáhly aspoň 18 let, mají trvalý pobyt na území České republiky a jsou invalidní pro invaliditu III. stupně, přičemž invalidita vznikla před dovršením 18 let a dotyčná osoba nebyla účastna pojištění vůbec, případně nezískala potřebnou dobu pojištění.

Ve výpisu důchodového pojištění mám neevidované období (například 3 měsíce), které vzniklo při změně práce. Nebyl jsem na úřadu práce, neplatil jsem si pojištění a dal jsem si volno. Co to udělá s mým důchodem? A je případně možné si toto období doplatit?

Doba, kdy jste nebyl pojištěn, nebude hodnocena jako doba důchodového pojištění, a tudíž Vám bude chybět do celkové doby pojištění pro důchod. Vzhledem k tomu, že výše důchodu je pak odvozena od počtu celých kalendářních roků pojištění, nemusí tato mezera (3 měsíce) mít vůbec žádný vliv na výši důchodu.

Případné doplacení doby do minulosti je možné pouze ve formě dobrovolného důchodového pojištění. Pokud jste však v dané „mezeře“ nebyl v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce ČR, je možné doplatit pouze jeden rok nazpět. Dobu evidence na ÚP ČR je pak možné zpětně doplatit až po 1. 1. 1996.

Ve výpisu důchodového pojištění mi chybí několik let práce v 90. letech (nebo 80. letech). Pracoval jsem ve firmě nebo podniku, které již neexistují, a nedaří se mi na úřadech ani v archivech nic dohledat. Ve městě už roky nežiju a nikoho tam neznám, svědky ani žádné dokumenty nemám. Co mám udělat, aby se mi tato práce počítala?

V případě absence evidenčního listu může ČSSZ v době před zahájením důchodového řízení přijmout a zaevidovat pouze takové náhradní dokumenty, které jednoznačně prokazují dobu zaměstnání/pojištění. Ideální je obrátit se na zaměstnavatele nebo jeho nástupce a požádat

o vyhotovení evidenčního listu důchodového pojištění. Pokud se kontakt se zaměstnavatelem nezdařil, pak OSSZ případně provede rekonstrukci evidenčního listu na základě předložené (zejména klientem) či jinde došetřené podkladové evidence – jde např. o pracovní smlouvy, potvrzení zaměstnavatele, výplatní pásky z daného období, kopie mzdových listů.

Nelze-li dobu pojištění prokázat jinak, je možné využít též čestného prohlášení žadatele o dávku ideálně podpořeného svědky – bývalými spolupracovníky. V rámci důchodového řízení je v takovém případě vždy zkoumána věrohodnost prohlášení a svědeckých výpovědí, a má-li ČSSZ pochybnosti, nemusí k čestnému prohlášení či výpovědi přihlédnout a takto prokazovanou dobu pojištění započítat pro účely nároku na důchod a jeho výši.

Pobírám invalidní důchod I. nebo II. stupně a k tomu částečně pracuji. Jak se mi z toho spočítá důchod.

Starobní důchod se v těchto případech počítá dvojím způsobem, a to:

1. Výši důchodu ovlivňují především dvě skutečnosti – délka doby důchodového pojištění a výše výdělků dosažených v rozhodném období. Jde o časový úsek, který začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Při tomto způsobu výpočtu se vychází ze skutečně dosažených příjmů z výdělečné činnosti, vyplácený invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně se nezapočítává.
2. Z takzvaného stop osobního vyměřovacího základu (neredukovaného průměrného měsíčního výdělku), ze kterého byl vypočten původní invalidní důchod, přičemž rozhodující pro stanovení výše důchodu, resp. úpravu tohoto původního osobního vyměřovacího základu v daném kalendářním roce přiznání starobního důchodu, je koeficient za poslední rok původního rozhodného období (kalendářní rok, který předchází roku přiznání původního důchodu).

Po zjištění výsledků těchto dvou způsobů výpočtu důchodu se použije ten výhodnější.

Příklad: Občan si požádá o starobní důchod v roce 2020 a 18 let dovršil v roce 1956. V rozhodném období 1986–2019 se vezmou

• dosažené příjmy ze zaměstnání (popř. samostatné výdělečné činnosti), které podléhají pojištění. Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986;
• stop osobní vyměřovací základ – viz výše.

Procentní výměra důchodu bude vypočtena z částky, která bude výhodnější.