Nemoc, úraz ani invalidita samy nestačí: Co rozhoduje o přiznání invalidního důchodu
Invalidní důchod nezískáte jen proto, že se vám zhoršil zdravotní stav. Zpravidla musíte splnit dvě samostatné podmínky. Posudkový lékař vás musí uznat invalidními a před vznikem invalidity musíte získat potřebnou dobu důchodového pojištění.
Sledovat v Google Zprávách
Nemoc nebo úraz mohou výrazně omezit váš život, samy o sobě však invaliditu ani nárok na invalidní důchod nezakládají. Rozhoduje pokles pracovní schopnosti způsobený dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Ani uznaná invalidita ještě nemusí znamenat přiznání důchodu. Pokud vám chybí potřebná doba pojištění a nevztahuje se na vás některá z výjimek, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) žádost zamítne. Výjimky platí u pracovních úrazů, nemocí z povolání a invalidity z mládí.
Invalidita se určuje podle poklesu pracovní schopnosti
Invalidita vzniká, pokud dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav sníží pracovní schopnost nejméně o 35 %. Jde o zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok a omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti potřebné k práci.
Nehodnotí se pouze diagnóza, ale především její konkrétní dopad na pracovní schopnost. Posudkový lékař zohledňuje také dosažené vzdělání, dosavadní praxi, získané zkušenosti a možnost rekvalifikace. Dva lidé se stejnou diagnózou proto mohou být posouzeni odlišně, pokud se liší jejich pracovní uplatnění, kvalifikace nebo možnost vykonávat jinou práci.
Podle poklesu pracovní schopnosti se rozlišují tři stupně invalidity:
- Invalidita I. stupně: pokles pracovní schopnosti o 35 % až 49 %.
- Invalidita II. stupně: pokles pracovní schopnosti o 50 % až 69 %.
- Invalidita III. stupně: pokles pracovní schopnosti o 70 % a více.
Pokud máte více zdravotních potíží, jednotlivé procentní míry se nesčítají. Posudkový lékař určí rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a podle ní stanoví základní míru poklesu pracovní schopnosti. Kvůli dalším nemocem nebo specifickým okolnostem ji může zvýšit nejvýše o 10 procentních bodů.
Zdravotní stav posuzuje posudkový lékař Institutu posuzování zdravotního stavu. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu následně vydává ČSSZ.
Druhou podmínkou je potřebná doba pojištění
Samotné uznání invalidity nárok na invalidní důchod nezaručuje. Zpravidla musíte před datem vzniku invalidity získat také potřebnou dobu důchodového pojištění. Započítávají se odpracované roky i náhradní doby pojištění, například péče o malé dítě nebo některá období vedení v evidenci úřadu práce.
| Věk při vzniku invalidity | Potřebná doba pojištění před vznikem invalidity |
|---|---|
| do 20 let | méně než 1 rok, v praxi postačuje i 1 den účasti na pojištění |
| 20 až 22 let | 1 rok |
| 22 až 24 let | 2 roky |
| 24 až 26 let | 3 roky |
| 26 až 28 let | 4 roky |
| nad 28 let | 5 let z posledních 10 let |
| nad 38 let | 5 let z posledních 10 let, nebo 10 let z posledních 20 let |
Požadovaná doba pojištění podle věku při vzniku invalidity
U pojištěnců starších 28 let nestačí, že potřebnou dobu pojištění získali kdykoli v minulosti. Nejméně 5 let pojištění musí mít v posledních 10 letech před vznikem invalidity.
Pro osoby starší 38 let platí ještě alternativní podmínka. Pokud nezískají 5 let pojištění v posledních 10 letech, mohou potřebnou dobu splnit získáním 10 let pojištění v posledních 20 letech před vznikem invalidity. Z hlediska potřebné doby pojištění stačí splnit jednu z těchto dvou možností.
V některých případech se doba pojištění nevyžaduje
Potřebná doba pojištění se nevyžaduje, pokud invalidita vznikla jako přímý následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V takovém případě se tato podmínka považuje za splněnou bez ohledu na skutečnou délku účasti na důchodovém pojištění.
Zvláštní pravidlo platí také pro invaliditu z mládí. Pokud invalidita III. stupně vznikla před dosažením 18 let, může po dosažení plnoletosti vzniknout nárok na invalidní důchod v mimořádných případech i bez předchozí doby pojištění. Tato výjimka se vztahuje pouze na invaliditu III. stupně.
Datum vzniku invalidity ovlivňuje posouzení nároku
Datum vzniku invalidity určuje posudkový lékař. Nejde automaticky o den stanovení diagnózy ani o den podání žádosti, ale o den, kdy zdravotní stav prokazatelně způsobil zákonem stanovený pokles pracovní schopnosti. Od tohoto data se zpětně vymezuje rozhodné období, ve kterém ČSSZ zjišťuje potřebnou dobu pojištění. Pokud posudkový lékař stanoví jiné datum vzniku invalidity, posune se také období posledních 10 nebo 20 let.
Posudkový lékař může stanovit vznik invalidity i zpětně, například rok a půl před podáním žádosti. Potřebná doba pojištění se potom zjišťuje k tomuto datu, nikoli ke dni podání žádosti. Pokud jsou splněny i ostatní podmínky, invalidní důchod lze doplatit nejvýše za 5 let před podáním žádosti.
Jak o invalidní důchod požádat
Žádost o invalidní důchod můžete podat osobně na příslušné OSSZ podle místa trvalého bydliště nebo elektronicky přes ePortál ČSSZ pomocí bankovní identity či datové schránky.
Při osobním podání potřebujete občanský průkaz a profesní dotazník s údaji o kvalifikaci a pracovní praxi. Lékařské zprávy si úřad zpravidla vyžádá od praktického lékaře, další odborné nálezy můžete doložit sami. Po shromáždění zdravotní dokumentace následuje posouzení zdravotního stavu, které obvykle probíhá bez přítomnosti žadatele.
O nároku na invalidní důchod rozhodne ČSSZ písemně do 90 dnů. Pokud s rozhodnutím nesouhlasíte, můžete proti němu podat písemné námitky do 30 dnů od doručení. Proti samotnému posudku námitky podat nelze, je tedy nutné vyčkat na rozhodnutí ČSSZ.
